Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext

Nový rozpočet 2022 je hotový – ale co bude dál?

Vláda narychlo ucpala pár děr, dlouho s tím však nevystačí

Nová vláda, nový rozpočet, prosinec 2021 • Autor: Milan Jaroš
Nová vláda, nový rozpočet, prosinec 2021 • Autor: Milan Jaroš

Fialova vláda ve středu dokončila úpravy rozpočtu na letošní rok. Do poloviny března ho chce protlačit sněmovnou a ukončit nynější rozpočtové provizorium. Výsledek vesměs naplňuje to, co bylo slíbeno – zadlužování se zpomalí, a to bez zvyšování daní i bez bolestivých škrtů uvrhujících ohrožené skupiny obyvatel do finanční tísně.

Chvála má však svoje limity. Za lepšími čísly stojí z velké části odklady výdajů v čase nebo jednorázové škrty, které už nepůjde příště opakovat. „Ozdravení veřejných financí“ – tedy ústřední závazek, kterým začíná vládní program – bude vyžadovat úsilí vyššího stupně.

Jde o podobnou situaci jako v rodině, která zjistila, že si žije nad poměry a utrácí každý měsíc víc, než vydělá. Ale ještě „neřeže do živého“ a zatím jen ztlumila doma o pár stupňů topení, odhlásila Netflix a odložila opravu chalupy o rok. S penězi však dál nevychází a musí žít buď z úspor, nebo na dluh, nebo udělat v domácích financích hlubší revizi. Tu slibuje do budoucna i Petr Fiala, ale z dosavadních událostí těžko soudit, jestli uspěje, navíc sám si v některých bodech situaci zbytečně komplikuje.

Zdravotnická rezerva

Rozpočet se začal chystat už v létě, tak jako každý rok. Babišova vláda ho i dotáhla a po volbách odeslala do sněmovny, ale tam se vůbec nedostal na program. Nová garnitura ještě před obsazením ministerstev dospěla k rozhodnutí, že podle starých not vládnout nebude a dá svou slibovanou spořivost rychle najevo. Vyhlásila provizorium, rozpočet začala předělávat a výsledek oznámila tento týden.

Základní východiska vypadají následovně. Babiš a spol. původně naplánovali letos utratit 1928 miliard korun. Z toho Fialův kabinet proškrtal 77 miliard. Vesměs nejde o ubírání peněz v pravém slova smyslu, nýbrž jen o to, že u některých položek se nebude přidávat a finance se zafixují na loňské úrovni.

To platí i pro největší nově oznámený zásah, kterým je zmražení takzvaných plateb za státní pojištěnce. Ty stát posílá zdravotním pojišťovnám za děti nebo penzisty, tedy za každého, kdo sám nevydělává a neplatí zdravotní pojištění ze svých příjmů. Tento odvod de facto závisí na politické libovůli každé vlády, na jejích finančních možnostech a na aktuálních potřebách zdejšího zdravotnictví. Během pandemie, mezi roky 2019 a 2021, platby vyskočily ze 72 na 125 miliard. Letos měly stoupat dál na 139 miliard, zastavení růstu tedy ušetří 14 miliard.

Zbyněk Stanjura a Petr Gazdík • Autor: Profimedia
Zbyněk Stanjura a Petr Gazdík • Autor: Profimedia

Když se informace v úterý objevila poprvé, zdravotnické odbory reagovaly vyhlášením stávkové pohotovosti v obavě, že zmražení bude znamenat nové kolo úspor v nemocnicích a na platech. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka nic takového nehrozí, protože pojišťovny mají – mimo jiné kvůli útlumu necovidové péče – přes 50 miliard korun v rezervách. Z nemocnic se ale souběžně ozývají požadavky, aby jim útlum běžné péče stát vynahradil, jinak špitály nesplní předepsané výkony a nevydělají si tolik, kolik počítaly.

Bude-li pandemie ustupovat tak, jak to nyní vypadá, zdravotnictví by nemělo mít problém se zmraženými platbami vyžít. Odbory ale upozorňují, že extra peníze nešly jen na covid a že péče se rozšířila i jinde – třeba posílením urgentních příjmů v menších nemocnicích, rozvolněním pravidel pro předepisování nejdražších léků nebo širší úhradou zubařských zákroků. Za rok po odčerpání rezerv se tedy problém vrátí. Pak bude třeba peníze znovu přidat, nebo péči omezit, případně zdejší zdravotnictví hlouběji reformovat, což ale zatím nikdo neslibuje.

Zmražené platy

Dalších 13 miliard vláda slibuje ušetřit na zatím nespecifikovaných provozních výdajích, jako jsou energie, nájmy nebo nákupy služeb. Na platy půjde o devět miliard méně, což obnáší již dříve oznámené zmražení platů pro část státních zaměstnanců a menší přidávání těm ostatním, jako jsou učitelé, policisté nebo vojáci. I tady platí, že jde jen o provizorní řešení – při inflaci, která se nově pro tento rok odhaduje na 8,5 procenta, si zaměstnanci státu reálně hodně pohorší.

Opakovat tento postup další rok už sotva půjde, aniž by stát riskoval, že o nejšikovnější pracovníky přijde. Zvlášť když ministři souběžně mluví o tom, na co vše budou potřebovat další experty, ať jde o slibovanou digitalizaci nebo unijní předsednictví. Jako nutnost tedy vypadá to, co má vláda v programu, a sice že letos provede „inventuru všech agend státu“ a do konce roku představí „konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst“. Zjevně přitom půjde o mnohem obtížnější úkol, než bylo nynější provizorní plošné zmražení. První náraz už nastal poté, co minulý týden vyplul na povrch vládní záměr snížit provozní rozpočty hygienických stanic.

Nedorozuměním jsou podle ministra školství Petra Gazdíka úterní dohady, že by mělo dojít k další úspoře peněz v mzdovém balíku pro učitele. První úterní zprávy o koaliční rozpočtové dohodě totiž zmiňovaly úsporu ve školství o pět miliard „snížením neobsazených tabulkových míst“. Pět miliard se má však podle Gazdíka ušetřit tím, co už bylo oznámeno po Vánocích – tedy zpomalením letošního růstu učitelských platů z 3,5 na 2,0 procenta a z menší části posunem investic „do výstavby nových základních škol v okolí Prahy“ a jiných investic v rozpočtech vysokých škol.

K proškrtání neobsazených učitelských míst má skutečně dojít, a to v počtu kolem osmi tisíc, ale to prý odpovídá běžné fluktuaci pracovníků na školách, a hlavně to nemá nijak ovlivnit objem platů. Ten zůstane stejný, snížení neobsazených míst však opticky pomůže jinde – zvedne průměrný učitelský plat, což bude vláda hodně potřebovat vzhledem k slibu udržet v době vysoké inflace úroveň 130 procent průměrné mzdy.

Obrněnce, koleje, solární dotace

S jinou šikovnou kličkou přišlo v rámci úspor ministerstvo obrany. Jedna z největších armádních zakázek poslední doby – obměna obrněných vozů – není dost dobře připravena na to, aby šlo už letos vybrat dodavatele, jak bylo původně v plánu. Podpis smlouvy se tedy posouvá a s ním i první splátka, na které vláda letos ušetří pět miliard. Na odkladu zdá se v tuto chvíli vydělají všichni: nová ministryně obrany Jana Černochová může mít klid, že nebude narychlo podepisovat drahý kontrakt (a riskovat podobné oplétačky jako její předchůdci a předchůdkyně), vláda v letošním krizovém roce ušetří, a naopak si – teoreticky – může výměnou za to splátky zvednout v roce 2025, kdy naopak bude potřebovat armádní rozpočet nafouknout a vykázat slibovaný závazek směrem k NATO ve výši slibovaných, ale nikdy nedosažených dvou procent HDP.

Rakousko-španělský projekt ASCOD, jeden z možných českých obrněnců
 • Autor: ČTK
Rakousko-španělský projekt ASCOD, jeden z možných českých obrněnců • Autor: ČTK

Podobný efekt by mohlo mít nově avizované letošní ubrání 900 milionů v rozpočtu ministerstva kultury, aby bylo z čeho navyšovat rozpočet v cílovém roce 2025, kdy se vláda v programu upsala k zvýšení výdajů na kulturu na jedno procento celkových rozpočtových výdajů.

Odklad u obrněnců spadá mezi položky, které vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury vyhodnotila jako „nerealizovatelné a nerealistické“ investice, které se letos nedají stihnout. Jiné investice podle Stanjury vláda neomezuje. Celkem takto ubrala 15 miliard, kromě obrněnců jde hlavně o nové zakázky v dopravě. Tam je ovšem „nerealizovatelnost“ diskutabilní. Třeba Správa železnic nově eviduje sedm železničních staveb, které chtěla letos zahájit, teď jsou však v ohrožení právě kvůli nedostatku peněz.

Dvě miliardy chce ministerstvo dopravy ušetřit snížením slev na jízdné pro studenty a seniory. Dalším osm miliard pak slibuje ušetřit ministerstvo průmyslu na dotacích pro obnovitelné zdroje energie, a to trojí cestou. Za prvé tím, že loni bylo méně slunných dnů, solární elektrárny tolik nevyráběly a část loňského přídělu na dotace zbyla, za druhé díky vysokým tržním cenám energie, takže není třeba dotovaným elektrárnám tolik doplácet, a za třetí díky chystaným kontrolám dotovaných elektráren, které mají nově po loňské novele zákona nárok jen na omezenou ziskovost.

Daňový omyl ODS

Kromě úspor na straně výdajů (77 miliard) se v přepracovaném rozpočtu změnil i odhad příjmů. Vláda totiž na jedné straně intenzivně zdůrazňuje, jak je její rozpočet „protiinflační“ (skrz menší pumpování peněz do ekonomiky), na druhou stranu ale na vyšší inflaci vydělá.

Růst cen podle nových odhadů ministerstva financí přihraje do rozpočtu navíc 66 miliard. Předpoklad stojí na tom, že dražší zboží a služby zvednou výběr DPH a že také rychleji porostou mzdy a daňové odvody. Z těchto nově vybraných peněz se obratem 42 miliard utratí. Kvůli inflaci musí povinně dojít k mimořádné valorizaci důchodů, a to nejspíš už v červnu, což vyjde na 21 miliard.

Společně za zrušení superhrubé mzdy, ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Společně za zrušení superhrubé mzdy, ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Dále se počítá s vyššími příplatky pro domácnosti zasažené zdražením energií a s dalším kolem odškodňování za covidové restrikce (byť dohoda s firemními svazy je podle ministra průmyslu Jozefa Síkely taková, že toto kolo kompenzací už je poslední a „že se k nim už nebudeme vracet“). Rezerva na obsluhu státního dluhu se zvedá o pět miliard korun, a to také kvůli vyšší inflaci a s ní spojeným růstem úroků.

Úspory spolu s tím, co v rozpočtu zbyde díky inflaci, dávají navíc skoro sto miliard korun. To odpovídá poklesu rozpočtového deficitu z 378 miliard, jak pro tento rok naplánovala Babišova vláda, na 280 miliard. Tuto částku si vláda bude muset půjčit a zvednout o ni státní dluh, který tím pádem na konci příštího roku dosáhne 2,8 bilionu korun.

Vláda přesně neříká, kam přesně se chce s deficitem a dluhem do dalších voleb dopracovat. V programu má jen to, že Česko by mělo plnit kritéria pro přijetí eura, což mimo jiné znamená stlačit schodek všech složek veřejných financí pod tři procenta HDP. To v nynějších cenách odpovídá zhruba 200 miliardám korun.

To na první pohled nevypadá v porovnání s nově dohodnutým letošním schodkem 280 miliard jako moc práce navíc, ale zdání klame. Do 200 miliard se budou muset vejít všechny schodky včetně rozpočtů obcí, krajů, zdravotních pojišťoven nebo nejrůznější mimorozpočtové fondy. Zároveň vláda nemůže zabrzdit růst povinných výdajů, jako jsou důchody, a také slibuje i řadu vlastních nových výdobytků – třeba daňové prázdniny pro rodiny s třemi dětmi, menší odvody u částečných úvazků, nižší DPH na bytovou výstavbu nebo již zmíněné navýšení rozpočtu pro armádu či kulturu.

Zaplatit celý tento manévr jen škrtáním bude obtížné a ne příliš spravedlivé. Ze strany vlády – respektive hlavní vládní strany ODS – by bylo rozumnější uznat chybu a aspoň částečně napravit dopady rušení superhrubé mzdy prosazené před více než rokem neobvyklou koalicí ANO, ODS a SPD.

Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral loni o 45 miliard míň než rok předtím. A když ekonomové z institutu IDEA počítali další dopady této změny, vyšlo jim, že třetinu peněz, které stát vracel občanům snížením daní, získala pětina nejlépe vydělávajících lidí. Není příliš fér, aby se nyní na ozdravění rozpočtu podíleli hlavně lidé z druhého konce příjmového spektra, kteří jsou na výdajové stránce rozpočtu závislí, jako třeba právě státní zaměstnanci nebo příjemci slev na jízdné.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].