Co získáváme a ztrácíme ve světě zásilkových boxů

Možná to znáte i ze své ulice: tam, kde ještě před měsícem bylo papírnictví, bude od příštího týdne „obchod“, jehož jediným účelem je být útočištěm pro zásilkové schránky jedné z velkých dopravních společnosti či internetových obchodů (v tomto případě jde o AlzaBox). Shodou okolností další přepravní společnost (Zásilkovna) udělala totéž, jen o pár metrů vedle nahradila turecký obchod. 

Jistě, zásilkové boxy mají dnes lepší využití. Doručit do nich lze během krátké chvilky snad vše vyjma léků na předpis (i to by se mělo brzy změnit), včetně těch pár sešitů, propisek a diářů. Vývoj se zdá být nevyhnutelný, ekonomicky to prostě dává smysl. Kamenné obchody s jedním typem zboží to mají oproti internetovým obchodům stále těžší. Zejména v Česku, kde soukromí dopravci a dravé e-shopy vypilovali rychlost a kvalitu dodávek až téměř před práh kdekoli v Česku k dokonalosti. 

Chytili příležitost za pačesy a lze jim jen pogratulovat, že odhadli ducha doby a přizpůsobili se novým možnostem nakupování. A zásilkové boxy jsou v mnoha ohledech výborná inovace – zejména pro menší obce je to dobrý způsob, jak se dostat k produktům, které byly před internetem výsadou velkých měst se všemi možnými obchody. 

Přesto se nelze při pohledu na tyto změny ubránit pocitu, že se tím z měst vytrácí část jejich kouzla. Tedy obchody a služby koncentrované na jednom místě, kde lze potkat lidi ze sousedství a které nutí člověka k pravidelným procházkám, jejichž vedlejším efektem je, že má přehled o dění v okolí. Malé obchody, kde už prodavače znáte z předchozí návštěvy a možná s ním prohodíte pár slov, mají prostě těžko popsatelnou hodnotu.