Spojené státy
Nejvyšší soud rozhodl, že univerzity nemají zvýhodňovat menšiny
Reagoval na stížnosti skupin studentů asijského původu, kteří tvrdili, že je systém poškozuje
Americký Nejvyšší soud ve čtvrtek ukončil desítky let trvající praxi „pozitivní diskriminace“ neboli (méně rozporuplně) afirmativní akce. V jejím rámci se americké university snažily vyrovnat nespravedlnosti, které v americké společnosti způsobilo otrokářství, rasismus a obecně potlačování občanských práv Afroameričanů nebo Hispánců, a přizpůsobit nerovné situaci přijímací řízení.
Školy používaly v přijímacím řízení systém bodování, který automaticky zvýhodňoval některé uchazeče na základě jejich rasové příslušnosti, ale to už napříště nebude možné. Nejvyšší soud, v němž mají převahu konzervativní soudci, reagoval na stížnosti skupin studentů asijského původu, kteří tvrdí, že je stávající systém poškozuje, protože snižuje význam jejich studijních výkonů na úkor jiných kritérií. Soud jim dal poměrem 6:3 za pravdu s tím, že uchazeči o studium by měli být zásadně posuzováni jako jednotlivci, nikoliv příslušníci jakkoliv definovaných skupin. Podle rozhodnutí soudu mohou uchazeči o studium nadále uplatňovat argument, že je rasová příslušnost znevýhodňuje například „na základě diskriminace, motivace nebo jinak“, ale školy ale nemohou rozhodovat automaticky na základě rasy a musí uchazeče hodnotit individuálně.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
