Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Ost-blog

Marná slova na obranu přítele

Radní ČT Michael Hauser předpokládá, že Jaroslav Formánek je řízen jakousi tajemnou klikou Respektu

Radní Michael Hauser • Autor: Digizone.cz
Radní Michael Hauser • Autor: Digizone.cz

Dýchl na mne mráz z Kremlu, když jsem četl na webu digizone.cz tento výrok člena Rady ČT Michaela Hausera o Jaroslavu Formánkovi, bývalém redaktoru Respektu, který pro ČT (jako jeden z několika dalších lidí) připravuje analýzy vysílání ČT: „Je to podobné, jako kdyby analýzu vypracovával okruh autorů Deníku Referendum. Proč má nějaká skupina okolo politického časopisu vypracovávat objektivní analýzy objektivity ČT?“ 

Jinými slovy, pan Hauser předpokládá, že Formánek (či snad dokonce skupina?) je řízen jakousi tajemnou klikou Respektu s hanebným úmyslem manipulovat Českou televizí. Pak se odvolává na analýzy, podle nichž je prý v pořadech ČT příliš málo odborníků z levicového politického spektra, a on se bude snažit to změnit (že by přivoláním expertů z okruhu Deníku Referendum?).

Aby bylo jasno: vůbec mi nevadí levicoví experti. Pro mne samotného je dnes podstatně inspirativnější Paul Krugman nebo David Graeber než Niall Ferguson. Děsí mne něco jiného: že pan Hauser vidí v Jaroslavu Formánkovi prodlouženou pravičáckou ruku Respektu. Za prvé: Jarda Formánek už není v Respektu několik let a v redakci od té doby snad ani nebyl – když jsem si s ním chtěl nedávno popovídat, musel jsem ho vylákat z domu do hospody.

Za druhé: myslet si o něm, že patří k ideologické pravici, je urážkou jeho intelektu i charakteru. Na české scéně je málo lidí tak svébytných a nezávislých, jako je Jarda Formánek. A za třetí: Respekt není pravicový časopis. Je urážkou intelektu a charakteru jeho redaktorů dávat mu tak primitivní nálepku.

06 formanek cudlin R47 2013 kopie • Autor: Respekt
06 formanek cudlin R47 2013 kopie • Autor: Respekt

Budu osobní, čtenář snad odpustí – toto je koneckonců osobní blog. Po více než sedmi letech jsem se v roce 2006 rozhodl odejít z funkce šéfredaktora slovenského deníku SME, protože jsem dospěl k názoru, že pravicové vidění světa, jež zastával vydavatel a část redakce, bylo v příliš hlubokém rozporu s tím, jak jsem svět viděl já. Stručně řečeno: slepou víru v pravicová řešení (neoliberalismem počínaje) jsem považoval za stejně hloupou jakou někdejší slepou víru v to, že všechny neduhy světa vyléčí komunismus.

Naprostou shodou okolností jsem vzápětí zakotvil v Respektu, kde jsem objevil to, co jsem už považoval po roce 1989 za ztracené (neboť to odešlo se zánikem disentu): opravdovou touhu po hledání pravdy, i kdyby měla být v rozporu s mými předsudky či přesvědčením. Ať si čtenář dělá s mým výrokem, co chce – je mi jasné, že některé zkušenosti nelze sdílet, a proto se jim těžko věří.

Je mi také jasné, že pan Hauser ani netuší, že existuje svět, o kterém mluvím. A je mi jasné, že takových jako on je stále víc. Česká novinářská obec je plna zášti a sebeklamu o vlastní pravdě. Jistě, má zatím daleko k brutální propagandě Orbánových médií v Maďarsku či Putinových v Rusku, ale už i tady se objevují zárodky oněch pověstných „dvou minut nenávisti“ z orwellovského světa.

A obávám se, že bude hůř.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].