Méně dotací, levnější eurodluhy a další úsporné nápady

  Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Dohady o vládním „konsolidačním balíčku“ pro vylepšení stavu státního rozpočtu pokročily do další fáze. „Padlo několik desítek návrhů a ministerstvo financí všechny propočítalo, aby v okamžiku, kdy začnou politi jednání, všichni politici věděli, jaký lze očekávat dopad,“ prohlásil ráno na setkání s novináři ministr financí Zbyněk Stanjura.

Fáze počítání je tedy podle něj u konce a začíná finiš v podobě politických jednání, co si pět koaličních stran z vyhotoveného menu vybere a na čem se shodne, aby na konci byla úspora (či nové daňové příjmy) dohromady aspoň za 70 miliard korun.

Stanjura před novináři částečně hasil požár vzniklý po velikonoční reportáži České televize o jedné z vyhotovených tabulek o změnách v dani z přidané hodnoty. Ministerstvo financí v ní vyčíslilo, že by stát mohl získat 24 miliard, pokud by dnešních tří sazeb DPH udělal jen dvě ve výši 21 a 14 procent a současně zúžil seznam zvýhodněných položek. U dálkového tepla, točeného piva nebo vstupenek na kulturní akce by podle této verze stoupla DPH z 10 na 21 procent.

Podle Stanjury ale nelze v tuto chvíli říct, že výsledné úpravy v DPH budou vypadat právě takto. Sám principiálně změny tohoto typu podporuje (udělat z tří sazeb jen dvě, zvýhodnit jen nejcitlivější položky a přeskupit DPH tak, aby stát na konci vybral aspoň o něco víc). Koneckonců proč by jinam ministerstvo počítalo právě tuto variantu a ne nějakou jinou. „Vydávat analytické podklady za finální návrh je ale prostě nefér,“ postěžoval si ministr s tím, že výpočty mají v této fázi jen sloužit k smysluplnější politické debatě, která začíná až nyní.

Do ní půjde ODS mimo jiné s tím, že „nejdřív se musíme podívat na výdajovou stranu a až poté na příjmovou, ne naopak“. Na 30 miliard Stanjura odhaduje potenciální proškrtání dotací, o kterém se rozhovořil v reakci na tři týdny starou zprávu, podle které zisky celého sektoru zdejšího zemědělství stouply loni z 9,1 na 22 miliard korun. Podobný rozbor by vláda podle Stanjury měla mít brzy k dispozici i za sektor zpracovatelů potravin a obchodních řetězců. Krácení dotací se ale má týkat i jiných oborů.

Úplně odjinud jdou na léčbu děravého rozpočtu jiné koaliční strany. Šéf Pirátů Ivan Bartoš v úterý oznámil, že s úpravami DPH podle uniklé tabulky nesouhlasí a že jeho strana má svůj návrh, jak získat peníze jinde, a to až v objemu 140 miliard. Jedním z návrhů je takzvaný „dánský model“ nakročení k euru, tedy dát najevo chuť k přijetí společné evropské měny a vstoupit aspoň do přípravné „čekárny“ známé pod zkratkou ERM2, což obnáší plnit některá ekonomická kritéria a výhledově euro přijmout (na rozdíl od Dánska, které si vyjednalo v tomto ohledu výjimku).

Piráti věří, že větší ukotvení v eurozóně by Česku umožnilo půjčovat si levněji a ušetřit na úrocích ze státního dluhu výhledově 30 až 50 miliard korun ročně. "Primárně vycházíme z úrokového rozdílu například proti Slovensku. Dnes platíme že státního dluhu zhruba o jeden procentní bod vyšší úrok než Slováci, a přitom jsme méně zadlužení a politicky stabilnější," přibližuje bývalý pirátský poslanec a nyní stranický ekonomický expert Mikuláš Ferjenčík – s tím, že úspora v objemu desítek miliard ročně by naběhla až postupem let u nově vydávaných dluhopisů, kterými stát nahrazuje ty staré s končící splatností. 

Stanjura ale o ničem takovém nechce slyšet – přistupování k euru je pro jeho stranu tabu, stejně jako třeba zvyšování přímých daní, tak aby se aspoň částečně vrátilo jejich snížení před volbami při rušení superhrubé mzdy. Koaliční politická jednání měla být původně hotova v dubnu, nyní mluví ministr financí o termínu do měsíce.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter