Chápete titulek? Takhle uvozenou zprávu přinesl teď v týdnu server EUobserver a ačkoli to tak nemusí vypadat, slibuje napínavý příběh. Předpokládá sice, že čtenář ví, kdo je Ashtonová (šéfka unijní diplomacie Catherine A.) a co je Tahrír (káhirské náměstí, místo hlavních protimubarakovských demonstrací), ale to se dá rychle vyřešit v prvním odstavci (což se stalo).
Dobrodružství skrývá samotná podstata věci. Pokud se baronce Ashtonové podaří její záměr a půjde se příští týden podívat do davu desítek, neřku-li stovek tisíc lidí, kteří na Tahríru už šestnáctý den volají po odstoupení Husního Mubaraka, stane se prvním vyslancem Západu, který tak učiní.
Ze zprávy EUobserveru není jasné, jak by přítomnost Ashtonové na Tahríru měla vypadat, ale nepředpokládejme, že si chce stoupnout před místní KFC a v přestrojení tiše pozorovat dav. Chystá se tam pronést nějakou řeč? Nevíme. Ale i kdyby tohle nebylo v plánu, pozornost okolostojících a uliční šeptanda k ní určitě přivolají zvědavce, kteří se nebudou ostýchat ptát ani diskutovat. Tudíž to hlavní – co Ashtonová na Tahríru řekne?
Státy Evropské unie se zatím drží v pozadí a egyptskou revoluci veřejně komentují velmi opatrně. Vyzvaly vlastně jen k tomu, aby se oba tábory zdržely násilí. Jenže to dočasným nocležníkům na Tahríru i opozici mimo uliční vřavu už nebude stačit, příběh postoupil. Takže znovu – co Ashtonová řekne?
Samotná přítomnost euroministryně na náměstí bude vyjádřením sympatií s občanskou revoltou Egypťanů. Pokud nápad na poslední chvíli nezkrachuje, gesto se bude vykládat tak, že se evropské státy postavily na stranu protestujících a jejich požadavků. Volání po svobodných volbách, propuštění politických vězňů, zrušení cenzury médií a tak dále, tady bude Ashtonová ještě na pevné půdě. Ale co dál? Bude její přítomnost na Tahríru znamenat, že Evropa souhlasí i s tím, aby Mubarak co nejdříve vyhlásil konec své éry? Německo už nyní říká ano, Británie také, ale francouzský prezident Nicolas Sarkozy dosud pevně stojí za svým spojencem.
Euroministryně zahraničí se podle zprávy chce setkat mimojiné se zástupci Muslimského bratrstva. Ti na Západě fungují jako strašák možné islamizace Egypta, viceprezident Omar Sulejman je ale pozval k jednacímu stolu s opozičníky a tak bude Ashtonová i v téhle věci krytá. Jenže… Jenže jaký vzkaz přiveze Muslimskému bratrstvu, až přijde řeč na momentálně nejpalčivější otázku v egyptské revoltě, a sice Izrael? Mubarak sloužil jako garant existence židovského státu v jinak nepřátelském okolí a jako takový udržoval v regionu neválečný stav. Muslimské bratrstvo, respektive jeho významná část, požaduje přezkum smlouvy z roku 1979 novým egyptským parlamentem, případně Egypťany v referendu, a několik radikálů z bratrstva už vyzvalo, aby se Egypťané připravili na „válku se sionisty.“
Catherine Ashtonová zřejmě řekne, aby se Muslimské bratrstvo do takového experimentu nepouštělo, ale co pak, až přijdou na řadu subtilnější podtémata, například otevření hranic Egypta s Gazou, mobilizace v Izraeli a další body, v nichž se evropské státy rozcházejí? A navíc, bude vzkaz šéfky teprve se rodící nadnárodní diplomacie opevněn stejnou autoritou, jakou by měl ministr zahraničí Německa, Francie, Británie, o USA nemluvě?
To ale předbíháme. Zatím poslední vývoj události ukazuje, že Mubarakova vláda si příjezd Ashtonové nepřeje a radí jí zůstat doma. Ona tuhle radu, naštěstí, zatím odmítá. Pokud vydrží, přítomnost Ashtonové na Tahríru bude zajímavým testem - sebe sama, států unie, starého i možného nového vedení Egypta.
Kdo by to byl řekl, ale letošní únor vypadá docela dobrodružně.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
