Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Libye se rozpadla jako šrapnel

Jak vysvětlit, že znepřátelené milice jsou zdrojem chaosu i zárukou bezpečí

Libye
Libyjští bojovníci - ilustraní foto • Autor: REUTERS

Ministr zahraničí Libye se přihlásí o slovo a pronese poznámku, která bezvládí v této severoafrické zemi popíše lépe než složité rozbory. “Můj ctěný kolega říkal, že jsou některé ozbrojené milice v naší zemi financované z peněz vlády,” říká na adresu mírového vyjednavače OSN, který právě dokončil krátkou přednášku. “Je to komplikovanější. Jsou mnohdy placené z peněz centrální banky, aniž by to vláda věděla.” Centrální banka, nebo někteří v ní vlivní jedinci, je tedy provázaná s některými milicemi a pomáhá jim proti vůli nebo bez vědomí ministerstva financí mezinárodně uznávané vlády.

Poznámka padla během jednoho z menších debatních setkání, která vždy probíhají v rámci Mnichovské bezpečnostní konference - reportáž z letošního setkání najdete v aktuálním tištěném Respektu pod titulkem Ve vichru změn. Novináři na ně vesměs přístup nemají - a pokud se na ně náhodou dostanou, musí respektovat, že se hovoří mimo záznam. Debata, jak by měli diplomaté vyjednávat s ozbrojenými milicemi, kde se nakonec nejpodrobněji rozebírá situace v Libyi, je však výslovně na záznam. A dává slušný přehled o chaosu, ve kterém se tato důležitá země v evropském sousedství nachází přesně osm let po začátku revoluce proti diktátoru Muammaru Kaddáfímu.

Reklama
Reklama

Zvláštní vyslanec OSN pro Libyi, libanonský diplomat Ghassan Salame, je v projevu nezvykle otevřený. Popisuje paradoxy, s nimiž se při hledání cesty k míru potýká. V Libyi působí stovky ozbrojených milicí, které nerespektují centrální vládu. “Země není rozdělená na dvě tři frakce, mezi nimiž je potřeba vyjednat smír,” říká Salame. Po svržení Kaddáfího se Libye podle jeho pozorování “rozpadla jako šrapnel, jako puzzle, které se jen velmi těžko opět skládá”. V debatě pak zaznívá, že to je obecný trend občanských válek posledních třiceti let: jen v třetině z nich proti sobě stojí dvě znepřátelené skupiny, vesměs je ozbrojených aktérů mnohem více, a je proto nejen těžké vyjednávat, ale vůbec porozumět těmto konfliktům.

Respekt 9/2019: Ve vichru změn

Situace kolem ozbrojených milic v Libyi však v mnoha směrech nemá obdoby. “Občas proti sobě v hlavním městě Tripolis bojují milice, které přitom obě dostávají peníze z libyjského ministerstva vnitra,” rozvádí Salame. Tyto peníze dostávají, protože jsou evidované na seznamu “revolucionářů” proti Kaddáfímu a mezinárodně uznávaná vláda si je chce touto cestou usmířit. Kdyby je přestala platit, milice se vzbouří. Právě tuto poznámku později doplnila v úvodu citovaná reakce ministra zahraničí, že jeho vláda nedokáže vyplácení peněz z národní kasy do rukou milicionářů kontrolovat.

Tytéž milice, které spolu někdy v Tripolisu a dalších městech bojují, jsou navíc podle Salameho zároveň zárukou bezpečí. “Je to paradox, ale bez nich by v některých čtvrtích hlavního města vládly zločinecké gangy a drogové kartely (…) A když se v Libyi začal rozpínat Islámský stát, tak jej porazily milice z města Misuráta,” popisoval vyslanec OSN komplikovaný terén. “Kdo by tyto milice nahradil? ISIS?”

V debatě, která probíhá v salonku hotelu Bayerischer Hof před asi padesáti účastníky, se o slovo přihlásí mezinárodně uznávaný libyjský premiér Fáiz Sarrádž. Upřesní, že v zemi působí zcela odlišné typy milicí: některé jsou ideologicky propojené s politickými stranami, jiné jsou spíše regionální a vázané na konkrétní město, vesnici nebo čtvrť. Situace je navíc odlišná na východě země, kde se povedlo Kaddáfího vojska brzy sesadit a nevzniklo tolik bojůvek, a na západě, kde stihlo během revolučního roku 2011 zakořenit víc milicí. “V rukou Libyjců je dvacet milionů zbraní (Libye má 6,4 milionů obyvatel, pozn. red.). A v tomto kontextu jsme relativně bezpečná země,” dodává premiér.

Jedním z problémů jeho soudu je ovšem skutečnost, že milice mají na černém trhu nebo díky pomoci zahraničních dárců (hovoří se hlavně o Kataru, Spojených arabských emirátech, Rusku) mnohem snadnější přístup ke zbraním než oficiální vláda, která čelí mezinárodnímu zákazu dovozu. “Prosím zastavte zahraniční podporu ozbrojených milicí, to je má prosba hostům,” apeluje premiér, kterému chybí reálná moc. Vyjednavač OSN Ghassan Salame mu dává za pravdu: “Z policejních škol vyjdou letos absolventi a stát nemá žádné pistole, které by jim mohl dát.” Pokud je mezinárodní společenství nezajistí, má prý vláda jedinou šanci jak je získat - koupit je na černém trhu od milicí.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte