Když Čech Felix vypráví, že zrovna po večerech vyplňuje přihlášku do francouzské legie, tak dá práci udržet vážnou tvář. Ve svých sedmadvaceti letech totiž vypadá tak na osmnáct a z jeho dětské tváře a hubené postavy nevyzařuje autorita ani v policejní uniformě. A tu jinak muži v uniformě v Africe většinou vyzařují. Větší než v Evropě, říkám si vždycky. Ale možná se mi jen díky fotkám a dokumentům z válek obraz nesmlouvavého Afričana v maskáčové uniformě zažral moc hluboko pod kůži.
Během desítek minut, kdy se s Čechem Felixem procházíme ulicemi Brazzaville pochopím, že je možná větším tvrďákem než hromotluci, které na cvičení ve francouzské legii potká. Býval totiž dětským vojákem. Během občanské války devadesátých letech s kalašnikovem v ruce válčil na předměstí Brazzaville. Bylo mu zhruba patnáct, a prý také zabíjel.
Bojoval tehdy za kmen Čechů. Češi, odnož druhého největšího etnika Lari, se tehdy v Konžské republice vedle Nindžů a Kober stali jednou z nejdůležitějších milicí ve válce, která začala po neuznaném výsledku voleb. Zničili například dvě ze tří lokomotiv v celé zemi. Dnes proto jediný zbylý vlak mezi dvěma metropolemi Brazzaville a Pointe-Noire jezdí jen dvakrát týdně, vzhledem k nedostavěné silnici je jediným zbývajícím spojením mezi městy letadlo. „Češi vyrabovali vlak“, „Potáhnou Češi na Brazzaville?“ hlásaly tehdy například titulky v konžských novinách.
Češi? Část národa Lari se prý potřebovala odlišit od hlavních náčelníků, kteří odmítali válčit, a tak si zvolila tenhle název. Felix říká, že někteří vůdci Čechů kdysi studovali na vojenské škole v bývalém Československu. Druhá teorie je fotbalová. Konžští Češi vznikli po roce 1996, kdy česká reprezentace na mistrovství Evropy získala stříbrné medaile. V základní sestavě tehdy hráli třeba útočník Kuka a brankář Kouba, což mezi Lari bývají jedni z nejběžnějších jmen. Proto prý Čechům fandili na šampionátu a pak se po nich pojmenovali.
Dnes už Češi dávno složili zbraně. Jejich příběh je už jen kuriozitou, která zaujme asi jen Čecha. V Kongu díky podoře francouzských tajných služeb a peněz ropného gigantu Total vládne vítěz tehdejší občanské války, někdejší pučista Denis Sassou-Nguesso.
Českých stop ale v Kongu zůstává dost. V přímořském Pointe-Noire zástupce ředitele soukromé televize dělá Joseph Dielle, herec známý postavou „Mirečka“ ve filmovém seriálu „Básníci“. Ve stejném městě je hlavním sládkem místního pivovaru Tisther Nkaya, který vystudoval pivovarnictví na VŠCHT v Praze a pracoval pak v pivovarech ve Velkých Popovicích, v Českých Budějovicích či U Fleku. No a český konzul, někdejší předseda svazu konžských studentů v Československu z roku 1989 Serge Mpoungui, zas na vesnici nedaleko Brazzaville podniká s odchovem jihočeských kaprů. No řekněte, není Afrika už kvůli takovým historkám tak zajímavá?
Reportáž z návštěvy „Mirečka“ z Básníků čtěte zde.
2. Výběr ze zahraničního tisku:
Esej o potenciálu čínského pronikání do Afriky. „Západ se soustředí na spodní polovinu Afriky, která žije v děsivé chudobě. Čína sleduje tu druhou polovinu Afričanů.“
Originálně napsaná reportáž Financial Times z posledního marxistického státu Afriky.
Blíží se vánoce a tak je na místě přečíst si reportáž o Vánočních ostrovech a o tom, proč je kritici australských vlád považuje za „australské Guantanámo“.
Dlouhý rozhovor s německým fotbalovým talentem století Sebastianem Deislerem, který kvůli zraněním a depresím s fotbalem předčasně skončil. Dnes, ve svých devětadvaceti letech, doma nemá ani kopačky, fotbal si zahrál jen jednou v Nepálu, a říká: „Někdy jsem dokonce proklínal svůj talent. Byl jsem moc dobrý na to, abych zapadl.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].