Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Zahraničí

Žena na radnici. A co ve vládě?

V zastoupení žen v politice máme v Česku velký paradox

Vysvobozovací akce chilských horníků, která na sebe připoutala veškerou pozornost světových médií včetně těch českých, zastínila v těchto dnech jinou zprávu, která se nás týká bezprostředně víc než zachránění jihoameričtí havíři.

Tento týden vydalo Světové ekonomické fórum (WEF) svůj každoroční žebříček hodnotící nerovnost mezi pohlavími ve světě. Třísetstránková studie monitoruje, do jaké míry zkoumané státy uplatňují princip rovnoprávnosti mezi ženami a muži v několika oblastech: v přístupu ke zdravotní péči a vzdělání, politické reprezentaci a ekonomické participaci ve společnosti.

Česko se již tradičně umístilo až v druhé třetině. Když se tak rozhlédneme letem světem, před námi jsou země jako třeba Jižní Afrika, Mongolsko, Botswana, Uganda, Kazachstán. S 65. příčkou jsme si sice oproti loňskému 74. místu o něco polepšili, ale postavení žen se v Česku podle zprávy WEF obecně zhoršuje. Před třemi roky jsme obsadili 53. místo. A pak už jsme jen klesali níž a níž. V kategorii rozdílů mezi platy mužů a žen jsme letos dokonce obsadili až 120. místo (ze 134 zemí).

Na úplné špičce žebříčku stojí klasicky skandinávské země. V první desítce najdete překvapivě dvě rozvojové země - Lesotho (8.) a Filipíny (9.). Na opačném konci opět zůstává Pákistán, Čad a úplně nejníže spadl už poněkolikáté Jemen.

Jedním z největších skokanů směrem kupředu jsou podle analýzy WEF Spojené státy americké, protože vláda Baracka Obamy na posty ve vysoké politice jmenovala daleko více žen než jeho předchůdce. Největší zpátečku zas dala třeba Francie, jelikož z vlády Nicolase Sarkozyho prchla řada vysoce postavených žen.

Velký paradox
To z naší vlády nemá kdo prchat. Jednoduše proto, že tam žádná žena není. I když se po posledních volbách do parlamentu zvýšil počet poslankyň z 18% na 22%, poprvé po dvanácti letech nemáme žádnou ženu ve vládě. To i ten Jemen má alespoň ministryni pro lidská práva.

Paradoxně ale máme vysoký podíl žen v komunální politice. Dokonce vyšší, než mají naši sousedé - Německo či Rakousko. V dané chvíli radnicím ve městech a obcích šéfuje něco málo přes 1000 starostek, což při počtu 6200 radnic činí osmnáctiprocentní reprezentaci. Německo má pět procent, Rakousko 4,8.

Proč tedy ten nepoměr v zastoupení žen v komunální politice a na vysoké úrovni? Důvody pro to mohou být různé: od potřeby nacházet se v blízkosti bydliště kvůli rodině, až po dědictví z dob socialismu, kdy ženy často dělaly i „chlapské“ práce, jak nedávno řekl Lidovým novinám politolog Jan Bureš. Nejpravděpodobnější se ale zdá vysvětlení uvedené na stránkách organizace Fórum 50%: čím větší město, tím méně žen. Toto sdružení osobností za rovnější postavení žen ve veřejné správě se domnívá, že komunální politika muže neláká. Je málo prestižní, je v ní málo financí a malé rozhodovací kompetence.

Nesčetněkrát omletý argument, že ženám se do politiky nechce, proto jaksi selhává. Dnes a zítra voliči rozhodují o složení v místních zastupitelstvech i někteří i v Senátu. Můžeme jen doufat, že si i po těchto volbách alespoň tento malý rekord nejvyššího zastoupení žen v komunální politice v regionu udržíme.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].