Máme právo těžit fosilní paliva, říká konžský ministr pro uhlovodíky
 
congo02_profiemdia
Park Virunga • Autor: Profimedia

Naší prioritou není zachránit planetu,” řekl Tosi Mpanu Mpanu, hlavní úředník Demokratické republiky Kongo odpovědný za klimatickou politiku, když novinářům The New York Times vysvětloval ekologicky nebezpečné plány své vlády. Ta koncem července otevřela aukci na licence k průzkumu těžby ropy a zemního plynu na sedmadvaceti místech obří země o rozloze Německa, Francie, Itálie, Španělska a Ukrajiny dohromady.

V Kongu roste po Amazonii druhý největší deštný prales planety. Možnosti těžby fosilních paliv se nyní mají začít zkoumat například v částech národního parku Virunga, jednoho z posledních útočišť goril, nebo v Cuvette Centrale, nejrozlehlejším tropickém rašeliništi světa. Hrozí tak, že i pouhý průzkum uvolní do atmosféry velké množství skleníkových plynů, které jsou zadržovány v bahnité a rašelinné půdě konžské pánve. Rašeliniště konžské pánve podle OSN zadržují 30 gigatun uhlíků, což odpovídá globálním emisím za tři roky.

Reklama
Reklama

Konžští politici však hovoří o potřebě hospodářského rozvoje, který jim umožní vyprostit zemi z masové bídy. “Máme právo, abychom měli prospěch z našeho přírodního bohatství,” řekl Didier Budimbu, ministr pro uhlovodíky (tak se jeho funkce skutečně oficiálně jmenuje) deníku Financial Times. Příjem z licencí podle něj může plynout do stavby škol, silnic, nemocnic: ”Jsme svobodná a suverénní země, takže to využijeme.”

To match feature AFRICA-FORESTS/
Konžská pánev • Autor: REUTERS

Obdobná byla logika v úvodu citovaných slov vrchního klimatického úředníka: prioritou není záchrana planety, ale domácí hospodářský rozvoj a následné snížení chudoby. Nicméně těžba jiných surovin (minerálů, kovů, dřeva) zatím i kvůli zkorumpované politické elitě nevedla ke zvýšení životní úrovně obyvatel 92milionové země ve středu Afriky.

Konžská vláda měla těžbu fosilních paliv v plánu už dlouho, ale brzdily ji například překážky v exportu z velmi špatně dostupného a málo bezpečného vnitrozemí. V roce 2014 se navíc těžební firmy stáhly z chystaného průzkumu v národním parku Virunga poté, co ekologickou hrozbu popsal Oscarem oceněný dokumentární film z Netflixu.

https://www.youtube.com/watch?v=PUFCtFtV3mE

“Upozornil na začínající průzkum ropy ležící pravděpodobně pod územím parku. Přírodu by těžba zničila a místním lidem by - jak to bývá - nic nepřinesla. Film pomohl mobilizovat světové veřejné mínění a britský těžební koncern Soco International se nakonec stáhl,” řekla k tomu Respektu předloni Judith Verweijen, specialistka na východ Konga. “Tentokrát nepřestaneme,” prohlásil teď ministr Budimbu a kritizoval vměšování herců Leonarda di Capria a Bena Afflecka, kteří se za záchranu Virungy v minulosti angažovali.

Na přehodnocení těžebních plánů minulý týden při své první africké cestě apeloval i americký ministr zahraničí Anthony Blinken. V konžské metropoli Kinshase vyjednal vznik americko-konžského expertního týmu, který prostuduje ekologické důsledky plánované těžby a možnosti ochrany tamní přírody. Bylo to poprvé, co se k tématu americká administrativa vyjádřila - a mnozí experti chválili, že se dostalo na nejvyšší politickou agendu.

Blinken připomněl, že ještě vloni na podzim byl konžský prezident Felix Tshisikedi veleben za ochotu klima chránit: na summitu OSN ve skotském Glasgow souhlasil s plánem na desetiletou ochrany pralesa v konžské pánvi výměnou za 1,5 miliardy dolarů pomoci od světového společenství.

congo01_profiemdia
Kongo: Vykácený prales kvůli pěstování palmy olejné • Autor: Profimedia

Od té doby se však mnohé změnilo, v první řadě poptávka po fosilních palivech. Kroky konžské vlády jsou tak v posledku důsledkem Putinovy války na Ukrajině - následného růstu cen ropy a plynu i zájmu západních států o zdroje odjinud než z Ruska. Ministr Budimbu ostatně Financial Times řekl, že jeho vláda nemůže být nečinná v situaci, kdy USA přemlouvají Saúdskou Arábii k navýšení těžby ropy, a Evropa se vrací ke spalování uhlí. Kongo předpokládá, že těžba a prodej fosilních zdrojů by do státní kasy přinesl mnohonásobek toho co citovaná platba mezinárodního společenství za ochranu pralesa - počítá se zásobami v hodnotě 650 miliard dolarů.

Momentálně není jasné, zda iniciativa ministra Blinkena zabere a konžská vláda skutečně nejprve počká na studii k ekologickým dopadům těžby. Zájem o licence k průzkumu zatím nepřiznaly žádné konkrétní ropné koncerny - francouzský Total, který konžská vláda při oznámení aukce na Twitteru označila, podle sdělení týdeníku The Economist zájem nemá.

Jisté je, že snaha o diverzifikaci energetických zdrojů vede a dále povede k rostoucímu zájmu o nová ložiska v subsaharské Africe - s nejasným dopadem na přírodu, klima i tamní obyvatele. Velmi nejistá je pak hlavní etická otázka celé kauzy: pokud svět chce, aby chudá země v zájmu planetárního klimatu a biodiverzity nevyužila své přírodní zdroje k hospodářskému vzestupu, kolik má a je ochoten výměnou za jejich ochranu zaplatit? A jak se vyberou potřebné prostředky?

https://www.youtube.com/watch?v=ooJKuYGh_y8

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte