Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika, Společnost

Elity, dolary, novináři aneb Komu vděčíme za samostatný stát

Výročí sta let republiky je skvělá příležitost k připomenutí, na jakých pilířích byla postavena

Prezident a jeho hrdinové.
(TGM mezi československými dobrovolníky v americkém Stamfordu, 1918) • Autor: ČTK
Prezident a jeho hrdinové. (TGM mezi československými dobrovolníky v americkém Stamfordu, 1918) • Autor: ČTK

Je to skutečnost, která uhodí do očí, když člověk podrobněji zkoumá příběh vzniku samostatného Československa a zamýšlí se nad otázkou, co z tehdejších idejí přežilo do dnešních dnů a rezonuje v české společnosti. Nejdůležitější lidé, instituce či organizace, díky nimž země před sto lety získala samostatnost, reprezentují principy či hodnoty, které jsou dnes částí české společnosti odmítány.

Stát vybojoval v cizině intelektuál a univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk zabývající se celý život humanitními vědami, který si vzal za manželku cizinku - a idea rovnosti pohlaví byla pro něj natolik klíčová, že kromě symbolického přijetí manželčina příjmení ji prosazoval i do základních dokumentů státu, třeba Ústavy.

Navíc šlo o osobnost, která měla za sebou řadu bouřlivých konfliktů s českou veřejností, přičemž při několika z nich bylo TGM předhazováno, že mezi Čechy zkrátka nepatří. Jak připomíná Pavel Kosatík ve svojí nové knize Jiný TGM, v době vrcholícího sporu o pravost rukopisů napsal deník Národní listy Masarykovi: „Jdi k čertu, ohavný zrádče. Jdi, přimkni se k nepříteli, jemuž sloužíš. Zapomeň, že jsi se narodil z české matky a že jsi kráčel po české půdě. My tě z národního těla vylučujeme jako šerednou hlízu. Jdi, uteč z této svaté země, než se pod tebou otevře, aby tě pohltila.“

Masaryk navíc v cizině prosazoval něco, co v té době nechtěla, nebo si prostě neuměla představit většina domácích politiků ani obyvatelstva. Jak napsal v eseji pro nedávno vydaný Speciál Respektu Erik Tabery: „Pokud bychom uplatnili dnešní převládající rétoriku na události vedoucí ke vzniku republiky, tak bychom mohli konstatovat, že v letech 1914–1918 se nikým nevolené elity bez jakéhokoli mandátu od svého národa rozhodly vyjednávat o založení Československé republiky.“

TGM navíc za stát bojoval v úzké spolupráci s příslušníky dnes nepříliš populárního povolání – novináři. V knize Světová revoluce: Za války a ve válce 1914–1918, kterou jako svůj poslední spis vydal v roce 1925, na několika místech zmiňuje, že kamkoliv při svém globálním putování přijel, vyhledal žurnalisty mezi prvními. Potřeboval je nejen k představení myšlenky československého státu veřejnosti té které země, ale i pro to, že mu dokázali zajistit kontakt s tamními politiky.  „Snažil jsem se na státníky působit publicistickou diskusí, články, interviewy,“ píše TGM. A pomoc novinářů vysloveně zmiňuje: „Jsem všem, celé americké žurnalistice s díky zavázán.“

A když už je řeč o Americe. Boj za stát se mohl uskutečnit díky americkým penězům. Tzv. zahraniční akce byla placená z vícera zdrojů, ovšem nejvíce na ni přispěli američtí Češi a Slováci, kteří se pro myšlenku samostatného státu nadchli od počátku války. Jen za první dva roky války vybraly krajanské spolky na sto tisíc dolarů (převodem na dnešní dolary bezmála dva a půl milionu). Jinými slovy – idea samostatného státu byla prosazena mimo jiné také za peníze lidí, které (nebo jejich rodiče či prarodiče) USA přijaly coby ekonomické migranty a umožnily jim svobodně žít, studovat a podnikat. A také jim vnukly ideu života ve svobodné a demokratické společnosti natolik silně, že neváhali svými penězi přispět na to, aby podobný vývoj nastal i v jejich staré vlasti.

A konečně, pro nový stát byli zcela klíčoví sokolové či skauti – tedy organizace, jež lze při jisté nadsázce označit za důležité aktéry občanské společnosti a které nakonec přesně z těchto důvodů zakázaly rakouské úřady (a později nacisté i komunisté). Sokolové mírnili napětí v ulicích během týdnu po vzniku země, skauti zajišťovali komunikaci skrze kurýrní službu.

Výročí sta let republiky je skvělá příležitost k připomenutí, na jakých pilířích byla postavena.

Objednejte si tištěný speciál

Speciál je dostupný k zakoupení také na novinových stáncích, na webu i v aplikacích pro Android a iPad/iPhone

Pro objednání speciálu přes SMS pošlete zprávu ve tvaru:
CSR JMENO PRIJMENI ULICE C.P. OBEC PSC (vzor: CSR JAN NOVAK SOKOLOVSKA 22 PRAHA 8 18000) na číslo 90211.

Magazín vám doručíme až do schránky.

Objednací SMS jsou zpoplatněny podle běžného tarifu vašeho mobilního operátora. Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 99 Kč vč. DPH, tedy shodná s cenou výtisku na stánku. Službu technicky zajišťuje ATS Praha. Infolinka 296 363 199 v pracovní dny 8:00 – 17:00, www.platmobilem.cz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].