Ano, snížíme daně. Dobrá a špatná zpráva ze sněmu Babišova hnutí

Jsou sporty, kde je výhoda začínat (tenis, šachy), ale jindy je lepší, když začíná soupeř (volejbal, judo). Andrej Babiš si počkal a na víkendovém sněmu svého hnutí vytáhl daňový balíček, který sociálním demokratům bere vítr z plachet.

Babiš nově slibuje snížit daně z příjmu u všech platů do 113 tisíc hrubého měsíčně, tedy prakticky všem. Hranice je stanovena do úrovně, od které se už dnes platí takzvaná solidární přirážka, tedy sedm procent navíc k rovné 15procentní dani. Tyto nejbohatší poplatníky chce Babiš „nechat být“ a ostatním je chce snížit. Zatím neříká o kolik, nové sazby si chce nejdřív propočítat s dopadem na rozpočet.

Návrh jde proti tomu, s čím přišli minulý týden sociální demokraté: ti chtějí snižovat daně všem do příjmu 50 tisíc. Nad touto hranicí původně navrhli radikální zvýšení, nicméně koncem týdne začali od tohoto bodu couvat a návrh v rámci dalších stranických diskusí ještě zmírnit (viz Respekt 8/2017).

Babiš si na rozdíl od ČSSD moc neláme hlavu s tím, aby teď voličům vysvětloval, kde peníze na snížení daní vezme. Sobotka sklidil velkou kritiku za to, že se zvyšováním daní chce začít moc nízko a jde proti kvalifikovanějším profesím, Babišův návrh se zase na první pohled jeví zbytečně benevolentně. Je ale třeba přiznat, že je rozumnější.

V mezinárodním srovnání Česko už dlouho vychází jako země, kde je zdanění práce velmi vysoké, a to hlavně kvůli odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Daně a odvody jsou v Česku osmé nejvyšší v OECD (vyšší než ve Švédsku), stát tedy z daní z výdělku těží víc než je obvyklé (viz další srovnání OECD). Snížení daní z práce je proto na místě – doporučení tohoto typu přicházejí do Česka už mnoho let.

Sporný je však druhý Babišův návrh, a sice snížení DPH. V tomto bodě už vůbec šéf ANO neříká mnoho podrobností (dříve navrhoval snížení DPH v restauracích nebo na pivo), ale logika takového návrhu není jasná. Je zvláštní, co politiky na snižování DPH tolik fascinuje. O tomto kroku uvažuje i ČSSD, přitom ekonomicky nemá příliš logiku.

Po čtyřech letech, kdy centrální banka intenzivně bojuje proti stagnaci cen, je boj za nižší ceny v obchodech jen předvolební populismus, který se dobře prodává, protože potěší každého. Ekonomicky dává mnohem větší logiku nezdaňovat práci (výkon, úsilí), ale spotřebu. Správnější by bylo snížit zdanění práce ještě víc, a DPH naopak použít jako zdroj, z čeho takové úlevy zaplatit. Pokud chce Babiš snižovat DPH proto, že má výčitky ohledně zavádění EET, není to správná motivace.

Existují ještě další možnosti, které kupodivu nikdo nevytahuje – například daně z majetku, které jsou v Česku na rozdíl od zdanění práce extrémně nízké. Jenže s nimi v zemi plné domků a chat nejspíš z opatrnosti nikdo neoperuje.

Babiš kritizoval také nápad ČSSD na zavedení sektorové bankovní daně; mnoho argumentů ale opět nepřinesl – oponovat tomuto návrhu totiž není jednoduché. Údaje z České národní banky (viz graf) ukazují, že bankovní daň není v Evropě dnes nic výjimečného.

A v situaci, kdy velké české banky už několik let zásobují z dividend svoje centrály v zahraničí, není bankovní daň nic, co by zdravě fungující finanční sektor neúměrně zatížilo. Otázkou je nicméně míra: daň ve výši 0,3 procenta z aktiv by byla po Polsku nejvyšší v Evropě.