Spíš nová a neokoukaná. Nakolik Nerudové pomáhá, že narušuje politický chlapark

Ve Vogue měli strach z negativních reakcí, ale nakonec prý převážily ty pozitivní. Česko-slovenská edice slavného módního měsíčníku se totiž rozhodla ke kroku, který je vcelku standardní v mezinárodním kontextu, ale zcela neobvyklý v kontextu domácím: otevřeně na svých stránkách podpořit kandidáta na prezidenta. Přesněji - kandidátku. “Nějakou dobu jsme přemýšleli nad tím, že bychom rádi reflektovali prezidentské volby,” říká šéfredaktorka Vogue Andrea Běhounková. “Přestože se často argumentuje tím, že prezident nemá žádné pravomoci, tak víme, co v té funkci dokázal Václav Havel a jak je důležitá.”

A Danuše Nerudová byla v tomto směru pro tým Vogue jasnou volbou. Jde o první ženu, která má reálnou šanci do prezidentské soutěže promluvit. Ale nejen proto. “Třiatřicet let po revoluci máme právo na to, aby konečně na Hradě usednul někdo, kdo není zatížený minulým režimem, když nepočítám samozřejmě Havla. To by byla obrovská změna,” vysvětluje Běhounková. Pro lednové číslo časopisu tak vznikla kolekce devíti desítek fotek, které nasnímala v New Yorku žijící fotografka Marie Tomanová a někdejší dvorní fotograf Václava Havla Tomki Němec, přičemž oba pořídili také vlastní titulku.

Tým Vogue se záměrně vyhnul rozhovoru nebo politické analýze programu a osobnosti Nerudové a bývalou rektorku Mendelovy univerzity představil pouze vizuálně. “Od politických analýz jsou tu jiná média,” říká šéfredaktorka. Jak Němec v doprovodném rozhovoru, tak Tomanová v krátkém textu ale Nerudovou podpořili. Němcovi se “docela líbí představa, že by prezidentský úřad vedla žena”, Tomanová doplňuje, že když na Hrad zvolíme ženu, “ukážeme světu, že jsme nebojácní a silní”.

Respekt 2/2023: I cesta je cíl, říká Nerudová

Obavy zmíněné v úvodu posilovala otázka, jestli čtenáři a čtenářky “vezmou” fakt, že se módní a společenský magazín vkládá do politiky. “Reakce máme nakonec skvělé,” říká vydavatelka Vogue Michaela Seewald s tím, že číslu se nadstandardně dařilo i prodejích. Zároveň si myslí, že by jejich počin mohl Nerudové ve volbách reálně pomoci, protože ji představil lidem, kteří se možná tolik o politické dění nezajímají. A v obecnější rovině je posunout k tomu, aby o politice - a specificky o prezidentských volbách - začali víc přemýšlet.

Skutečnost, že tuzemský magazín typu Vogue vůbec poprvé projevil politické preference, přitom není jedinou novinkou, kterou Danuše Nerudová do prezidentského klání přinesla. Vcelku intenzivně se mluví o ženách v politice a o tom, jestli je na místě podporovat kandidátku na prezidenta primárně právě proto, že je žena.

Jasný posun

V české společnosti se cosi reálně mění. Před pěti lety byla sestava čistě mužská, při vůbec prvních prezidentských volbách v roce 2013 sice kandidovaly výrazné kandidátky různých politických názorů (Táňa Fischerová, Zuzana Roithová, Jana Bobošíková), ale ani jedna neměla větší šance. Tentokrát je Danuše Nerudová podle průzkumů dlouhodobě mezi trojicí největších favoritů a má reálnou šanci postoupit do druhého kola.

Prezidentským volbám předcházela série voleb, které postupně přinesly jasnou zprávu, že v Česku poptávka po ženách v politice roste. Jak do Poslanecké sněmovny v roce 2021, tak loni na podzim do Senátu byl zvolen rekordní počet žen, podobně v komunálních volbách kandidovalo nejvíce političek v historii a také jich bylo nejvíce zvoleno. I když tyto počty stále nejsou nijak závratné, jde o jasný posun.

„Společnost se v tomto směru opravdu mění. Dorůstají nové voličské generace, které chtějí v politice vidět také ženy. To bylo dobře vidět na úspěchu iniciativy Zakroužkuj ženu při posledních sněmovních volbách,“ říká Veronika Šprincová, ředitelka organizace Fórum 50%, která prosazuje rovné zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. “I když stále platí, že přímo politické strany na to ještě neslyší.” A to ani ty progresivnější. Výmluvné bylo představování kandidátů koalice PirStan pro volby do sněmovny v květnu 2021, kde se mezi lídry krajských kandidátek krčila jako jediná politička Olga Richterová.

Je nicméně vcelku obtížné určit, nakolik je popularita Nerudové vytvářena vědomou touhou po první prezidentce v úřadu a nakolik ji lidé podporují ještě z jiných důvodů. “My se už nestačíme ptát na důvody podpory, takže v datech to nenajdete,” říká Přemysl Čech z agentury Median. Neplatí dokonce ani to, že Nerudová je nejpopulárnější mezi voličkami. Podle aktuálního výzkumu Medianu ji sice podporuje více žen než Petra Pavla, zdaleka nejoblíbenějším politikem je však u respondentek Andrej Babiš.

Citlivost k genderovým otázkám ovšem není automaticky dělena podle pohlaví a o nutnosti podpořit Nerudovou proto, aby v Česku do nejvyšších pater politiky konečně pronikly ženy, mluví také muži. „Jsem přesvědčen, že už je opravdu nejvyšší čas na to, aby polovina populace měla na nejvyšších místech státu svoje zastoupení - tedy na to, aby v prezidentském úřadě konečně usedla žena,” vysvětlil třeba podporu Nerudové podnikatel Jiří Hlavenka.“Naše země navíc potřebuje v čele státu mladší, svěžejší generaci, která dobře rozumí rychle se měnící době, která nechce nikam nic vracet, ale dívá si dopředu.”

Respekt 2/2023: Pochybovat o sobě je správné, říká Pavel

Naopak řadu žen, včetně otevřeně feministických, odradila počáteční opatrnost Nerudové ve vyjádřeních týkajících se právě feministických otázek, případně pochyby nad jejím působením v čele Mendelovy univerzity či jiné důvody. Nebo zkrátka považují jiné kandidáty za kompetentnější, přestože je pro ně otázka zastoupení žen v politice důležitá - jako třeba brněnská komunální politička Jasna Flamínková, která na sociálních sítích oznámila, že svůj hlas dá Petru Pavlovi, přestože by si “konečně přála prezidentku”. Pavel má podle ní “důležitější kompetence pro současnou dobu”, přičemž tím nemyslí jen jeho vojenské a diplomatické zkušenosti, ale také citlivost ke komplikovaným společenským tématům.

Bez ohledu na to, kdo Danuši Nerudovou podporuje, naopak platí, že jako jediná kandidátka nese na bedrech všechna negativní i pozitivní očekávání spojená s ženami v politice - a také riziko, že její chyby a přešlapy budou přičítány ženám a jejich výbavě pro veřejné funkce obecně. “Nahrne se na ni veškeré očekávání a to, že má nějaké chyby jako všichni kandidáti, se sveze s tím, že je žena,” souhlasí Veronika Šprincová.

Celá galerie

Je tedy obtížné rozlišit, nakolik je neotřelost propojena právě s faktem, že jde o ženu, která narušuje tradiční český politický “chlapark”. Platí, že podporovatelé Nerudové kromě genderu často uvádějí generační obměnu.

„Nemyslím si, že fakt, že jde o ženu, byl v podpoře Danuše Nerudové až tak zásadní,” souhlasí Přemysl Čech z Medianu. “A spíš si myslím, že u ní hraje roli její novost a nestandardnost, pro voliče je to neotřelá svěží tvář.” Tento hlas ostatně zní silně od nejmladší voličské generace, ve které je Nerudová podle výzkumů (bez rozlišení pohlaví respondentů) nejpopulárnější, byť už ji v tomto směru Petr Pavel dotahuje. Babiš naopak vede u seniorů.

Vnímáme to jinak

Na Střední škole zdravotnické v Ústí nad Labem se letos konaly studentské volby už poněkolikáté, ještě nikdy tam nikdo nezvítězil takto drtivě. Danuši Nerudovou volilo 210 studentů a studentek, až daleko za ní skončili Babiš a Pavel, kteří shodně získali po pětatřiceti hlasech. Celorepublikově nabrala bývalá rektorka Mendelovy univerzity ve volbách pořádaných organizací Člověk v tísni mírně nadpoloviční podporu, na ústecké zdrávce více než sedmdesátiprocentní.

“Byla jsem překvapivá, jak málo hlasů dostal Andrej Babiš, obvykle totiž výsledky studentských voleb ladí s tím, jak se volí v Ústeckém kraji,” říká Ida Bauerová, která na škole učí angličtinu a studentské volby zaštiťuje. “Myslím, že zejména u studentek hraje roli, že jde o ženu. Ale zároveň ji podporují proto, že se jí podařilo oslovit mladou generaci.”

Elišce a Aničce je devatenáct, Daniele o rok méně, všechny tři studují čtvrtý ročník školy a letos je čeká maturita. Nerudovou volily ve studentských volbách, chystají se ji volit i ve volbách reálných. A je pro ně důležité, že jde o ženu. Proto, aby v Česku konečně ve vrcholné funkci usedla politička a otevírala témata související s ženami, i proto, aby ukázala cestu do politiky další ženám. “Myslím, že může inspirovat jiné ženy, aby se nebály do toho jít,” říká Anička. “Líbí se mi, že chce otevírat problémy, o kterých se moc nemluví,” dodává Eliška. “Když o tom bude mluvit z pozice prezidentky, bude to mít úplně jinou váhu.”

Všechny si zároveň uvědomují, že jejich pohled není jediný, a to jak ve škole, tak zejména během výbušných debat ve svých rodinách, kde se rozcházejí s rodiči nebo prarodiči. Danielina babička si tak neumí představit, že by byla prezidentkou žena, zatímco dědeček se ji volit chystal, ale poté, co se objevilo podezření, že se během jejího působení na Mendelově univerzitě obchodovalo s tituly, změnil názor. Když mu ale Daniela dala přečíst obsáhlé vyjádření Nerudové, rozmyslel se podruhé. Ani pro studentky není největší dosavadní kauza důvodem ke změně postoje - všechna pochybení prý dokázala vysvětlit. “Před otázkami se neskrývala, ke všemu se podrobně a veřejně vyjádřila,” dodává Daniela a Anička s Eliškou pokyvují hlavou.

Zároveň i u trojice studentek platí, že Danuši Nerudovou podporují z “generačních” důvodů. Podle Daniely přidává Nerudové na popularitě také fakt, že na Tik Toku je hodně populární starší z jejích synů, šestnáctiletý Filip. “Ona cílí na všechny, i na mladé, má také poradní tým, kde jsou lidi z naší generace,” říká Eliška. “Snaží se vnímat i pohled naší generace, což je super, protože my hodně věcí vidíme jinak.”