Však ono se ochladí. Z hořící Kalifornie je před volbami politické téma

Západ Spojených států už několik týdnů sužují požáry, které lámou dosavadní historické rekordy – ještě nikdy v minulosti tu během takto krátké doby neshořela tak velká lesní plocha jako letos. Při požárech, které zachvátily velké části států Kalifornie, Oregon a Washington, od konce srpna do půlky září shořely více než dva miliony hektarů lesa a zahynulo 35 lidí, přičemž tento počet se zcela jistě ještě zvýší, až oheň ustoupí a záchranáři budou moci prozkoumat obrovská spáleniště. V těchto dnech se však práce záchranářů i hasičů soustředí hlavně na zachraňování tisíců lidí, kterým oheň odřízl únikovou cestu z jejich domovů a jejichž emotivní, často tragické příběhy plní hlavní zprávy.

Jeden z nejsmutnějších příběhů, který obletěl a dojal celou zemi, potkal Chrise Tofta a jeho rodinu žijící poblíž městečka Lyons v lesnatém státě Oregon. Když se minulé pondělí požár začal přibližovat k domu, ve kterém Toftovi žijí, rodina se rozhodla domov opustit. Jelikož byl už večer a požár byl v tu chvíli ještě asi patnáct mil daleko, rodina odložila evakuaci až na následující ráno. Zatímco většina členů ulehla k spánku, otec Chris se vydal do města půjčit si od kamaráda přívěs, se kterým měl v plánu se za několik hodin vrátit, naložit do něj rodinný majetek a všechny odvézt do bezpečí. Oheň se ale během noci nečekaně rychle přiblížil až k rodinnému sídlu a Toftova manželka, třináctiletý syn a tchyně tak byli donuceni dát se uprostřed noci na útěk ještě před návratem hlavy rodiny.

Když se Chris Tofte kolem čtvrté ráno vracel ve svém džípu zpátky s přívěsem, bylo mu na první pohled jasné, že je zle – silnici vedoucí k domu obklopoval kouř a oheň. Navzdory varování hasičů, které potkal u silniční bariéry několik mil od domu, pokračoval dál vstříc plamenům s cílem zachránit své blízké. Po chvíli jízdy po silnici, kterou z obou stran svíral oheň, Tufte narazil na potácejícího se muže s popálenou rukou, který ho prosil o odvoz do bezpečí. Tufte byl ochoten mu vyhovět s tím, že nejdříve pojede zachránit svou rodinu. Když muž uslyšel, že Tufte hodlá jet dál, raději odvoz odmítl. Další postavou, kterou Tufte na silnici zahlédl, byla žena oblečená jen ve spodním prádle a se zčernalou tváří.

Když se k ní přiblížil a zeptal se jí, zda neviděla jeho příbuzné, s hrůzou zjistil, že je to jeho žena. Od domu musela ujít tři míle po rozpálené silnici a během té doby utrpěla popáleniny a mimo jiné se jí zcela roztavily podrážky u bot. Chris Tufte manželku naložil do auta a odvezl ji na stanici záchranky, poté se vrátil hledat syna a tchyni. Požár se však mezitím ještě rozšířil a nedovolil Toftovi dojet ani do míst, kde předtím naložil ženu. Další den a noc strávil Chris marným pátráním. Syna nakonec našel spolu s tchýní, psem a třemi kočkami mrtvé uvnitř auta nedaleko od domu. Podle všeho se ho také pokoušeli opustit, ale nedojeli daleko, protože oheň brzy roztavil pneumatiky auta.

Politický rozměr katastrofy

Popsaný příběh je jen jedním z mnoha, které ilustrují osobní rozměry přírodní katastrofy, jež se na západě USA v posledních týdnech odehrává. Jelikož se však v USA blíží prezidentské volby, podobné tragédie i apokalyptické obrazy amerických měst zahalených do jedovatého oranžového kouře získávají také výrazně politický rozměr. Kdo požáry zavinil? Co budeme dělat, aby se to neopakovalo? A nešlo tomu předejít? Nejen guvernéři západních států, ale i oba kandidáti na příštího amerického prezidenta už přišli s vysvětlením, proč jsou požáry tak ničivé, co je způsobilo a jak je třeba postupovat.

Demokratický kandidát Joe Biden tvrdí, že rostoucí ničivost a agresivita požárů je způsobena především změnami klimatu. Byla to právě nebývale horká léta posledních roků, která vysušila lesy na západě Spojených států, a ty pak letos vzplály jako smolná pochodeň. Podobným požárům budeme tedy nejspíš čelit stále častěji, stejně jako stále hrozivějším povodním a hurikánům, soudí Biden. Proto by se měli Američané ve volbách zbavit prezidenta, který klimatickou změnu zlehčuje a ruší environmentální závazky přijaté jeho předchůdcem, což je v přímém rozporu s řešením těchto problémů. „Tohle je další krize, za kterou (Trump) nepřijme zodpovědnost. Pokud dáte popírači klimatické změny další čtyři roky v Bílém domě, nedivte se, že Amerika bude hořet ještě více,“ řekl Biden.

Pokud jde o Donalda Trumpa, jeho postoj ke klimatické změně je dlouhodobě známý – během své vlády rozhodl o tom, že USA opustí Pařížskou klimatickou dohodu, tedy mezinárodní smlouvu směřující ke globálnímu snižování emisí skleníkových plynů. Kromě toho Trumpova vláda zrušila přes sedmdesát environmentálních předpisů, z nichž řada souvisela právě s ochranou klimatu. K současným ničivým požárům se Trump nejdříve příliš nevyjadřoval, během pondělní návštěvy Kalifornie ale názor vyjádřil jasně. Když se ho jeden novinář zeptal, zda jsou požáry způsobené klimatickou změnou, Trump mu odpověděl: „Myslím si, že je to spíš problém špatné správy lesů.“

Lesní správci podle prezidenta nechali množství vysušeného dřeva ležet v lese, což přispělo k rozšíření požárů po velkém území na mnoha místech. Kdyby lesníci uschlé stromy průběžně odstraňovali, dalo se podle Trumpa současné katastrofě předejít. Jako příklad dobré lesní správy Trump uvedl Finsko a Rakousko, kde lesníci uschlé dřevo z lesů odvážejí. Když mu ředitel místní Agentury pro přírodní zdroje Wade Crowfoot řekl, že svým popíráním klimatické změny ignoruje vědecké poznatky, prezident odpověděl: „Věda žádné jasné odpovědi nemá. Však ono se ochladí, stačí chvilku počkat.“

Co říkají odborníci

Jakkoli mohou Trumpova vyjádření působit nemístně a necitlivě vůči místním obyvatelům, i odborníci na lesnictví a požáry připouštějí, že na jeho zdůvodnění současné katastrofy je něco pravdy. Skupina kalifornských vědců před pěti lety zkoumala hustotu lesů v jižní části pohoří Sierra Nevada a srovnávala ji s hustotou porostu na stejném místě v roce 1911, kdy v oblasti probíhalo poslední podobné měření. Tým zjistil, že za posledních více než sto let se hustota stromů a další vegetace v oblasti zdvojnásobila, v některých místech i ztrojnásobila.

Velká část těchto stromů ale vlivem stále teplejších let a také působením kůrovce v poslední dekádě uschla, což vytvořilo ideální podmínky pro šíření požárů. Jak upozorňuje deník San Francisco Chronicle, součástí týmu byl i profesor Scott Stephens z univerzity v Berkeley, který v roce 2018 publikoval studii varující před možnými obřími požáry, jež se budou nekontrolovatelně šířit právě kvůli obří mase uschlých stromů v lese.

Zatímco američtí indiáni až do 19. století části lesa cíleně vypalovali, aby velkým požárům předešli, noví obyvatelé Kalifornie tyto praktiky ve 20. století opustili, připomíná deník San Francisco Chronicle. Jedním z důvodů byla série masivních požárů v roce 1910, po které se lesní správa bránila jakýmkoli požárům, tedy i těm řízeným. Profesor Stephens si však myslí, že v budoucnu bude zapotřebí se k preventivnímu vypalování lesa vrátit. „Je to jako nekonečná konverzace s lesem, která nikdy nepřestane,“ přiblížil důležitost vypalování porostů.

Vypadá to tedy, že Kalifornie se vydá ve stopách států, jako je Florida, kde místní lesní správa ročně preventivně vypálí 2,1 milionu akrů lesa. „Kalifornské lesy by měly vypadat víc jako ty na americkém jihu, měly by být méně husté,“ řekl pro San Francisco Chronicle Craig Clements, který vede výzkumný tým zabývající se požáry na univerzitě v San José. Kalifornská a federální vláda se už dohodly, že každý rok budou „ošetřovat“ milion akrů lesa a řízené vypalování je klíčovou složkou tohoto plánu. Tato dohoda je klíčová, protože v Kalifornii vlastní 57 procent lesů právě federální vláda, stát Kalifornie má jen tři procenta. Trumpův argument o špetné správě jde tedy vlastně kriticky otočit: neměla se „jeho“ vláda postarat o odklizení suchého dřeva?

Vědci se však zároveň shodují, že nahromaděné dřevo současné požáry zhoršuje, ale klíčovým aktérem je pořád klimatická změna. „To, co vidíme v Kalifornii, je dokonalý příklad klimatické změny,“ řekl deníku LA Times Zeke Hausfather, klimatolog z Breakthrough Institute v Oaklandu. Hausfather připomíná, že během letošního roku Kalifornie zažila 6 z 20 nejhorších požárů v moderní historii a kalifornská léta jsou v této dekádě o 2,5 stupně teplejší než v roce 1970. „Lidé, kteří žijí v Kalifornii třicet čtyřicet let, se shodují, že takhle horko nikdy nebylo,“ řekl Hausfather.

Klimatičtí věci se také shodují, že před příchodem podobných katastrof, jako jsou aktuální, extrémně rychlé a agresivní požáry doprovázené oblaky kouře, varují už desítky let, ale nikdo je dlouho nebral vážně. „Tohle by vlastně nikoho nemělo překvapit. Tenhle vlak se na nás valil několik dekád a teď do nás narazila jeho lokomotiva plnou silou,“ řekl pro LA Times klimatolog Michael Gerrard z Kolumbijské univerzity. Přinejmenším v Kalifornii nicméně klima vážně berou už delší dobu. Stát má za cíl stát se ve výrobě elektřiny klimaticky neutrálním do roku 2045. Současné požáry tento postoj jen potvrdily. „Tohle je zatracená klimatické nouze,“ komentoval požáry během Trumpovy návštěvy guvernér Kalifornie Gavin Newsom, podle kterého je jakákoli debata o realitě globálního oteplování bezpředmětná. Klimatických cílů je podle něho potřeba dosáhnout dříve než v roce 2045.

Změna klimatu je tématem, ve kterém se názory současného prezidenta Trumpa jeho vyzyvatele Bidena asi nejvíce rozcházejí; o tom, kdo nakonec zvítězí v listopadových volbách, ale klima samo nejspíš nerozhodne. Podle amerického zpravodaje BBC Anthonyho Zurchera jsou hlavními volebními tématy pro nerozhodnuté voliče zdravotnictví a ekonomika, životní prostředí je až na třetím místě. Zejména u mladých se ale jedná o klíčové téma, což je skupina, kterou by především Biden v listopadu rád přitáhl k volebním urnám.