Jan Hamáček navrhuje pojetí svobody informací podle Vratislava Mynáře
 
Vratislav Mynář
Vratislav Mynář • Autor: HN – Jakub Plíhal

Na webových stránkách Poslenecké sněmovny byl v úterý zveřejněn pozměňovací návrh Jana Hamáčka týkající se probírané novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministr vnitra v něm prosazuje ohledně posuzování práva na přístup veřejnosti k informacím stanovisko, které zastává Zemanův kancléř Vratislav Mynář, potažmo Hrad. Zjednodušeně řečeno: pokud Hrad a některé další ústavní instituce neodpoví na žádost o informace podle zákona a občan se odvolá, má rozhodovat o jeho stížnosti zase Hrad.

Jak upozorňuje nevládní organizace Rekonstrukce státu, ministr prosazuje návrh, který je v rozporu se stávajícími právními výklady. „Všechny ústavní orgány, pokud nevykonávají svou ústavní pravomoc, ale jsou v běžném správním řízení (jakým je právě i žádost o poskytnutí informace), jsou běžnými povinnými subjekty zákona a nemohou se v této souvislosti dovolávat zvláštního ústavního postavení,“ vysvětluje na svých stránkách Rekonstrukce státu.

Reklama
Reklama

Hamáček tedy drží ve hře návrh, který dělá z Hradu, Poslanecké sněmovny nebo Senátu prominentní instituce v oblasti, ve které na prominenci nemají nárok. Pokud nějaká instituce odmítne podat občanovi požadovanou informaci, má právo se obrátit se stížností na Úřad pro ochranu osobních údajů, který zákonnost odmítnutí podat informaci posoudí. Hamáček prosazuje změnu, že konečné slovo, jestli má Hrad právo odmítnout informaci, bude mít správní hlava prezidentské kanceláře, tedy Vratislav Mynář.

Kancléři se zřejmě nelíbí, že Hrad musí podávat informace o platech zaměstnanců, o konkrétních zprávách a dění, o personálních záležitostech, cestách zaměstnanců - protože novináři si tak otevírají cestu do útrob Hradu reprezentované mlčícím nebo nekomentujícím mluvčím Jiřím Ovčáčkem (případně komentujícím jen to, co uzná za vhodné). Zásluhou zákona 106 o svobodném přístupu k informacím se občané dozvěděli o životě na Pražském hradě hodně podrobností (třeba výši odměn Vratislava Mynáře).

Motivace Hradu je celkem jasná a je v linii hradního porušování demokratických zvyklostí. Jan Hamáček v písemném zdůvodnění říká, že u institucí, u nichž není možné určit „nadřízený orgán“ a z jejich ústavního postavení jím není možné jmenovat jako u všech ostatních už zmíněný Úřad na ochranu osobních dat, by mělo rozhodovat vedení instituce samotné. Jak už jsme napsali: aspoň  podle většiny dostupných seriózních judikatur  je to  poskytnutí prominentního postavení Hradu a dalším ústavním institucím v oblasti, kde jim to nenáleží.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte