Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Slabá reakce Západu k Vrběticím? Můžeme si za ni hlavně sami

Po ultimátu vůči Moskvě bude pro Česko klíčová srozumitelnost - jinak spojence získá těžko

Ursula von der Leyen • Autor: Martin Bertrand / Hans Lucas via
Ursula von der Leyen • Autor: Martin Bertrand / Hans Lucas via

Výbuch ve Vrběticích je zásadní domácí událostí a veřejnost i média už několik dní ničím jiným nežijí. Pohledem zvenčí však jedinečnost českého příběhu oslabuje a do popředí vystupuje celkový kontext. A ten jako bychom doma ztráceli ze zřetele, ač je docela dramatický.

Na hranicích Ukrajiny čeká údajně už 150 tisíc ruských vojáků, což je víc než v roce 2014 v době ruské invaze a následně anexe ukrajinského Krymu. Hlavní kritik Putinova režimu Alexej Navalnyj je ve vězeňské nemocnici, protože se u něj následkem protestní hladovky objevily vážné zdravotní komplikace. Policie v ruských ulicích masivně zatýká Navalného spolupracovníky.

Vrbětice do toho zapadají. Potvrzují Rusko jako nepřátelskou velmoc připravenou bez váhání poslat svoje muže zabíjet na území členských států západních organizací EU a NATO. Z celkového kontextu však zároveň nijak nevybočují - a kdybychom měli zmíněné události seřadit podle důležitosti, sedm let stará exploze v Česku skončí na posledním místě.

Proč? Protože to je událost minulá. Navalnému jde o život právě teď. Právě teď hrozí nová válka Ruska proti Ukrajině, kterou přitom Západ slíbil chránit a podporovat. Ve Vrběticích zemřeli dva evropští občané, ale byl to terorismus minulý, přikrytý mimo jiné pokusem jednotky GRU usmrtit před třemi lety dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury.

Do toho přichází české vyprávění vrbětického příběhu. Premiér Andrej Babiš ho zveřejňuje na ad hoc tiskové konferenci v sobotu večer, spojenci dostávají informace jen s krátkým předstihem a někteří až poté. Babiš připisuje explozi GRU a označuje ji za nepřijatelný útok Ruska proti České republice.

Na pondělní videokonferenci ministrů zahraničí EU -  prvním společném fóru, kde lze Západ o události informovat a žádat o podporu – však dočasný šéf české diplomacie Jan Hamáček neoznačuje výbuch ve Vrběticích za akt státního terorismu a nežádá o koordinované vyhoštění ruských zástupců z členských zemí EU coby jasný důkaz solidarity s Prahou. Říká přesně toto: „Dovolte mi využít této příležitosti a požádat vás o solidaritu, ať už formou prohlášení EU nebo národních prohlášení nebo možného vyhoštění ruských zpravodajců z evropské půdy.”

Ve stejný den večer bere i premiér svá slova o ruském útoku proti ČR zpět a říká, že šlo o útok na zboží bulharského obchodníka, který měl ve Vrběticích deponované zbraně (následně bere i tato svoje slova zpět a omlouvá se za ně). A hlava českého státu k naprosto zásadní události mlčí a oznamuje, že se vyjádří až za týden.

Agenti Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin zachycení na bezpečnostních kamerách v Británii • Autor: Profimedia, Mega Agency
Agenti Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin zachycení na bezpečnostních kamerách v Británii • Autor: Profimedia, Mega Agency

Zevnitř, doma, mohou slova a chování řady domácích aktérů dávat smysl. Zvenčí nikoli. Výbuch skladu zbraní před sedmi lety aktem státního terorismu? Bulharské zboží, ruští zabijáci, český venkov? Co?

Navíc i Západ, ať už politici nebo média, pracuje se svým kontextem při pohledu na Česko. A ten je, že v čele země stojí jasně proruský prezident. Jediná hlava státu EU, která usilovala o účast na ruské vojenské přehlídce v Moskvě po anexi Krymu. Český premiér zase nedávno zablokoval solidární dávky vakcín proti covidu-19, následně EU obvinil ze sobectví a oznámil, že si země bude muset koupit ruský Sputnik V. Ministr Hamáček se na nákup ruské vakcíny chystal přímo do Moskvy. Známý je navíc i konflikt zájmů Andreje Babiše a jeho trestní stíhání kvůli dotačnímu podvodu v Čapím hnízdě.

Od počátku týdne volalo autorce těchto řádků několik zahraničních kolegů v Bruselu a všichni měli stejné otázky. „Fakt to udělali ruští agenti? Nebylo to jenom vyřizování účtů mezi gangy organizovaného zločinu? A pokud to byl teroristický útok, proč nic neříká váš prezident? A proč Babiš a nežádal o ad hoc summit EU a hromadné vyhošťování Rusů, jako to udělali Britové po Salisbury?”

Česká nesrozumitelnost se na půdě EU střetla s jasnou srozumitelností a naléhavostí ostatních ruských událostí - a Západ nereagoval s podporou tak rychle a tak jednoznačně, jak česká veřejnost očekávala. Proruským státům uvnitř EU navíc vyhovovala vlažná česká žádost o solidaritu a - z jejich pohledu - stále nejasný vrbětický příběh, protože je nenutily měnit kvůli Čechům politiku vůči Rusku. Hlavní unijní šéfové Charles Michel a Ursula von der Leyen mlčeli celý víkend a první podpora přišla až v pondělí od evropského šéfdiplomata Josepa Borrella.

Na věc by se však šlo dívat i opačně. Vzhledem k počátečnímu vládnímu váhání okolo Vrbětic a nesrozumitelnosti české politiky vůči Evropě obecně to vlastně dopadlo dobře. Česku se dostalo explicitní podpory od většiny ministrů zahraničí EU, lídři hlavních frakcí v europarlamentu se ve velmi silném prohlášení postavili za Česko a řekli, že útok na ČR byl útokem na všechny. Ve čtvrtek pak bude Vrbětice mimořádně řešit rada Severoatlantické aliance.

A zdá se, že ultimátem z úst nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka - který řekl, že země sníží počet lidí na ruské ambasádě v Praze na stejnou minimální úroveň, jaká zůstala po ruské odvetě na českém úřadě v Moskvě - se Rusku rozhodlo bránit i samo Česko.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].