Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

ÚS: Opakování mandátu

Přijde konec pokušení?

Pro bylo by dobré zakotvit jen jedno funkční období pro ústavní soudce a sudkyně

Pavel Rychetský; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
Pavel Rychetský; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu


Právě v pondělí prezident jmenoval tři nové ústavní soudce, konkrétně Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Jana Wintra, kteří minulý týden prošli hlasováním v Senátu. Volba sama byla médii poměrně pozorně sledována. V tomto newsletteru bych se i proto ráda věnovala tématu, které s debatou o Ústavním soudu souvisí, ale nedostává se do aktuálního zpravodajství. 

Řeč je o možnosti opakovat mandát ústavního soudce, pokud vás prezident znovu navrhne. Tuzemský zákon o Ústavním soudu ani Ústava ČR to nezakazuje, pokud by tím pádem měl někdo zájem, může se ucházet o místo ústavního soudce víckrát. A někteří tak v minulosti vážně učinili – úspěšně třeba současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, neúspěšný byl ve své snaze například Miloslav Výborný, který se později přesunul na Nejvyšší správní soud. 

Možnost opakovat mandát vychází z československé tradice za první republiky, i když tehdy bylo desetileté funkční období stanoveno pro Ústavní soud jako celek, ne soudcům individuálně. Socialističtí federální ústavní soudci měli mít kratší funkční období (sedm let) a bylo ze zákona „jen“ jednou obnovitelné. A stejně na tom byli soudci Ústavního soudu ČSFR s tím rozdílem, že jejich případná opětovná nominace nebyla nijak omezena. Nynější ústavní úprava tak kombinuje prvky modelu prvorepublikového a federálního.

Ačkoliv se v minulosti mohly některé renominace zdát oprávněné například vzhledem k tomu, že dotyční byli dobrými ústavními soudci, v akademických kruzích je tato možnost oprávněně kritizována ze dvou důvodů. Soudci Ústavního soudu mohou na konci svého prvního mandátu přizpůsobovat rozhodnutí či jejich odůvodnění. Vědí, před jakého prezidenta a senátní většinu budou předstupovat. Logicky se tak mohou snažit, aby jim senátoři jejich rozhodnutí na výborech či na plénu nepředhazovali. Druhým důvodem je dopad na fungování Ústavního soudu a tamní atmosféru. „Opakovat“ by pravděpodobně chtěli všichni nebo minimálně většina soudu, v určitém smyslu jde přece jenom o vyvrcholení dlouholeté právní kariéry s velmi slušným platem. Ale nikdy nebude možné vyhovět všem.

A jelikož ani právníci (nebo možná právě oni?) nejsou anděly, jak píše James Madison v Listech federalistů, bylo by dobré do Ústavy ČR nebo do zákona o Ústavním soudu zakotvit zákaz mandát opakovat. Nejenže deset let je poměrně dlouhá doba na to se ukázat, ale především proto, že limit zbaví pokušení i ty, které by to jinak ani nenapadlo. V rukou to mají poslanci a senátoři. 

Pokud byste měli jakékoliv připomínky, dotazy nebo nápady o čem psát, dejte mi vědět na [email protected]. Budu se těšit opět za tři týdny.


Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].