Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentář: volby

Věřím v armádu, NATO a pomoc od Babiše

V čem spočívá iracionalita popularity prezidentského kandidáta

Autor: Milan Bureš
Autor: Milan Bureš

Andrej Babiš svým billboardem, který vzkazuje, že je pro mír, protože není voják, urazil českou armádu a udělal z ní partu válkychtivých postav. Vyjádřením v debatě v ČT, že by neposlal vojáky na pomoc Polsku či Pobaltí v případě jejich napadení, pak předvedl nejen zbabělost, ale zpochybnil českou roli v NATO a vzkázal spojencům, že ho nezajímají (byť tento výrok později korigoval na twitteru sdělením, že je připraven poslat vojska na pomoc podle článku pět smlouvy NATO).

Zkusme se ale nad jeho výroky nepohoršovat a podívejme se na dostupná čísla. Podle posledních průzkumů věří české armádě tři čtvrtiny obyvatel. Nejde o výkyv po ruské agresi, podobná čísla sociologové přinášejí už několik let. Naše členství v severoatlantické alianci považují podle průzkumů z loňského roku za prospěšné rovněž tři čtvrtiny občanů; popularita našeho angažmá v NATO setrvale roste už skoro deset let.

Nedává to úplně logiku. Proč je skoro polovina voličů schopná uvažovat o hlasu někomu, kdo jde přímo proti přesvědčení většiny z nich, že armáda i NATO mají v naší obraně či zajištění míru velkou důležitost a dá se jim důvěřovat? Možná by se dalo namítnout, že část lidí, kteří si váží armády i NATO, hledá v Andreji Babišovi jinou oporu a jsou schopni překousnout jeho nelogickou tvorbu míru bez armády a spojenců. Může to být víra, že Andrej Babiš pomáhá občanům. Třeba tak, že jeho vláda se během covidu obětovala a rozdala všem potřebným peníze. Ale ani tohle není úplně pravda. Stačí nahlédnout do zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.

„Ačkoliv Česká republika v evropském srovnání patří stále mezi nejméně zadlužené země, tempo růstu státního dluhu v roce 2021 bylo v EU třetí nejvyšší,“ píše ve zprávě NKÚ. Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu přitom nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s bojem proti pandemii, jak upozorňuje NKÚ. Tedy „Babišova“ covidová pomoc občanům v roce 2021, zhruba padesát miliard korun, nebyla nic moc.

Dá se dokonce říct, že byla nižší než suma, kterou dnes pomáhá vláda Petra Fialy lidem „investicí“ do zastropování cen energie, na jejichž výši se podílí hlavně ruská agrese na Ukrajině – na to půjde podle předběžných odhadů asi 130 miliard korun. A když poměříme tuhle vládní investici do občanů s dvaceti miliardami korun, které ministerstvo vnitra loni podle zveřejněných čísel vynaložilo na pomoc ukrajinským uprchlíkům, odporuje to také Babišovu tvrzení, že vláda nemyslí na české občany a podporuje hlavně ukrajinské migranty.

Nebo se podívejme, jak je to s další jeho pomocí občanům, s důchody. Zvýšení důchodů Andrej Babiš zdůrazňuje i v současných debatách prezidentských kandidátů. Jenže důchody rostou rychle i v posledním roce, kdy už je u moci vláda Petra Fialy. V čistých číslech dokonce více než za vlády Andreje Babiše, ale vzhledem k inflaci srovnatelně.

Když jsme u čísel, podle společnosti Datlab získaly firmy Babišova svěřenského fondu, v němž je zaparkován například Agrofert, loni státní zakázky - tedy ty, které byly nějakým způsobem v gesci vlády Petra Fialy či úředníků jeho ministerstev -  za celkem deset miliard korun. To je třikrát víc než rok předtím za vlády Andreje Babiše. Společnost Datlab upozorňuje, že průběh zakázek splňoval podle dostupných údajů zákonné podmínky. Každopádně Babišovy firmy získaly od státu na zakázkách půlku toho, co dostali ukrajinští uprchlíci.

Je to trochu hra s čísly, ale relevantními, které v podstatě zpochybňují hlavní předvolební slogany prezidentského kandidáta Babiše. Ta čísla jsou lehce dostupná, některá z nich byla v médiích i na sociálních sítích mnohokrát připomenuta. Z logiky věci je tedy záhadou, kde se bere tolik voličů Andreje Babiše, když jeho skutečné kroky vlastně odporují jejich zájmům a tomu, v co věří. Možná to ale Andrej Babiš dokázal svými prosbami k Pražskému Jezulátku. Jinak už fakt nevím.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].