Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Bankovní daň nestojí za to, varuje ČNB

S viceguvernérem Tomášem Nidetzkým o zdražování peněz, přebytku korun, bídném úročení vkladů a bankovní dani

nidetzky
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký • Autor: HN - Lukas Biba

Centrální banka po skoro půlroční přestávce znovu zvedla úrokové sazby, finanční domy si u ní mohou od pátku uložit peníze už za dvě procenta. Vyšší sazby souvisí s tím, že ČNB – na vládě nezávislý orgán zodpovídající za cenovou stabilitu a zdraví bank – už nevidí tak velká rizika pro vývoj domácí ekonomiky. Nejistoty kolem Brexitu nebo obchodních válek prý ustupují, takže vyšší sazby vedoucí k snížení inflace by Česko mělo bez problémů strávit.

Vyšší úroky podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého pomůžou i bankám, které už nyní mají rekordně dobré výsledky a jejich zisky vedou vládu k debatě o speciální sektorové dani. Ta ale prý sotva vynese, kolik si politici představují. Podle ČNB nejde o rozumný krok, zvlášť v době, kdy z druhé strany trvá pumpování státních peněz do finančního sektoru skrze nejrůznější formy podpor, jako jsou příspěvky na stavební spoření nebo daňové úlevy.

Jak byste odpověděl na zcela laickou otázku, k čemu je dobré nyní zvedat sazby o dalšího čtvrt bodu?

Je to další krok k normalizaci měnových podmínek. Ekonomika si ho vyžaduje. Působí to k vyrovnání nerovnováh tam, kde se ekonomika přehřívá, ať už jde o oblast trhu práce nebo trhu hypoték. Hlavní je ale měnová politika a ukotvení inflačních očekávání.

Inflace je nyní na třech procentech, do roka má být zpátky na dvou?

Ano, náš cíl je, aby inflace byla dvě procenta. To ale platí vždy – my cílujeme vždy dvě procenta, všechny naše prognózy vedou k dvouprocentní inflaci za rok až rok a půl. Naše kroky mají vést k tomu, aby se cíl naplnil. Čili pokud se mě laicky ptáte, k čemu je zvyšování sazeb dobré, tak k tomu, aby inflace byla na dvou procentech.

Letos se zatím sazby nezvyšovaly mimo jiné proto, že ekonomika zpomaluje a vzhledem k její závislosti na zahraničí jste upozorňovali na rizika zvenčí, kvůli kterým by se vývoj mohl ještě dál zhoršit. To už nyní neplatí?

Ne že by ta rizika pominula, ale snížila se. Ať už jde o odložení Brexitu nebo o otázky obchodních válek. Kumulace těchto vnějších rizik je proto mnohem nižší. Z pohledu domácí ekonomiky se nic výrazného nezměnilo. Máme pomalejší, ale solidní růst, a přetrvává přetlak na trhu práce. Pokud jde o vnější prostředí, tak se - řekněme - do určité míry rozplynula mlha, nejistoty se snížily. To nejvíc přispělo k rozhodnutí zvýšit sazby.

Loni jste utáhli měnovou politiku pětkrát, letos zatím poprvé. Lze to brát jako signál, že ekonomika byla dosud v choulostivé situaci a nyní už to tak není?

Ekonomika je v dobré kondici, spíš jde o otázku dalšího vývoje. My máme prognózu, podle které se rozhodujeme. Pokud kolem ní existuje řada rizik a nejistot, tak v oblasti měnové politiky nás to spíš vede k tomu, že s rozhodnutím počkáme. To je rozdíl mezi minulým a dnešním jednáním, které se odehrávalo mimo jiné ve vyhrocené době ohledně Brexitu.

V nové prognóze jste ale snížili odhad růstu ekonomiky pro letošní rok na 2,5 procenta. V únoru jste čekali 2,9 procenta, loni v listopadu 3,3 procenta.

Pořád je to ale solidní růst. Na trhu práce se to zatím žádným způsobem neprojevuje.

Platí pevnější kurz

Součástí prognózy je i mírné posilování koruny, což jste ale předvídali i celý minulý rok a k posilování nedošlo. Přitom ekonomika funguje slušně, úroky jsou oproti eurozóně čím dál vyšší. Po skončení intervencí se počítalo, že posilování kurzu bude daleko rychlejší. Proč tomu tak není?

Jsme zemí emerging markets. Možná přeceňujeme vliv České republiky jako takové. Jsme součástí určitého clusteru zemí, kam patří třeba i Turecko, a pokud investoři v těchto zemích neinvestují, má to dopad i na českou korunu. Stejně tak zvyšování sazeb v USA: investor vyzvedne kapitál v emerging markets a investuje ho někde jinde. To je ten důvod – fundament kvality domácí ekonomiky se nám do kurzu tolik nepropisuje, protože na kurz má vliv celá řada dalších faktorů.

Efekty jako finanční krize v Turecku už jsou loňské. Nemůže mít na kurz dopad spíš to, že jde o dozvuk intervencí, po nichž je korun prostě moc, a proto kurz – tedy cena korun – neroste?

Ano, i tato debata se vede. Musím se ale držet našich zvyklostí a toho, co jsme si v bankovní radě domluvili jako prohlášení po dnešním rozhodnutí. My čekáme, že kladný úrokový kladný diferenciál vůči eurozóně a růst naší ekonomiky povedou letos k postupnému zpevňování kurzu a že příští rok bude kurz posilovat pozvolněji v návaznosti na normalizaci měnové politiky ECB.

Na což lze namítnout, že zpevňování jste měli v prognózách i poslední rok a neděje se to. Nemůže vám to někdo vyčíst jako dozvuk intervencí?

My na kurz koruny necílíme. Měnovou politiku utahuje buď kurz, nebo sazby. Buď to odpracuje koruna a my pak nemáme možnost zvyšovat sazby, anebo pokud to koruna neodpracuje, tak nám to umožní zvyšovat sazby, což se nyní děje.

K žádnému dalšímu zvýšení sazeb už podle prognózy dojít nemá. Čili normalizace už je u konce?

Jak uvedl guvernér na dnešní tiskové konference, nejpravděpodobnější je nyní stabilita.

Tak to v Česku je

I přes zvyšování vašich sazeb nedochází k tomu, že by banky zvedaly sazby na vkladech. Změní se to nějak, když u vás už nyní banky mohou ukládat svoje vklady už za dvě procenta? Nabídnou střadatelům něco zajímavějšího?

Vždy je tam asymetrie. Když jdou sazby nahoru, tak jdou rychleji na té aktivní straně bilance, když jdou dolů, tak rychleji na té pasívní. To je přirozené chování bank. Druhá věc je, že banky mají dnes dostatek zdrojů. Český bankovní sektor je známý tím, že podíl úvěrů vůči vkladům je jen 74 procent – to není standard ve všech zemích a je to hlavní důvod, proč se banky nemusí snažit tolik o vklady bojovat. Je to ale i na straně spotřebitelů. Určité příležitosti už jsou a jde o to, zda se střadatelé hnou, nebo ne.

Najít ale sazbu, která by se aspoň přiblížila vašim dvěma procentům, nelze. Proč?

Banky mají přebytek vkladů. Pokud chcete větší výnos, musíte hledat jiné investiční nástroje, než je garantovaný vklad v bance.

Nejde opět o dozvuk intervencí? Korun je moc, nikdo je nepotřebuje, úroky jsou proto dole…

Ano, likvidita je nyní větší. Ale i kdyby nebyla, tak pořád platí přebytek klientských vkladů. Tak je to v Česku postavené.

Podpořit a zdanit?

Nynější situace tedy bankám vyhovuje. Stoupají úroky, za které ukládají přebytek vkladů u vás, sami klientům na depozitech sazby moc nezvyšují, marže jim rostou – je to tak?

Ano, impulsy k nynějším dobrým výsledkům bank jsou zhruba dva. Za prvé zvedání sazeb a za druhé zvýšená úvěrová činnost v nynější příznivé ekonomické situaci.

Jak se tedy díváte na nápad uvalit na banky speciální sektorovou daň, o které mluví část vlády?

Má to ten rozměr, že vláda nám nemluví do měnové politiky, a tak my zase nemáme tendenci mluvit do politiky fiskální. Z pohledu finanční stability, za kterou zodpovídá ČNB, to ale nepovažujeme za rozumný nápad.

Proč ne?

Z několika důvodů. Za prvé, banky se podle toho zařídí. Z celkového zdaněného zisku banky odvedly 36 miliard korun na dividendách, ale 27 miliard tu ze zisku nechaly. Nelze předpokládat, že po zavedení bankovní daně banky odvedou ven na dividendách méně. Banky zareagují, nemysleme si, že ty banky si nechají daň na sobě. Promítnou ji do sazeb nebo poplatků, může to mít i další důsledky, třeba že více bank povede úvahy, zda v Česku fungovat jen jako pobočka.

Tomu se chcete bránit?

Ano, protože tam máme horší dohledové pravomoci. Ale obecně, sektorová daň je nesystémový zásah. Další riziko je nestabilita právního prostředí, kdy nevíme, jak dlouho taková daň vydrží, pokud nepanuje shoda napříč politickým spektrem. Zajímavé také je, že existuje celá řada způsobů, jak se do finanční industrie sunou státní peníze skrze daňové úlevy pro klienty nebo nejrůznější podpory. Pojďme tedy začít revizí všech státních podpor, které tu jsou. Proč z jedné strany něco dotovat a z druhé strany to pak danit? To mi připadá nesystémové. Navíc očekávání těchto dodatečných příjmů bývají velká, ale pak se ukáže, že odvětví se přizpůsobí a výnos nakonec zdaleka tak velký není. Nemyslím si, že ten přínos by byl tak velký, aby kvůli tomuto kroku stálo za to narušovat stabilní prostředí.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 563
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte