Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Nenechte si ujít

Chodorkovský revival

Pokus zničit Chodorkovského jako politického oponenta se Kremlu nepodařil.

  • Autor: Globe Media /  Reuters
• Autor: Globe Media / Reuters

Chodorkovský jako podnikatel je uvězněn a jeho majetek zabaven. Ale pokus zničit Chodorkovského jako politického oponenta se Kremlu nepodařil. Chodorkovský jako výzva režimu je stále silnější a díky mezinárodní solidaritě není pro Kreml snadné se s ním vypořádat.

Chodorkovský, dříve asi nejbohatší z ruských oligarchů, byl opět shledán vinným. Prý kradl naftu. Ve vlastním podniku. A navíc si část peněz utržených za kradenou naftu ponechal pro své obohacení! Zatím se neví, kolik přesně dostane, ale předpokládejme, že soudce se zachová podle staré sovětské tradice a ke starému trestu 9 let mu přidá podobný flastr. Asi tak šest let. To aby si panáček nemyslel, že se brzy dostane z basy. Na místě je otázka „za co, soudruzi“?

První a nejjednodušší argument je konstatování, že každý oligarcha je lump. Dlužno poznamenat, že ve své tuposti je to argument celkem správný. Rusko procházelo v devadesátých letech etapou loupežnického kapitalismu, kdy se privatizovalo kde co a kdy nebylo zvykem hledět na zákony i na obyčejnou lidskou morálku. Obávám se ruskými oligarchy je poctivých podnikatelů ještě méně než kolik je v Čechách neúplatných politiků. Michail Chodorkovský byl jedním z těch, který dokázal příležitost uchopit za pačesy. Ještě za existence Sovětského svazu v r. 1986 začal podnikat pod záštitou Komsomolu, když si pořídil soukromou kavárnu. V r. 1989 už byl držitelem bankovní licence. V devadesátých letech vsadil na naftu a postupně vybudoval naftařské impérium, díky kterému jej Forbes v r. 2004 označil jako 16. nejbohatšího muže planety. Nicméně je třeba konstatovat, že takových oligarchů bylo v Rusku víc a většině z nich se bez problémů podařilo najít s putinovským režimem přijatelný modus vivendi.

Pravda, někteří z nich měly problémy, jako Boris Berezovský vyklouzli z Ruska jen tak tak. Vladimír Gusinský byl dokonce zatčen a odchod do zahraničí si musel vykoupit. Ale to proto, že byli drzí. Většině oligarchů měla rozum, nějak se domluvila a dnes se jim daří velmi dobře. Třeba takový Roman Abramovič musel pustit chlup, když ho prezident Putin poctil funkcí gubernátora Čukotky. Samozřejmě, že tam nebydlel a region ve skutečnosti neřídil, ale musel do regionu investovat peníze. Celkem ho to prý stálo za léta 2000 – 2008 přibližně 2,5 mld. USD. Zato ale mohl s dalšími penězi opustit Rusko a teď je vesele utrácí třeba za Chelsea.

Je zjevné, že mezi Putinem a oligarchy ve skutečnosti neexistuje žádný podstatný problém a že se je nikdo nepokouší trestat za skutečné i domnělé zločiny let devadesátých. Spíš naopak – oligarchové a Kreml se vzájemně potřebují, aby mohl i nadále fungovat systém výměny politického vlivu za peníze a naopak. Právě tento cyklus jim umožňuje zvětšovat své majetky na úkor surovinového bohatství Ruska a jeho neprivilegovaných obyvatel.

Celý příspěvek Vladimíra Votápka si můžete přečíst na jeho blogu ZDE.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].