Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Kritizovaný Visapoint skončil, na pracovní víza do Česka by měly být kvóty

S náměstkem ministra zahraničí o kupčení s termíny pro žádosti o víza

Ukrajina
Lvov, čekání před českým konzulátem • Autor: Milan Jaroš

Ministerstvo zahraničí tento týden bez větší publicity ukončilo elektronický systém Visapoint, přes který zájemci o vízum do Česka podávali od roku 2009 svoji žádost. Systém byl terčem kritiky v posledních letech: databáze se v zemích s velkým převisem poptávky o vízum přetěžovala a otevírala prostor kuplířům, kteří volné termíny k podání žádosti nabízeli za úplatu. Náměstek ministra zahraničí odpovědný za konzulární záležitosti Martin Smolek v rozhovoru pro Respekt vysvětluje, proč úřad vypnul Visapoint a proč se tak děje až nyní, ačkoli české soudy už v roce 2012 označily ustálenou praxi za nezákonnou.

Proč jste se rozhodli ukončit Visapoint?

V půlce letošního roku nám vypršela smlouva s provozovatelem Visapointu a my jsme se museli rozhodnout, jak dál - na pozadí rozsudku Nejvyššího správního soudu z konce května, který dal zapravdu dvěma stěžovatelům na systém registrace. Z následné komunikace vyplynulo, že podmínky pro žádost o vízum musí být transparentní a rovné - což podle soudu nejsou, pokud první selekci dělá externí subjekt, tedy provozovatel Visapointu, nad kterým my jako stát nemáme plnou kontrolu. Proto jsme se rozhodli tenhle způsob registrace ukončit.

Soud vám už v roce 2012 řekl, že přeprodej volných termínů k podání žádosti o vízum je “nezákonná praxe”. Proč jste s Visapointem přesto pokračovali?

Zaprvé, máme 116 zastupitelských úřadů a Visapoint byl provozovaný na 37. Z těch selhával jen ve čtyřech - ve Lvově, Hanoji, Ulánbátaru a Taškentu - a jen v případě žádostí o zaměstnaneckou kartu. Se studentskými vízy, krátkodobými turistickými nebo těmi za účelem sloučení rodin problém nebyl, ten se týkal jen těch pracovních, protože ve zmíněných destinacích mají lidé enormní zájem o pracovní povolení do Česka. Zadruhé, v minulosti se stalo, že jeden senát Nejvyššího správního soudu rozhodl v náš prospěch, zatímco jiný to nazval nezákonnou praxí. Proto se letos v květnu sešel rozšířený senát soudu, aby sjednotil, jak se daná věc bude do budoucna judikovat. My jsme se dosud řídili verdiktem senátu, který rozhodl v náš prospěch.

Martin Smolek
Martin Smolek • Autor: @MZV

Chovali jste se tedy alibisticky.

Zachovali jsme se zcela racionálně. Stejně by se zachoval každý jiný žalovaný subjekt. Řídili jsme se verdiktem, který byl v souladu s naším stanoviskem.

Mezi vámi na úřadě nebyla debata o tom, že Visapoint je minimálně vrcholně neetický, protože stát nabízí prostor pro kupčení s jeho výsostnou pravomocí rozhodnout, kdo dostane šanci podat žádost o vízum do země?

Vrcholná neetičnost je tak to jediné, co jsme si mohli říkat. A taky jsme si to říkali. Bojujete se systémem, u kterého víte, že se asi děje, ale nikdo vám to neřekne na rovinu. Ani policie - která se na naši žádost na věc podívala v roce 2011 a uzavřela, že k ničemu nezákonnému nedochází -, ani tajné služby, které také neměly nic v ruce.

Jak je to možné? Česká televize a další média přinesly řadu výpovědí Ukrajinců, kteří řekli, že jim bylo nabídnuto zajištění termínu k podání žádosti o vízum za 2000 eur.

Média přinesla výpovědi lidí, že jim jedna paní něco slíbila za peníze, ale splnila to skutečně? Mnozí lidé nám tvrdili, že zaplatili a místo dostali. Proto jsme si řekli, že se to pravděpodobně děje. Nám se to nelíbilo, nechtěli jsme, aby na té službě někdo parazitoval, protože tak to nebylo myšleno. Věděli jsme, že je tu problém.

Tak proč jste s tím něco nedělali? Proč jste Visapoint neukončili dřív?

Zaprvé jsme měli onu smlouvu s provozovatelem - a kdybychom od ní odstoupili dřív než v půlce letošního roku, platili bychom vysoké penále, v řádu jednotek až desítek milionů korun. A já jsem zároveň neměl v ruce důkaz, že AbsolutNET, ona firma, dělá něco špatně, že například databázi dostatečně nezabezpečila proti zneužití. Pravá doba něco s tím udělat přišla teď, s verdiktem soudu a vypršením smlouvy.

Nejvyššímu správnímu soudu nevadilo, že se za termín schůzky s konzulárním úředníkem platilo zprostředkovatelům?

Soud kritizoval tu netransparentnost a externalizaci služby, peníze mu nevadily. Za žádosti o víza vybírají běžně poplatky Němci, Poláci, Rakušané a další, ale peníze inkasují oni, ne cizí subjekt. Že je někdo ochoten zaplatit za to, že mu žádost o vízum vyřídí někdo jiný, není nelegální. Soud nás opakovaně vyzýval, ať si zpoplatníme objednání ke schůzce, aby se do systému hlásili jen ti, kdo mají o práci v Česku skutečně zájem a mají na to zaplatit si za termín na konzulátu. Tím by se vyřadili kšeftmani.

Reklama
Reklama
Reklama

Ukrajina
Lvov, čekání před českým konzulátem • Autor: Milan Jaroš

Proč jste to neudělali?

Nemáme pro to oporu v zákoně. Alfou omegou problému je, že na zaměstnanecké karty nemáme kvóty. Dneska kvóta probíhá fakticky, je závislá na kapacitě konkrétního úřadu v zahraničí, na tom, kolik žádostí stihnou tamní úředníci zpracovat. Ale není to kvóta stanovená vládou. A to je špatně. Tohle rozhodnutí má záviset na politice státu, který si má říct, že chce tolik a tolik lidí z Ukrajiny v té a v té profesi. Takové politické rozhodnutí obsahuje řadu bonusů: můžete vyhovět poptávce trhu práce v Česku, máte kontrolu nad tím, kdo k nám přichází, podporujete obyvatele Ukrajiny, která patří mezi prioritní země naší zahraniční politiky. Ale to všechno musí rozhodnout politik, vláda, ne úředník.

Proč to vláda dosud neudělala?

Nebyla politická vůle. V momentě, kdy dáte do vlády kvótu, konkrétní číslo, je problematické se na ní shodnout, protože se tu přetahují zájmy zaměstnavatelů se zájmy odborových svazů, často se do toho vmíchá atmosféra v zemi - jako například před dvěma lety uprchlická krize. V současné době je ale na stole novela zákona a v té stanovení ročních kvót pro pracovní víza do Česka je. Prošla už meziresortním řízením, má slušnou podporu, ale musí ji schválit nová vláda.

Obsahuje návrh konkrétní stropy pro konkrétní země?

Ne. Návrh ukládá vládě stanovit každý rok kvótu pro zaměstnanecké karty, žádné startovní číslo tam není. Je tam ale návrh na poplatek za objednání termínu pro podání žádosti o vízum v případě, že místní podmínky ukazují zase na nějaké kupčení.

Poplatek v jaké výši?

Deset tisíc korun. Není to ale automatický poplatek, sloužil by k regulaci žádostí jen tam, kde bude velký zájem o zaměstnaneckou kartu a vznikne podezření ze zneužití objednávacího systému zprostředkovateli. I tohle ale bude muset schválit vláda a následně parlament.

Deset tisíc je hodně. Proč právě tahle částka?

Je to hodně. Ale to je přesně to, co nám řekl soud: dejte si tam vysokou částku, abyste odradili překupníky. Ti teď mohou objednávat termíny zadarmo ty přeprodávat je. Pokud za každého budou muset zaplatit deset tisíc, rozmyslí si to. Oddělí se vážně míněné žádosti od kšeftů. A oddělí to i ty, kteří na to nemají, protože nechceme každého „nebožáka z pole“, který tu pak bude otročit za méně než minimální mzdu.

Podle čeho se teď budou udělovat pracovní víza?

Budeme si to dělat sami postaru. Zájemci o vízum se budou moct objednat po telefonu, mailu nebo osobně na konzulátech. Živá fronta - podat žádost přímo na úřadě - bude možná jenom v těch dvou nejvytíženějších místech, ve Lvově a v Hanoji. Bude to zároveň početně omezené, například 15-20 lidmi za den, aby se zabránilo kupčení s místem ve frontě. A ideálně dojde v dohledné době ke schválení kvót na zaměstnanecké karty pro dané země a zároveň rozšíření takzvaného Režimu Ukrajina na Vietnam, Mongolsko a Uzbekistán. Zafungoval totiž velmi dobře, podnikatelé i žadatelé jsou spokojení.

Režim Ukrajina znamená přenesení žádosti o vízum od konkrétního pracovníka na zaměstnavatele?

Přesně tak. To je v současné době už platný systém, který schválila vláda, aby urychlila udělování pracovních povolení pro Ukrajince určitých profesí, jak to žádaly firmy. A hlavní změna je v tom, že impulz o zaměstnaneckou kartu vzejde od prověřeného českého zaměstnavatele, se kterým přímo spojíme žádost budoucího zaměstnance bez nutnosti objednání v objednávacím systému. Kuplíři tak nemají na čem postavit svůj byznys. Právě kombinace kvót a speciálních režimů je ideálním základem dobré zaměstnanecké politiky pro cizince. Rozšíření režimu Ukrajina na další státy ale zase musí schválit nová vláda. Předložíme jí to hned, jakmile bude ustavená.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte