Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nad pěnou

Budoucnost Evropy: tři scénáře

Na pozadí krize eurozóny se odehrává debata, jaký dopad budou mít nynější turbulence na budoucí podobu evropského projektu. Nejde přitom o teoretizování, nějaký dopad to bude mít v každém případě. Nejbližší – v řádu několika měsíců – a nejhmatatelnější je úprava pravidel Paktu stability, tak, aby se státy eurozóny napříště vyhnuly dluhové krizi, jakou nyní prochází Řeck. Úpravou se myslí hlavně změna paktu na nástroj více ex ante a méně ex post, aby se nehasil požár ve chvíli, kdy už s ním nelze nic udělat, a zpřísnění sankcí za jeho porušení.

Pakt, národní rozpočty na bruselském stole a další návrhy z poslední doby jsou drobnohled. Jiná otázka je, jak se promění unie v řádu, řekněme, jedné generace. Popřemýšleli nad tím různí analytici evropského dění a z jejich výpovědí lze udělat souhrn tří scénářů. Tady jsou.

1 Jednotlivé státy zareagují na nynější zkušenost ještě větším důrazem na obhajobu svých vlastních zájmů. Británie se bude držet libry a odmítne jakoukoli regulaci, která by omezila obchodování v City. Německo a severské státy budou jižní křídlo Evropy nutit k tvrdým úsporným opatřením, které kvůli nízké produktivitě a konkurenceschopnosti „Clubu Med“ způsobí recesi, neschopnost dotčených států splatit dluhy a zvýší nedůvěru trhů. Euro následkem toho oslabí a pokud klesne pod paritu vůči dolaru, Německo se rozhodne opustit společnou měnu a vrátí se k marce. Marka se okamžitě stane silnou měnou a ostatní státy budou stát před otázkou, jestli se držet slabého eura, nebo být součástí markozóny. Na stole bude strmý růst inflace, znehodnocení úspor v eurech, nové přeshraniční náklady. Evropa se vrátí o tři desítky let nazpátek a bude bojovat o to, aby zůstala alespoň prostorem volného obchodu.

2 Tváří v tvář faktu, že měnová unie se neobejde bez fiskální unie – alespoň v nějaké formě – se státy dohodnou na novém institucionálním rámci pro eurozónu. Vznikne Evropský měnový fond, který omezí spekulace na bankrot jednotlivých zemí, vznikne nezávislý transferový a dohledový orgán, který bude pomocí fiskálních linií – týkajících se i sociální politiky – a strukturálních fondů zajišťovat větší konvergenci mezi národními ekonomikami. Změny si vyžádají úpravu základní smlouvy, státy je ale schválí a Británie, ač zůstane mimo, je nebude vetovat. Euro zůstane jednou z hlavních světových měn, větší fiskální propojení povede k větší souhře v dalších oblastech typu zahraniční obchod, zbrojní zakázy, vnější a vnitřní bezpečnost a unie udělá krok směrem k federálním Spojeným státům evropským.

3 Eurozóna překoná současnou krizi a přijme dílčí změny jako například zpřísnění Paktu stability, jehož pravidla se budou s vypětím všech sil víceméně dodržovat. Na větší zásahy do svých pravomocí si kvůli vzájemné nedůvěře – dané zejména kulturními rozdíly mezi severem a jihem – státy nenechají sáhnout a přetrvávající divergence v ekonomickém výkonu napříč eurozónou tak bude držet její růst ve skromných číslech a „Club Med“ pod neustálou hrozbou útoku trhů, případně sankcí z Bruselu. Unie bude stabilizovat svoje nejbližší okolí a přijme do svých řad balkánské státy, Ukrajinu a další a s Tureckem naváže strategické partnerství. Ekonomicky bude atraktivní zónou s půlmiliardou spotřebitelů, na světovém hřišti ale kvůli rozdílným zájmům jednotlivých států v zahraniční či energetické politice bude mít stále méně významnou roli; ta zůstane USA a silným asijským hráčům.

Zbývá dodat, že z nastíněných scénářů považují jejich spolutvůrci za nejpravděpodobnější ten třetí.

PS I: Jak to vidíte vy?
PS II: Vaši reportérku by zajímalo, co si o tom myslí čeští politici. Doufejme, že volby ukončí stávající názorovou Saharu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].