Zničil už Izrael íránské snění o jaderné bombě?
Ztracených 400 tun obohaceného uranu, rozpory izraelské a americké špionáže a další hádanky velké války, která otřásá Blízkým východem
Kdyby měl Írán atomovou bombu, tak by poslední rok a půl na Blízkém východě vypadal jinak. Není vůbec jisté, zda by došlo ke všem těm převratným událostem, jichž jsme za tu dobu byli svědky – atentátem na lídra Hamásu během jeho návštěvy Teheránu počínaje, přes brutálně vedenou válku v Gaze až po zabití velitelů militantního hnutí Hizballáh a zničení desítek tisíc jeho raket v Libanonu. Ve všech těchto případech by Izrael byl nutně opatrnější, jednal by se svázanějšíma rukama, protože by ve vzduchu visela jaderná odplata z Teheránu.
Benjamin Netanjahu odůvodnil nynější útok na Írán a jeho jaderný program obavami z „nukleárního holocaustu“, tedy vymazání Izraele z mapy, kterým íránští předáci v minulosti mnohokrát vyhrožovali. Atomovka v rukách režimu ajatolláhů je však pro židovský stát nepřekročitelnou červenou linií v první řadě kvůli ztrátě „volnosti“, kterou izraelské politice a armádě dává nynější kombinace vyspělé špionáže, převahy v oblasti moderních technologií a konvenčních zbraní a pozice jediné (byť nikdy oficiálně nepřiznané) jaderné mocnosti v regionu.
Odpovědi na hlavní otázky spojené se snahou o vojenské zničení íránského jaderného snažení však teprve postupně vznikají. Například na otázku, jestli byl Írán opravdu na prahu sestavení bomby, jak říká Netanjahu.


Příležitost k útoku
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu