Trump znovu zkouší přehrát Putina a slibuje „velký pokrok“. Zákulisí jejich možné schůzky

Americký prezident Donald Trump už poněkolikáté tento rok veřejně vyhlásil „velký pokrok“ v rozhovorech s Ruskem o ukončení jeho agrese na Ukrajině. A zopakoval to i po středeční schůzce svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff do Moskvy přiletěl dva dny před tím, než vyprší Trumpovo poslední ultimátum Putinovi – pokud do tohoto pátku nepřistoupí Moskva na příměří, uvalí prý na země, kam vyváží ropu a zemní plyn, tvrdé sankce.

Takzvané sekundární sankce by měly třetím zemím, jako je Indie, Čína a další, prodražit nákup levné ruské ropy (kvůli novým sankcím by mohla být její cena natolik nevýhodná, že by ji mohly přestat odebírat). Kdyby k tomu došlo, Rusko by přišlo o hlavní příjmy nutné k dalšímu financování války. Čína od něj odebírá 40 procent fosilních paliv, Indie 25 procent. Trumpova administrativa v tuto chvíli zvažuje především sankce proti ruské „stínové flotile“ ropných tankerů, jde o velké nákladní lodě, které z ruských přístavů v Baltském moři vyvážejí pod vlajkou jiných států ropu do celého světa. Tím, že nejsou oficiálně registrované v Rusku, se na ně dosud žádné sankce uvalené přímo na Moskvu nevztahovaly.

Zařazení plavidel stínové flotily na sankční listinu – odhaduje se, že jich je přes tisíc – by znamenalo první případ, kdy USA uvalily sankce namířené proti Moskvě od Trumpova návratu do Bílého domu letos v lednu. Bidenova administrativa přidala na sankční seznam 213 stínových tankerů, Trump v tom však po nástupu do úřadu letos v lednu nepokračoval. Argumentoval, že se chce pokusit s Putinem dohodnout na příměří diplomaticky, čemuž by podle jeho dřívějších slov jakákoli sankční eskalace bránila.