Jak si udržet diktaturu

Pokud barmská junta náhle neuvěří nepříznivým astrologickým předpovědím, uskuteční se 7. listopadu dlouho, předlouho očekávané volby. V Thajsku žijící barmská aktivistka Cheery Zahau před časem spolu s dalšími kolegy podnikla cestu do Evropy, kde se kromě pražské konference Forum 2000 zúčastnila setkání s českými politiky v Praze, lídry EU v Bruselu a se zástupci OSN v Ženevě. Na starý kontinent přijeli „lobbovat“ za to, aby Evropa neposvěcovala sporné barmské volby, kolem kterých panuje tolik kontroverzí, že už teď je jasné, že svobodné a demokratické nebudou. V následujícím rozhovoru se dozvíte proč.

Jak jste spokojena se setkáními v Praze, Bruselu a Ženevě?
Myslím, že všichni lídři si jsou vědomi toho, že volby nebudou svobodné. Musím říci, že česká vláda patří spolu s britskou mezi ty nejaktivnější, co se týče boje o svobodnější Barmu. Díky nim o zrůdném režimu mají nyní Evropané daleko větší povědomí.

Po nástupu Baracka Obamy do prezidentského úřadu nastal vůči barmskému režimu v americké zahraniční politice velký obrat. Obamovou strategií byla zpočátku snaha navázat s juntou dialog, na rozdíl od administrativy George Bushe, která vůči generálům  prosazovala politiku izolace. Který přístup se Vám zdá efektivnější?
Jednání s juntou nepřináší žádné zlepšení. Kdykoli do Barmy přijede nějaký západní politik či osobnost, ve státní televizi i v tisku se následně objeví lži typu návštěva toho a toho proběhla v pořádku a dotyčný politik odjížděl spokojen. To v očích veřejnosti vládu junty jaksi legitimizuje. Na státní televizi naštěstí ale málokdo kouká.

Barma již řadu let čelí sankcím uvaleným EU a USA. Myslíte, že to má na režim nějaký dopad?
Myslím, že sankce fungují. Jsou pro juntu signálem, že jejich chování není správné. Je to jakýsi nástroj, jak jim ukázat, že s nimi nesouhlasíte. Sankce by ale měly být tvrdší. Musí řešit otázku, na koho mají největší dopad. Západní země by měly adresovat sankce na konkrétní společnosti, pak by to mělo kýžený efekt.

Na koho se Barmánci spoléhají více – na USA nebo na EU?
Mladší generace Barmánců vnímá USA jako nejmocnější zemi na světě a tudíž se na ně spoléhá asi nejvíce. Jakmile se někdo z amerických politiků zmíní o Barmě, hned si o tom všude povídají. Barma má ale historické vazby na Evropu. Starší generace si pamatuje Brity. Mnoho z nich také studovalo v Německu a Francii. Takže ti starší mají tendenci více věřit Evropě a více též sledují tamní politické dění. A nám, aktivistům, nezbývá, než se snažit přimět k akci naše sousedy, hlavně Čínu a Thajsko, což je pro nás velkou výzvou. Všechny země ASEANu (sdružení států jihovýchodní Asie) už dvacet let opakují jedno a to samé: musíme s generály vést konstruktivní dialog, a přitom se za celou dobu vůbec nic nezměnilo.

Co je podle Vás nejkontroverznější částí nové barmské ústavy?
Nová ústava je napsána tak, aby vládu vojenské junty prodloužila. V obou parlamentních komorách zasedne 25 procent armádních činitelů a zbytek míst povětšinou připadne bývalým generálům a obchodním spojencům junty. Volby budou jen naoko a způsob, jakým je ústava napsána, ukazuje, že generálové neplánují žádné změny a chtějí za každou cenu zůstat u moci.

Nové volební zákony, přijaté na jaře, také šikovně vyšachovaly opoziční strany ze hry. Největší opoziční strana Národní liga za demokracii (National League for Democracy - NLD) vedená Aun Schan Su Ťij je de facto v tuto chvíli nelegální. Tím je opozice velmi oslabena.

Navíc k odsouhlasení nové legislativy bude potřeba 75% parlamentních hlasů. Opozice bude slabá a bude pro ně extrémně těžké něco přehlasovat.

Dále si armáda nárokuje různé rezorty – od ministerstva obrany, bezpečnosti, vnitra až po zahraničí. A ty bude kontrolovat přímo prezident, který opět musí být podle této ústavy armádním činitelem. Kvůli této podmínce se nikdy do čela vlády nemůže postavit žena, jelikož armáda ženy nezaměstnává.

Když vás tak poslouchám, mohlo by to vyústit v to, že lidé budou volby bojkotovat? Ostatně Aun Schan Su Ťij nedávno sama prohlásila, že volit nepůjde.
Spoustu lidí už junta uplatila různou formou půjček nebo třeba rozdáváním mobilních telefonů, takže k urnám asi půjde. Pak je tu také velká část lidí, která sotva ví, že se nějaké volby konají. Jsou k nim apatičtí a lhostejní, pro ně je daleko důležitější denní obživa rodiny – řeší základní otázky jako například, zda budou mít ten den co jíst.

Víte, většinu Barmánců víc než volby v současnosti trápí arbitrární zdaňování obyvatel. Tento systém ovlivňuje každodenní životy všech – od obyčejných lidí ve městech i v etnických oblastech až po státní úředníky a malé obchodníky. Daně vybírá kromě oficiálních úřadů třeba i armáda. Postaví se na silnici, zastaví vás a musíte zaplatit, kolik si řeknou. Junta je to nechá dělat, jelikož nemá peníze na zvýšení jejich nízkých platů.

Existuje možnost, že by lidé nespokojení s průběhem voleb mohli opět vyjít do ulic?
Nemohu to vyloučit. Protesty se v minulosti odehrály již několikrát, třeba v srpnu roku 1988, kdy junta demonstranty v ulicích krvavě potlačila. Jistá šance tu podle mého je, i přesto, že mnozí tvrdí, že když se nepovedla Šafránová revoluce v roce 2007, nemůže už k ničemu dojít.

Proč vůbec junta potřebuje tyhle volby? Vždyť obchoduje s Čínou, Indií a Ruskem, nač tedy potřebuje legitimizaci od západních zemí?
Každý totalitní režim jednou za čas potřebuje uspořádat volby. Je to jejich poslední východisko a většinou nemají zbytí, pokud chtějí udržet vládu ve svých rukou. A když už volby konají, udělají to tak, aby si pojistili, že zůstanou u moci. Junta tyhle volby plánovala celých dvacet let. Uplácejí městskou elitu i chudé venkovany, kteří je nakonec volit budou. Je to jakási prevence proti převratu. Pacifikace obyvatelstva.

Nebylo by v zájmu Číny, aby situace v Barmě byla o něco klidnější, aby například nehrozil úprk utečenců přes hranice a aby nečelila kritice za to, že blokuje jakékoli rezoluce OSN vůči Barmě?

Čínu problémy na hranicích s Barmou hodně štvou. Bují na nich nelegální obchod a dochází tam k ozbrojeným srážkám. Ale obchod s juntou je pro ně důležitější. Potřebuje naše přírodní zdroje a ropu. Takže nebude nic podnikat. Čína má sama problém se svobodou projevu a shromažďování a bojí se, že kdyby se v Barmě změnil systém, že by se obyčejní Číňané nechali inspirovat.

Jak je to s anti-čínskými náladami v Barmě?
V minulosti se nic takového nedělo, protože Barma je multi-etnická, žije tam mnoho Číňanů už dlouhá léta. Ale čínská vláda otevřeně podporuje juntu a tak Barmánci nemají Čínu v oblibě. Svou nenávist však neobrací vůči Číňanům, jen vůči čínské vládě.

Junta minulý týden zničehonic změnila vlajku. Proč myslíte, že to udělala?
Nová vlajka v žádném případě nereprezentuje federální státy, ale jen vojenskou juntu. Myslím, že rovnou mohli vyvěsit vlajku USDP (nově vzniklá strana, kterou založil premiér Thein Sein). Už jen to, že změnu s nikým nekonzultovali, jasně ukazuje, že i po volbách si generálové budou dělat, co se jim zachce. Náhlá změna vlajky jen dokazuje aroganci současného režimu.

-----

K tématu barmských voleb vyjde v novém čísle Respektu 44/2010 v pondělí 1. 11. 2010 fotoreportáž Milana Jaroše, reportáž Martina Vlnase a komentář Marka Švehly.