Jsme na cestě k vytvoření supermozku, kolektivní mysli na způsob včelího úlu

Nakolik jsme geneticky předurčeni ke svému osudu? Můžeme vlastnosti zapsané v genech změnit? Slavná vědkyně a popularizátorka vědy z Cambridge Hannah Critchlow se zabývá neuropsychiatrií, oborem, který zkoumá, jak jsou propojeny buňky v mozku a jak to souvisí s duševními chorobami. Posluchače ale dokáže nadchnout poznatky z mnoha dalších oblastí, často až na hranici sci-fi. Nejpozoruhodnější je neuroinženýrství – pokusy s čipy v mozku a přenosem myšlenek na způsob telepatie. 

Z neuropsychiatrie máte i doktorát. Jak jste se k tomuhle oboru dostala a co jste pak při doktorátu zkoumala?

Během doktorátu jsem studovala propojení nervových buněk v mozku, přesněji v hipokampu. Jsou to dvě oblasti ve tvaru mořského koníka nebo zahnutého malíčku, každá uložená v jedné mozkové hemisféře, které nám pomáhají s orientací ve světě. Ukládají se zde nové vzpomínky, a právě to jsem zkoumala. Konkrétně jak se formují nová spojení mezi nervovými buňkami; spojení, která nám umožňují myslet novým způsobem. Zvláště mě zajímalo, jak se vytváření této nové konektivity liší u lidí, kteří trpí schizofrenií nebo psychózou. Před pětadvaceti lety jsem totiž pracovala jako pečovatelka v psychiatrické nemocnici, kde jsem se starala převážně o dospívající, kteří museli být hospitalizováni, protože představovali ohrožení pro sebe nebo své okolí. Mnozí z nich trpěli těžkou schizofrenií vyřazující je z běžného života, další měli autismus nebo antisociální poruchu osobnosti. A nemohli jsme jim nabídnout dobrou léčbu.