Domácí úkol pro ministra Plagu. Co je třeba dotáhnout před otevřením škol

Školy se za týden začnou vracet do normálního provozu. Do lavic se 18. listopadu vrátí prvňáci a druháci, fungovat pro ně začnou i školní jídelny a družiny. „Je to definitivní rozhodnutí,“ prohlásil ministr zdravotnictví Jan Blatný ve středu na společné tiskové konferenci s ministrem školství Robertem Plagou.

Jde o pochopitelný krok – stejně jako bylo pochopitelné zavření škol, jež mělo vzhledem k enormně špatným číslům o koronaviru jasný smysl. Kontaktů v rámci tříd je hodně a nákaza se mezi dětmi šíří dál do rodin, což se jasně projevilo na začátku školního roku. Nyní ale počty nakažených začínají klesat a stát začíná přemýšlet o rozvolňování zákazů.

Je dobře, že začíná právě ve školách (týden starou výjimku pro profesionální sportovce nechme stranou). Invenčním učitelům dálková výuka otevřela prostor pro vyzkoušení úplně nových věcí, některým typům dětí vyloženě svědčí. Paušálně vzato je však jasné, že kvalita výuky šla po uzavření škol dolů. Ministr Plaga si v této souvislosti stěžuje, že „náklady brždění“ epidemie odneslo enormně právě školství. A škody jsou největší právě u menších dětí, kde je učení po internetu těžší.

Děti, které mají doma horší zázemí, pak z výuky úplně odpadávají. Zavření škol je velkou komplikací i pro rodiče v obtížnější ekonomické situaci. Je tedy bez debat, že školy musí být při otvírání země prioritou. Bylo by ale dobré, kdyby týden, který nyní učitelé dostali na přesměrování výuky z internetu do lavic, využila i vláda – restů k dohánění má dost.

Místo škol home-office?

Za prvé – ještě v pátek ministr Blatný k rozvolňování proticovidových opatření prohlašoval: „Nepočítejme prosím, že další dva nebo tři týdny se něco zásadně změní.“ Uplynulo pět dní a všechno je jinak. Šlo o výrok v souvislosti s tím, že šíření epidemie se minulý týden začalo vyvíjet příznivěji. Ale zlepšení nebylo zase tak velké, jak si vláda původně představovala, to přiznal i ministr.

Mezitím se čísla dál zlepšila, byť zdaleka ne dost. Počet nově diagnostikovaných v posledních dnech klesá, jenže ruku v ruce s tím, jak ubylo testů. V mezinárodním srovnání je Česko stále jednou z nejhůře zasažených zemí na světě. Lidí v nemocnicích už naštěstí nepřibývá, ale jsou jich stále enormní počty. Nemocnice proto fungují ve velmi výjimečném režimu. Odkládají vše, co se odložit dá, a vypomáhají si náborem dobrovolníků, mediků a místy i vojáků.

Na jednotkách intenzívní péče leží s covidem desetkrát víc lidí než v září a jejich počet zatím neklesá. V počtech úmrtí na milion obyvatel je tuzemská křivka už měsíc mezi nejhoršími zeměmi na světě (až tento týden Česko předhonily v počtu mrtvých na obyvatele dva ministáty, Lichtenštejnsko a Francouzská Polynésie). Po nemocnicích jsou nyní na hraně kapacit krematoria.

Blatný v pátek sliboval, že další postup v uvolňování bude řízen přehlednou a transparentní tabulkou, kterou je ve vládě ještě třeba dojednat. Ale ještě dřív, než tabulka vznikla, přichází další izolované opatření. Blatný a Plaga ujišťují, že otevření škol je v této souvislosti promyšleným a systematickým krokem. Slibovaná tabulka má být domluvena do pátku a otevření prvních a druhých ročníků v ní podle ministrů už bude obsaženo.

Avízo směrem ke školám a rodičům tedy přichází dřív, aby se všichni mohli připravit. To je rozumné, ale z této logiky plyne, že místo zavřených škol by mělo být v balíku proticovidových opatření něco nového. I když obsah slibované tabulky (má fungovat jako pětirychlostní jízdní řád pro různé stupně ohrožení) není znám, ví se, že ještě několik týdnů bude platit nejhorší, pátý stupeň ohrožení. A tedy maximální sada opatření.

Plaga v tomto kontextu zmiňuje výměnou za otevření škol apel na maximální nasazení režimu home-office ve firmách. To je ale jen doporučení, které firmy mohou pustit jedním uchem dovnitř a druhým ven. Zatím se tedy zdá, že otevřené školy jsou – podobně jako otevřená sportoviště – jen parciální výhrou jednoho ministra, který se ad hoc zbavuje jednoho nepopulárního opatření. Jak bude vypadat celek, nevíme. Uvidíme, zda se to dozvíme dřív, než školy otevřou. 

Větrání místo respirátoru

Za druhé – otevření prvních a druhých tříd bude ve školách doprovázeno řadou hygienických opatření, které mají svoje mezery. Třídy mají zůstat tentokrát vcelku jako „homogenní“ skupiny, tedy pohromadě jen se svými učitelkami a vychovatelkami, bez míchání s dalšími dětmi nebo školskými pracovníky. To zní rozumně, množství kontaktů se nebude zbytečně zvětšovat. Ve třídách i společných prostorech budou pro všechny děti povinné roušky, což zní z epidemiologického hlediska také moudře, byť pro malé děti to bude pořádná výzva.

Nehledě na skutečnost, že v jídelně se stejně děti budou potkávat bez roušek. Otevřít školy bez jídelen jde ale těžko. Plaga také vybídl učitele, aby trávili s dětmi víc času venku, což vzhledem k poučce, že koronavirus se mezi lidmi šíří zhruba podobně jako cigaretový kouř, dává smysl. Po vzoru Německa má také pro školy platit pokyn, aby se ve třídách víc větralo – ze slov ministra vyplynulo, že nejspíš na zimu vznikne pokyn vyvětrat aspoň jednou v polovině hodiny.

Ne vše je nicméně promyšleno a připraveno do detailů. Stát nebude učitelům opatřovat žádné další respirátory nebo ochranné pomůcky, podle Plagy jde o úkol zřizovatelů. To pro starší ročníky, které mají v učitelském sboru leckde velký podíl, není dobrá zpráva. Nic nového nepadlo ani o testování, ač stát souběžně slibuje plošné rychlé testy v sociálních službách.

Velkou neznámou bude přístup hygienických stanic k tomu, jak naložit s třídami, kde se nákaza objeví. Dosavadní praxe ukázala velké rozdíly v tom, jak jednotlivé krajské hygieny koronavirus ve třídách vyhodnocovaly. Někde posílaly děti do karantény, jinde – za hranicemi kraje – už ne. Znepokojivě znějí v této souvislosti informace o tom, že mnohde hygieny pořád na rozhodnutí tohoto typu nemají čas. Podle dat sebraných Pedagogickou komorou se na příkladu mateřských škol ukázalo, že hygieny nechávají třídy pohromadě, i když se potvrdí pozitivní nález u učitelek.

Stejně tak jsou potvrzené případy, kdy hygieny neinformovaly školku o tom, že posílají do karantény někoho z pracovníků nebo z dětí. Podle komory si to lze stěží vysvětlit jinak než přetížením. Přibude-li nyní další velká množina rizikových kontaktů ve školách, akceschopnost hygien na tomto poli se ještě zhorší. Jinými slovy – děti a učitelé se vracejí do škol v situaci, kdy existují velké pochyby, zda orgány pro ochranu veřejného zdraví zvládají svoji práci.

S tím souvisí i obecnější problém, na který upozorňuje nový oxfordský poradce ministra Blatného Jan Kulveit, byť do týdne s ním rozhodně nikdo nehne. Jde o skutečnost, že nynější systém karantén je pro mnoho lidí nastaven demotivačně. Snadno si lze představit jedince, který chce nebo musí přes možnou nákazu dál chodit do práce, a tak se testu a karanténě vyhýbá – třeba tak, že své kontaktní osoby přemlouvá, aby na hygienu vůbec nebyl nahlášen.

Podobné je to s firmami, které často jednají pragmaticky (zvlášť v ekonomické tísni) a nemají zájem ztrácet pracovníky nebo nést extra náklady za jejich nemocenskou. Proto se do testování zaměstnanců mnohé podniky nijak nehrnou.

Lze předpokládat, že totéž se objeví jako problém u škol. Kdo potřebuje vydělávat, bude ekonomicky tlačen k tomu nechat dítě ve škole, i kdyby existovalo podezření, že přišlo s covidem do styku. Pokud by stát tyto motivace upravil (zvýhodnil nemocenskou nebo dotoval testy samoplátcům), mohlo by to šíření epidemie přibrzdit možná víc než leckteré vládní opatření.

Vzhledem k tlaku na rychlé obnovení normálního života ale nelze s takovými složitostmi nyní v praxi počítat. Nezbývá tedy než doufat, že Blatný a spol. mají svoje postupy dobře spočítány. Tak, aby po otevření škol záhy nemuselo přijít další, v pořadí už třetí uzavření.