Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Íránská facka za zabití Solejmáního byla uměřená, ale zřejmě ne poslední

Co zatím o odvetě Teheránu víme a co z ní vyplývá pro další vývoj ve výbušném regionu

Deset raket zasáhlo leteckou základnu Ajn al-Asad v západoirácké provincii Anbár • Autor: AP, Nasser Nasser
Deset raket zasáhlo leteckou základnu Ajn al-Asad v západoirácké provincii Anbár • Autor: AP, Nasser Nasser

Ve středu zhruba hodinu po půlnoci místního času přišla první íránská odveta za páteční atentát na generála Kásima Solejmáního, jednoho z nejmocnějších mužů teheránského režimu. Írán ze svého území vystřelil minimálně tucet (dle oficiálních iráckých zdrojů 22) raket na dvě vojenské základny, které v sousedním Iráku hostí americké vojáky. “Byla to facka do tváře Američanů,” prohlásil ajatolláh Ali Chameneí, vládce Íránu. “Zatím je vše dobré. Máme nejsilnější a nejlépe vybavenou armádu na světě, zdaleka. Zítra ráno k tomu vydám prohlášení,” napsal o této “facce” chvíli předtím na Twitteru americký lídr Donald Trump. Co zatím o íránské odvetě víme a co z ní vyplývá pro další vývoj ve výbušném regionu?

1. Podle amerických a iráckých informací nebyl při útoku nikdo raněn ani zabit, íránská státní televize podle některých zdrojů informovala (podle všeho nepravdivě) o zabití osmdesáti “amerických teroristů”. Američané s blížícím se útokem podle všeho počítali, podle aktuálních zpráv Íránci o chystaných útocích předem informovali irácké vedení.  Vojenské základny, ve kterých američtí vojáci - v Iráku je jich celkem něco přes pět tisíc - bydlí, jsou velmi rozlehlé. Rakety tedy mohly dopadnout, aniž napáchaly škody. “Írán provedl a dokončil přiměřenou reakci v zájmu vlastní sebeobrany. Neusilujeme o eskalaci či válku, ale budeme se bránit proti jakékoli agresi,” tweetoval ministr zahraniční Mohammad Džavád Zaríf.  List The New York Times cituje dva zdroje blízké íránským Revolučním gardám, podle nichž je Írán připraven situaci deeskalovat, pokud se nyní USA zdrží dalšího útoku.

2. První reakce některých vlivných odborníků na uměřenou odvetu, která se obešla bez amerických obětí, jsou poměrně optimistické. “Mám daleko k tomu být Trumpovým příznivcem, ale není možné vnímat výsledek akce v Íránu jinak než jako výhru prezidenta a příležitost do budoucna,” napsal na Twitteru Ian Bremmer, ředitel společnosti Eurasia Group, která analyzuje rizika v mezinárodní politice. Konflikt USA a Iránu samozřejmě nekončí, podle Bremmera je nicméně dobrá šance, že Trump výrazně poškodil teokratický režim, aniž došlo k rozpoutání větší války. Trump podle Bremmera dokáže zaznamenávat úspěchy, když ve sporu s výrazně slabšími soupeři vsadí na masivní eskalaci: Mexiko donutil zastavit proud migrantů směřující do USA a Íránu ukázal červenou linii, která ho má odradit od příliš agresivního vystupování v regionu.

3. Zároveň je pravděpodobné, že jsme viděli “jen” první, oficiální reakci Íránu, která vzhledem ke všem rétorickým hrozbám jeho předáků musela přijít. Ali Soufan, bývalý speciální agent FBI a nyní šéf konzultantské firmy Soufan Group, říká, že takřka s jistotou dojde ještě k tzv. asymetrickým útokům, které proti americkým zájmům nepovede přímo Írán, ale jeho spřátelené (a z Teheránu částečně řízené) skupiny na Blízkém východě. Může se například jednat o další ataky iráckých šíitských milicí na americké cíle. Írán v minulosti ukázal, že dokáže svou odplatu připravovat dlouhé měsíce a poté ji provést kdekoli na světě. V roce 2012 například pravděpodobně stál za teroristickým útokem na izraelské turisty v Bulharsku - podle dobových interpretací se jednalo o odplatu za izraelské cílené vraždy vědců pracujících na rozvoji íránské atomové bomby.

4. Donald Trump je zcela nečitelný, přesně nevíme, co je jeho cílem, jestli vůbec má nějakou strategii a jestli rozhodnutí činí impulzivně nebo na základě informací. Podobně to bylo v Sýrii: před dvěma lety spontánně nařídil raketový útok na Asadův režim coby trest za používání chemických zbraní. Dále se však v tamní válce angažovat odmítl. Celkově jeho kroky v zemi nic nevyřešily a vládě Bašára Asada spíše pomohly (například v získání kontroly nad většinou dříve kurdského severovýchodu země). Podobně panují pochybnosti, zda má Trump a jeho okolí promyšlen postup v Íránu a Iráku. Jeho předvolebním slibem bylo stáhnout americké vojáky z nekončících blízkovýchodních válek - pokud by to nyní provedl, nejvíc se bude radovat Írán. Ajatolláh Chameneí řekl, že jeho cílem je vytlačit Američany z Blízkého východu. Pokud se však USA do konfliktu více zapletou, nejvíc to potěší mnohem silnější americké rivaly, než je osmdesátimilionový Írán – tedy Čínu a Rusko.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].