Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kontext

Konec éry jedné velmoci i jedné ekonomiky. Válka na Ukrajině dokládá nástup nového řádu

Hlavními soupeři Spojených států budou v příštích letech Rusko a Čína, ale nelze je stavět na roveň

Trumpovi a Siovi v letovisku amerického prezidenta Mar-a-Lago, 2017 • Autor: Profimedia, New York Times
Trumpovi a Siovi v letovisku amerického prezidenta Mar-a-Lago, 2017 • Autor: Profimedia, New York Times

“Válka na Ukrajině může změnit úplně všechno,” prohlásil izraelský historik a spisovatel Yuval Noah Harari v nedávné přednášce v sérii TED talk. A argument, že konflikt ve svých následcích nezůstane omezen pouze na Rusko a Ukrajinu, je dva týdny po zahájení ruského útoku čím dál tím přesvědčivější. Na východní hranici NATO panují obavy, že se Rusko na Ukrajině nezastaví a půjde dál. Putinovy hrozby použitím jaderných zbraní i ruské ostřelování největší ukrajinské jaderné elektrárny pak vedou k obavám, že dojde i k jaderné eskalaci.

“Bylo zbožným přáním myslet si, že když největší země světa zaútočí na největší zemi Evropy, výsledkem bude jen omezený konflikt,” napsal na Twitter Alexander Vindman, americký expert na Ukrajinu a Rusko a také jeden z hlavních svědků v procesu impeachmentu proti bývalému prezidentu Donaldu Trumpovi.

S názorem, že válka na Ukrajině zásadně promění celý svět, a nikoliv pouze země v jejím bezprostředním sousedství, není v USA osamocen. Američtí komentátoři tradičně tráví přemýšlením nad abstraktními tématy jako “světový řád” mnohem víc času než Evropané. A viděno perspektivou USA je logicky světový řád něco, na čem se země stále hlavní měrou podílí. Válka na Ukrajině však zároveň ukazuje, že svět vstupuje do nové éry, v které budou USA jasně pociťovat limity svých sil - alespoň podle předního amerického komentátora, Fareeda Zakarii, který publikuje v deníku Washington Post a televizi CNN.

Biden a Putin v Ženevě • Autor: REUTERS
Biden a Putin v Ženevě • Autor: REUTERS

“Invaze na Ukrajinu ukončuje éru, která začala v roce 1989 a symbolizovala ji především neomezená americká moc,” uvedl Zakaria v podcastu dalšího vlivného komentátora na americké scéně Ezry Kleina. Období studené války nesoucí se v duchu soupeření mezi USA a Sovětským svazem, v kterém dlouho ani jedna ze stran nedokázala vyhrát, vystřídala čistě americká jízda. Výjimečné období dominance jednoho státu ale nyní končí.

Vlastní liga

Jde o proces, který byl v běhu již delší dobu – a to, že USA neumí zastavit největší konflikt v Evropě od druhé světové války, ho jasně nasvěcuje. Spojené státy budou podle Zakarii opět muset vážit, do jakých bitev se pouštět, a svět bude znovu zmítán vzájemným soupeřením mezi velmocemi. Pro generace mladší čtyřiceti let jde o nastavení, s kterým nemají žádnou zkušenost.

Jak přesně bude nový svět vypadat, je přitom podle Zakarii stále otevřené. Ale fakt, že právě teď se rodí něco nového, přidává celé současné situaci na nebezpečnosti. Tak jako na začátku studené války totiž nikdo neví, co čekat od toho druhého a jak na něj reagovat. Hlavními soupeři Spojených států budou v příštích letech Rusko a Čína, ale nelze je stavět na roveň. Zakaria poukazuje na to, že USA a Čína hrají vlastní ligu: zatímco USA představují největší ekonomiku světa, ta čínská je větší než třetí, čtvrtá a pátá dohromady. Totéž platí pro částky, které oba státy vydávají na obranu.

“Problém Ruska je, že je to škůdcovský stát. A je pro to ochotné využít všechny nástroje, které má k dispozici,” říká. Ruská ekonomika stojící na prodeji ropy (a plynu) pak ze světové nestability těží i díky tomu, že v dobách krizí většinou ceny vystřelí nahoru. “Čína naopak čerpá ze stability. Nechce mezinárodní systém rozbořit, chce v něm získat vliv a ovládnout ho,” poukazuje Zakaria na čínské snahy o upevnění pozic v institucích jako je OSN nebo Světová banka.

Virtuální setkání mezi prezidenty USA a Číny - Joe Bidenem a Si Ťin-pchingem
Virtuální setkání mezi prezidenty USA a Číny - Joe Bidenem a Si Ťin-pchingem

Americký politolog vyzývá, aby Spojené státy zlepšily vztahy s Čínou - a vrazily tak mezi Moskvu a Peking klín. “Bismarck, největší státník 19. století, správně říkal, že je potřeba mít se všemi rivaly lepší vztahy, než mají oni spolu,” říká a připomíná, že v sedmdesátých letech za Nixona USA s Čínou začaly navazovat vztahy, i když byla země zmítaná kulturní revolucí.

A administrativa Joe Bidena tak podle něj udělala chybu, když navázala na tvrdý kurz nastavený Donaldem Trumpem. “Dám příklad, který bude kontroverzní. To, co Čína dělá v Ujgursku muslimům, je hrozné, a říkám to jako sám muslim. Jde o násilný proces převzdělávání, indoktrinace a uvězňování. Ale není to masové vyvražďování - a mluvit v tomto případě o genocidě vypadá jako zpolitizované užití toho termínu účelově proti Číně,” popisuje.

Soupeření mezi USA a Čínou se podle něj odehrává hlavně v ekonomické oblasti - i díky tomu by měly být Spojené stát schopny ubrat na tvrdé rétorice a soustředit se na budování vlastní ekonomické síly. Během aktuální krize bylo vidět, že se Spojené státy snaží, aby Čína na Rusko přitlačila a přinutila ho sednout si k jednacímu stolu – ale i kvůli špatným vzájemným vztahům se jim to nepodařilo.

Konec jedné ekonomiky

Pokud Zakaria mluví o tom, že končí světový řád tak, jak jsme jej znali, nemá na mysli pouze to, že Spojené státy ztrácejí dominantní vliv a že ruská invaze na Ukrajinu a snaha o podrobení země popřela základní mezinárodní pravidla, jako je respekt k nedotknutelnosti hranic. Zásadních změn může doznat i sama ekonomika.

“Byl to právě nedostatek velmocenského soupeření, co umožnilo světové ekonomice, aby byla tak všudypřítomná a zahrnula do sebe všechny včetně Číny i Ruska,” tvrdí. Extrémní případ toho, jak to může vypadat, kdy se dva bloky o něco přetlačují, je vidět nyní na západní snaze Rusko ekonomicky izolovat.

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching na setkání v Pekingu před začátkem olympiády • Autor: REUTERS
Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching na setkání v Pekingu před začátkem olympiády • Autor: REUTERS

Britský týdeník Economist v této souvislosti tvrdí, že mezi dlouhodobé následky války na Ukrajině bude patřit i omezení celosvětového propojení skrze obchod - místo jedné světové ekonomiky uvidíme postupně rozpad do několika ekonomických bloků. “Rusko bude nuceno se víc přimknout k Číně. Západní firmy se zase budou ptát, zda má dál platit klíčový princip globalizace, tedy že obchodujete s každým, a to nejenom v případě Ruska, ale i dalších autokracií. A Čína se podívá na západní sankce a usoudí, že je potřeba dál posilovat vlastní soběstačnost.”

Podle amerického ekonoma Adama Tooze je nutné sledovat Asii, kde se rozhodne, zda se tato vize naplní. V současnosti totiž žádný z asijských států - včetně těch jako Thajsko či Jižní Korea, které mají s USA těsné bezpečnostní vazby - nemá zájem na omezení ekonomických vztahů s Čínou. “Všichni chtějí i nadále mixovat bezpečnostní a ekonomické zájmy, jako to až donedávna dělala EU s Ruskem,” uvedl Tooze v konverzaci s Kleinem.

Ve snaze spojit se s Čínou proti Rusku kvůli bezpečnostnímu ohrožení, nebo naopak s dalšími asijskými státy proti Číně kvůli ohrožení ekonomickému, jsou však Spojené státy zásadně limitovány domácí politikou. Obchodní dohody, které by americkou ekonomiku víc otevřely asijským partnerům a odtáhly je trochu od Číny, se staly v posledních letech toxickým tématem - i kvůli Trumpově rétorice, že ubližují americkým dělníkům. Pokud dnes na něčem existuje v americké politice shoda, je to na potřebě tvrdého přístupu k Číně. A v této atmosféře je Zakariův apel na reset v čínsko-amerických vztazích ještě hůř představitelný.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].