Zdeněk Kudrna: EU je produktem krizí

„EU je produktem krizí a zatím vždy platilo heslo: „co nás nezabije, to nás posílí“. To samozřejmě negarantuje, že to tentokrát neskončí špatně, avšak přece jen to zvyšuje pravděpodobnost, že k rozpadu nedojde.,“ řekl na dotaz možného rozpadu EU v dnešním online rozhovoru se čtenáři.

Na otázku ohledně řešení eurokrize Zdeněk Kudrna odpověděl toto: „Řešením krize je buďto dezintegrace nebo více integrace, neboť polovičaté nastavení monetární unie, bez fiskální a bankovní unie není udržitelné. Buďto se musíme vrátit k flexibilnějšímu měnovému režimu a  nechat fiskální politiku a finanční regulaci výhradně na národní úrovni, nebo přenést více fiskálních a regulatorních pravomocí na evropskou úroveň, tak abychom dokázali předcházet krizím a řídit je v případě, že přesto nastanou,“ míní Kudrna.

Zdeněk Kudrna působí na Vídeňské univerzitě, kde se kromě jiného zabývá výzkumem regulace finančních trhů a reformami evropského bankovnictví. Pracoval rovněž jako konzultant Světové banky, UNDP a poradce ministra financí ČR.

:02MatějDobrý den, myslíte si, že se EU kvůli eurokrizi, kterou se nedaří příliš zkrotit, nerozpadne? Dekuji.12:01ZKuDobrý den, děkuji za zajímavé otázky; snad se dostanu ke každé.EU je produktem krizí a zatím vždy platilo heslo: „co nás nezabije, to nás posílí“. To samozřejmě negarantuje, že to tentokrát neskončí špatně, avšak přece jen to zvyšuje pravděpodobnost, že k rozpadu nedojde.Poválečné generaci západoevropských politiků už přišlo trapné vyvražďovat se v nějaké verzi evropské občanské války každých třicet let. Snažili se přijít s grandiózním řešením, ale nakonec se jim podařilo domluvit jen na poněkud umaštěné společné správě uhlí a oceli. Na to se později nabalila další ekonomická a politická spolupráce a dnes je to EU. Nicméně, v každém desetiletí se objevila krize, která mohla evropskou spolupráci rozmetat: 50. letech to bylo neschválením spolupráce v obraně francouzským parlamentem, v 60. de Gaullova politika prázdné židle, v 70. zběsilé pohyby měnových kurzů podrývající společné politiky (reakcí byl nápad zavést společnou měnu z roku 1979), v 80. euroskleróza a v posledních dvou desetiletích masivní rozšíření.
Ač to nejednou vypadalo bezvýchodně, řešení - byť negrandiózní až umaštěné - se našlo a EU to dlouhodobě posílilo. Nejspíš to dopadne podobně i s první krizí, kterou zažíváme na vlastní kůži jako členská země, ačkoli ji rozhodně nechci podceňovat.:52L'egoVážený pane Kudrno,
jaký je váš názor na možnost opuštění současného modelu ukotvení cenové hladiny?V tomto modelu centrální banka prostřednictvím řízení úrokových sazeb cíluje inflaci, tedy v posledku usiluje o „stabilní cenovou hladinu“. Číní tak stanovením úrokové sazby, která (teoreticky) omezuje KVANTITU oběživa, a tím zvyšuje či snižuje poptávku a nezaměstnanost (ve zkratce - NAIRU).A co si myslíte o alternativním modelu, kdy je inflace regulována skrze vládní garanci práce za minimální mzdu?
Cenová hladina je ukotvena tím, že vláda stanoví nejnižší CENU a následně nechá na tržních silách, aby určily kvantitu, v jejímž rozsahu se bude za tuto nejnižší cenu nakupovat (model garantované práce - Job Guarantee, který navrhují neo-chartalisté (příznivci Modern Monetary Theory)?Nejedná se o jedno z možných řešení současných problémů?
Díky za odpověď a pěkný den.12:03ZKuRád rozlišuji mezi intelektuálně zajímavými modely a realistickými řešeními současné krize. Model, který zmiňujete rozhodně patří do první kategorie, avšak nejsem si jist, zda se někdy přiblíží té druhé.Přesnou mechaniku neznám, ale obecně mi přijde, že modely tohoto typu podceňují vzájemnou závislost ekonomik. Často se tváří, že máte-li vlastní měnu můžete doma provozovat politiku, která se zásadně liší od toho, jak fungují ekonomiky v zemích obchodních partnerů. To neplatí ani pro USA, natož pro ČR.Navíc podobných výsledků jde dosáhnout i fungující tripartitou, která v malých otevřených ekonomikách okolo Německa a ve Skandinávii umožňuje udržet jak vysokou konkurenceschopnost i vysokou zaměstnanost, bez toho, abychom museli zásadně překopat fungování centrální banky. Nicméně výzkumníci v centrálních bankách by měli znát i heterodoxní modely a sledovat, zda se akademická debata nepřibližuje bodu, kdy by nápady mimo hlavní proud mohly obohatit klíčová rozhodnutí v hospodářské politice.:00JakubRozumím, že by daň z transakcí zvýšila příjmy EU jako celku a ušetřila až 0,5% HDP jednotlivým zemím. Neobáváte se ale, že se jedná spíše o velmi nevýrazné řešení nastalé krize? Jak se díváte na celý evropský projekt a jaká možná systémová řešení současné krize vidíte?12:05ZKuListopadový návrh Komise přišel s myšlenkou přímého směřování transakční daně do rozpočtu EU, ale fungovalo by to až od příštího rozpočtového období po roce 2021. Současná krize snad bude v té době dávnou minulostí…Řešením krize je buďto dezintegrace nebo více integrace, neboť polovičaté nastavení monetární unie, bez fiskální a bankovní unie není udržitelné. Buďto se musíme vrátit k flexibilnějšímu měnovému režimu a nechat fiskální politiku a finanční regulaci výhradně na národní úrovni, nebo přenést více fiskálních a regulatorních pravomocí na evropskou úroveň, tak abychom dokázali předcházet krizím a řídit je v případě, že přesto nastanou. Zatím děláme opatrné krůčky směrem k větší integraci.:10Jan SochorDobrý den pane Kudrno,je chamtivost dobrá? Jak řekl filmový Gordon Gecko? Pokud ano či ne. Pak mě zajímá proč?12:13ZKuZdrojem ekonomické prosperity je specializace, která vyžaduje jednak spolupráci a jednak soutěž. Příliš spolupráce může vést ke stagnaci, neb se lidé vyhýbají sporům a kritice, z nichž se rodí nové nápady. Příliš soutěže zase snadno vede k neférovým praktikám či dokonce násilí.Chamtivost řadu lidí motivuje k soutěži a vymýšlení jak dělat něco jinak; je proto zdrojem dynamiky. Na druhé straně bezbřehá chamtivost a soutěživost může podkopat stabilitu společnosti. Takže chamtivost ano, ale jen odsud podsud. Geckům tohoto světa by právní a regulatorní rámec neměl dovolit přestoupit rozumnou hranici.:03Martin K.Proč myslíte, že se USA nedaří řešit ekonomickou krizi? Kdo má podle vás lepší recept - Republikáni nebo Demokraté?12:15ZKuBěžná ekonomická krize obvykle trvá tak 5 let, velké krize jako ta dnešní o něco déle. Z tohoto pohledu USA nejsou úplně neúspěšné, byť jednoznačný konec ještě není na obzoru.Obě americké partaje jsou dosti různorodé v názorech na ekonomickou politiku, takže bude důležité z které frakce si příští prezident vybere klíčové lidi, a také to zda obě komory nebudou plné extremistů neochotných cokoli podpořit. Snad se USA vyhnou ideologické polarizaci a vsadí na praktický pragmatismus odvozený od aktuální situace. Pak snad nebude tak důležité, která strana bude u moci.:44Vojta KasalickýDobrý den pane Kudrno,
chtěl bych se zeptat, jestli si by nebylo vhodnější krizové řešení pro EU, zaměřit se na kvalitu, místo na hospodářský výsledek a daně. Jinými slovy budovat jinou formu zisku než růst HDP. Dokázal byste si takový růst představit?
Děkuji VK.12:26ZKuHDP je statistický indikátor, který příliš neumí zohlednit kvalitativní změny. Dokáži si proto představit, že jej budou statistici dále rozvíjet, aby je lépe postihoval. Hodně se také mluví o zeleném růstu, který by byl především o kvalitativních změnách ve výrobě a užívání energií. Nejsem si jist nakolik realistická je tato vize, ale nepodceňoval bych ji. V Německu na to hodně sází třeba i proto, že si uvědomují, že středostavovská životní úroveň v Číně prostě není možná při současných technologiích. Pokračující růst si vyžádá vyšší efektivitu, nebo se v klíčových oblastech Asie udusí a otráví. To je příležitost pro kvantitativní i kvalitativní růst HDP v EU, neboť jako celek si v zelených inovacích nevedeme úplně špatně.:52Tomáš VolfDobrý den,
nevnímáte v Evropě sílící hlasy po jisté izolovanosti, uzavřenosti vůči globálnímu obchodu - viz hesla - nekupujte čínský česnek, ale ten český, proč dovážet jablka ze španělska, když jich sami vypěstujeme hodně?! Nebude toto motor konkurenceschopnosti evropských států?Nemyslíte si, že by alespoň v některých segmentech mohlo/mělo vzniknout tržiště pouze evropských produktů?Díky,T. Volf.12:41ZKuPlošný protekcionismus nebude motorem konkurenceschopnosti, což souvisí se specializací jako zdrojem blahobytu zmíněnou výše. Na druhé straně je přístup na trhy EU je pro kteroukoli ekonomiku – včetně těch největších - velmi důležitý. To dává EU velmi silnou páku formovat pravidla globálního obchodu, kterou by měla využívat.Třeba spor o to, zda mají být letecká paliva zdaněna tak, jako každá jiná paliva má silný obchodní rozměr. Pokud budou muset zahraniční letecké společnosti daně platit, tak se dovoz některého typu rychle se kazícího zboží nevyplatí. Tím odpadnouněkteré extrémy; asi opravdu nemusíme kupovat kytky, které během předchozí noci obletěly půl zeměkoule.Jinými slovy, protekcionismus není dobrý nápad, ale zabývat se tím, co je zdrojem konkurenčních výhod – zda dětská práce či neobhajitelné nedanění některých paliv – má smysl a EU by měla být schopna prosazovat své standardy i pomocí obchodní politiky.:34VedralProč proboha stále spoléháte na nějaké nové mechanismy a vymýšlíte teorie podle kterých řídit stát po ekonomické stránce. Stačí snad vysvětlit lidem, že pokud nebudou pracovat (vytvářet hodnoty) nemohou a nebudou mít nějaké zabezpečení (třeba důchody).12:49ZKuHodnota je pro ekonomickou teorii hodně ošemetný koncept. Jakou hodnotu vytvořil politruk, který celý život dřel na šíření nějaké ideologie? Jakou pak bankéř, který 20 hodin denně, 7 dnů v týdnu vytvářel toxické produkty, které měly nakonec negativní hodnotu? Jakou má pracovník marketingu prodávající balenou vodu z kohoutku? Nebo naopak, vytváří hodnoty jen zemědělec, který v potu tváře něco vypěstuje, či dělník, který něco smontuje?
Nezáleží jen na tom, zda něco děláte, ale i co děláte. No a bez ekonomických úvah a debat o tom, jak zjistit co je a co není smysluplné, se může snadno stát, že spousta lidí tvrdě a poctivě pracuje na něčem, co nikomu nic dobrého nepřinese.:43michJak se stavíte k probíhající debatě o udržitelnosti nebo správnosti ekonomického růstu, růstu, růstu…?12:55ZKuTu debatu je třeba vést. Není to jen idealistické či akademické tlachání, ale důležitá otázka pro kohokoli, kdo studuje ekonomiku a politiku.Nakonec, i u nás ekologické protesty na severu Čech o týden či dva předběhly sametovou revoluci. V Číně příští velké nepokoje nemusí být o demokracii či lidských právech, ale o znečiětění provázející jejich model růstu, jak jsem nadhodil výše.:48MRDobrý den, pane Kudrno,
měla bych va nás jeden dotaz, či spíše prosbu - vysvětlíte mi, jak je to s tím Řeckem - proč má najednou tak velké problémy? Když o tom totiž přemýšlím, nechápu, jak to celé vzniklo - Řecko se zadlužovalo, zadlužovalo, dluh rostl a rostl a nikomu nic nevadilo. A pak najednou překročil stát nějakou hranici a všechno se zlomilo a zemi hrozí bankrot a ohrožuje to stabilitu eurozóny? Co bylo tedy tím milníkem?13:02ZKuMilníkem byla krize, která ukázala, že finanční trhy systematicky podceňovaly rizika. Nejprve se finančníci tvářili, že není rozdílu mezi Řeckem a Německem a půjčovali kolik si řecká elita poručila. Trhy ignorovali strukturální nerovnováhy i možnost státního bankrotu, která vždy existovala a naposledy se přetřásala v roce 2005, když se změkčovala pravidla Paktu stability a růstu. V roce 2009 však začali analyticky rozpitvávat i ignorované scénáře a najednou se probrali z letargie a začali brát tato rizika vážně. Během několika týdnů se tak změnil pohled na Řecko.Bylo to selhání jak řeckých elit, které si nezřízeně půjčovaly, tak finančníků, kteří jim půjčovali.:23Aleš BystriczkiDotkla by se nějak zvažovaná transkační daň i konkrétních lidí? Přesunuli by ji tedy banky na své klienty ve formě nějakého nového poplatku nebo navýšení stávajících a tím se tedy de facto obyčejnílidé skládali na záchranu evropského finančního sektiru?13:06ZKuČást každé nové daně uvalené na firmy si vždy najde cestu do vyšších cen výrobků či služeb. Ovšem její rozložení mezi spotřebitele a firmy (vlastníky firem) závisí na řadě okolností, od situace na daném trhu až po technické parametry daně. Návrh Komise se velmi snaží vyhnout se přenesení důsledlů daně na konečné spotřebitele, mimo jiné i tím, že běžné transakce se nedaní.:35AlešZdravím. Četl jste knihu od T. Sedláčka: Ekonomie dobra a zla? Pokud ano, co jí říkáte? Proč myslíte, že slaví takový úspěch? To je tak výjimečná?13:10ZKuČetl. Tomáše znám a knihu považuji za jeho bildungsromán, který se dostal na trh ve správný čas, kdy si čtenáři rádi prošli jeho intelektuální cestou.Originalita je i v tom, že ekonomové obvykle spoléhají buď na statistiku či historii, při empirickém ověřování svých úvah, zatímco Tomáš se spolehl na (krásnou) literaturu.:53DanDobrý den,
jaký mix regulace finančního a bankovního sektoru byste navrhoval (transakční daň, zvýšení kapitálové přiměřenosti, regulace velikosti bank, atd.)?Díky,
Dan13:16ZKuMyslím, že v EU je klíčové rozhodnutí, zda banky regulovat na národní či evropské úrovni. Banky nemůžou být nadnárodní v době vzestupu a národní v době krize. Pokud se nepodaří vytvořit bankovní unii, která by umožnila řízený bankrot nadnárodních bank, pak se bude třeba stáhnout zpět k národním finančním systémům.Transakční daň či nastavení pravidel kapitálové přiměřenosti je z tohoto pohledu méně významnou otázkou. S velikostí to souvisí, neboť jedna z možností je donutit banky k tzv. subsidiarizaci, kdy by se nadnárodní banky přeměnily na sítě národních bank spojených jménem a logem.:14David KovářDobrý den, co si myslíte o krocích české vlády v oblasti hospodářské politiky? Je jí nastavený mix opatření na výdajové a příjmové straně správný? Měla by se vláda více zaměřit na pobídku ekonomiky? Nebo to nemá v proexportně orientované ekonomice smysl a je lepší se zaměřit na úsporná opatření?Děkuji a hezký den.13:20ZKuVláda by se měla pokusit o dlouhodobé strukturální reformy, které přesahují každodení fidlání s příjmy a výdaji. Ovšem dokud nějaká vláda nepohne s korupcí, tak nebude mít důvěryhodnost a legitimitu, kterou takové reformy vyžadují.Děkuji za dotazy a přeji příjemné odpoledne.