Chystá se „konzervativní“ vláda proti „progresivismu“?

Pokud vznikne vláda ANO, Motoristů a SPD, přijde brzy potřeba vysvětlovat, proč se Andrej Babiš odhodlal spolupracovat s extremisty vedenými Tomiem Okamurou. Kdysi jeho úvahy na spolupráci s SPD zamítli straničtí kolegové, ale Babiš se jich postupně zbavil. Dnes už oponenturu nemá, a přitom je SPD radikálnější, než kdy byla. Třeba svou proruskou politikou, xenofobií a plány na vyvedení Česka z EU a NATO. Jedno z možných alibi pro koaliční spolupráci nastínil v Otázkách Václava Moravce Karel Havlíček. 

Jsou mladí! 

Havlíček řekl, že dnes už se politická orientace nedělí „úplně na typickou levici, pravici“. Proto mu přijde „zajímavé, že ta stoosmička, která tu vzniká, je více konzervativně orientovaná“.  Zatímco zbytek sněmovny „jsou hodně progresivisticky orientovaní lidé, hodně aktivisticky. Já to neříkám ve zlém. Já jenom říkám fakta, protože to je dnes normální, běžný politický střet, konzervatismus versus progresivismus.“ Ještě pak rozvedl, že konzervativní politici v ODS jsou „upozaďováni a přicházejí tam noví, mladí lidé“. Podle něj se zkrátka „česká scéna hodně rozděluje na tu konzervativnější část, jejíž součástí jsou tyhle ty tři strany, a na tu část, která je silně liberální, řekl bych, progresivistická“.

Havlíček má pravdu, že je to zajímavé, protože těžko ANO, SPD a Motoristy identifikovat jako klasické konzervativní strany. Hnutí ANO tak často mění svůj program a východiska, že je opakem konzervatismu. K zařazení do tohoto myšlenkového proudu brání i vůdcovský způsob řízení hnutí. U Motoristů je těžké najít nějakou čitelnou ideologii. Hlásaná dominance mužů není projevem konzervatismu, ale pomatenosti. A SPD nepatří do tohoto ideového tábora vlastně ničím. Když mají říct důkaz, že ano, tak zmíní ochranu rodiny. To ale nestačí, tím se oháněli i nacisté a komunisté. Ale to teď nechme stranou.