_JRS6188
Autor: Milan Jaroš/Respekt

„Když jsme s kapelou začínali, poslouchaly nás víc holky, teď už to je podle Spotify statistik skoro půl napůl – kluci jsou asi čím dál citlivější. Přízvuky jsou prostě taková ta věc, kterou si pustíš ve tři ráno, když máš sad boy hours,” směje se David Laufer – absolvent žurnalistiky a model, který se mimo jiné podílí na chodu uměleckého prostoru SVĚTOVA 1 nebo časopisu NOVY ZINE.

_JRS6126
Autor: Milan Jaroš/Respekt

Reklama
Reklama

Neříkáme galerie: Teď asi nejvíc ze všeho pracuju. Ve SVĚTOVA 1 dělám hlavně PR, taky jsme rozjeli e-shop s uměním a crowdfunding, plánujeme nákladný výstavy. Začal s tím kámoš Zai Xu z AVU – jeho rodiče si pořizovali kanceláře, zároveň tam bylo něco jako showroom. A Zai řek, co kdyby z toho byla třeba galerie? A oni na to, že teda jo, pokud to zvládne dělat. Tak to děláme. Nejdřív to byla studentská výstavní síň, teď je to multifunkční prostor pro současné umění. Už neříkáme galerie, to je spíš obrazárna. V našem prostoru se fakt může stát cokoli – může tam být výstava, rave, koncert, blešák, loft i místo pro spánek po party. Vždycky to ale chceme umělecky zpracovat. Ať už se to bude tematicky týkat klimatické krize, identity v online prostředí nebo čehokoli jiného. Příští rok plánujeme spojit mladé nadějné cool umělce s těmi etablovanými ze zahraničí, například už máme potvrzeného Aj Wej-weje. Mezigenerační dialog – můžeme si to dovolit. Nejsme svázaní institucí, mladším to navíc může výrazně pomoct.

_JRS6122
Autor: Milan Jaroš/Respekt

Změnila plány: Jsem namočenej do hrozně moc projektů. K Novy Zine jsem se dostal úplnou náhodou, jednou na CUKRu. Bylo zhruba šest ráno, viděl jsem, že po mně pokukuje taková zrzavá holka – Johana Kasalická. Říkám si: OK, to je divný, ale je šest ráno a jsme na party, tak to asi nic neznamená. Pak za mnou přišla, ptala se mě na můj instagram, chtěla si mě asi vyfotit. Potom ale viděla, že dělám hudbu, navíc jsem v tý „galerii”, a tak změnila plány. Oslovila mě ke spolupráci na nově vznikajícím interaktivnímu zinu – udělal jsem tam rozhovor s fotografkou Irynou Drahun. Psaní o umění a kultuře mám rád, je super být toho součástí. Když mi navíc ukázali, že s pomocí aplikace artivive se fotky v časopise hýbou, mění se na jiný fotky, přidává se augmentovaná realita nebo vypadají 3D, byl jsem z toho zinu úplně nadšenej.

_JRS6141
Autor: Milan Jaroš/Respekt

Trochu to rozbít: Přízvuky dělám já a hudebník Vítek Paulík – říká si kvítek – hra s češtinou je pro mě důležitá. Co jsme vydali před rokem, jsou zhruba tři roky staré věci. Rád bych vydal i něco nového, co by se mohlo blížit experimentálně-elektronickému zvuku, jaký dělá třeba producentka aya. Teď je to takový atmosférický, naivní, melancholický, zamilovaný – navíc se naše EP jmenuje Zatím je nám dvacet, takže si to můžeme dovolit. Mně by se ale líbilo trochu to rozbít, experimentovat s jazykem – dotáhnout to víc formálně. Překrucovat slova, věty, opakovat to samý – změnit maličkou věc, která je ale významotvorná. Na kapele je nicméně úplně nejlepší to, že to neženem a nehrotíme. Až přijde čas, tak to prostě půjde. Je to jeden z mála aspektů mýho života, kterej nehoří – kde nemusím být produktivní. Nechci pracovat, když dělám něco, co mám rád.

_JRS6132
Autor: Milan Jaroš/Respekt

Řízne to: Z české scény se mi hodně líbí kapela Mezi patry klid. Mám rád mluvené slovo. Taky když český interpreti dělaj český texty. Je to osobní, intimní – nejsem zvyklej poslouchat niterný zpovědi v češtině. Daleko víc to hituje, je to silnější. Angličtina je plynulá, na I love you jsme všichni zvyklí, ale čeština má daleko ostřejší hrany. Něco řekneš, řízne to, zní to v prostoru; je to prostě velký zásah výrazným jazykem.

_JRS6125
Autor: Milan Jaroš/Respekt

Tohle je dobrý: Rád v hudbě vnímám vrstvy a textury, jaký vytváří třeba ABADIR. A to nejen v těch crazy rozmanitejch tracích, ale i v klidný ambientní tvorbě. Minulý rok se ostatně hodně psalo, že ambientní hudba pomáhala zrelaxovat se a otevřít klaustrofobní prostor pokoje během pandemie. Taky jsem měl docela masivní Phoebe Bridgers fázi. Byl jsem třeba v techno klubu Ankali a šel jsem na záchod jen kvůli tomu, abych si pustil do sluchátek I Know the End a říkal si: jo, tohle je dobrý. Byla to tak trochu závislost. Nejvíc teď ale poslouchám Caseyho MQ nebo Segu Bodegu. Nejnovější album Romeo mi jede na repeat a rád se vracím ke karanténnímu albu Reestablishing Connection udělanému přes facetime společně s Oklou, Eartheater, Dorian Electra a dalšími. Nádhernej dojemnej projekt – syrový a čistý zachycení mezilidský harmonie prvního lockdownu. Je to mood booster.

_JRS6154
Autor: Milan Jaroš/Respekt

_JRS6115
Autor: Milan Jaroš/Respekt

_JRS6144
Autor: Milan Jaroš/Respekt

_JRS6178
Autor: Milan Jaroš/Respekt

_JRS6161
Autor: Milan Jaroš/Respekt

_JRS6156
Autor: Milan Jaroš/Respekt

„Nechci pracovat, když dělám něco, co mám rád.”

Tweetni to

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte