Babiš jako lídr opozice a dvojí metr Schillerové
Proč si lidé nechtějí připustit, že vládne jejich strana?
Více než pětina voličů hnutí ANO označila Andreje Babiše za lídra opozice. Jestli by chtěl někdo měřit úspěšnost marketingové strategie, tady má jeden unikátní příklad. Průzkum agentury NMS pro Novinky změřil to, co se dosud popisovalo teoreticky: pro nemalou část svých stoupenců není Andrej Babiš odpovědný za aktuální problémy země, protože vlastně nevládne. Babišův permanentní nářek, fňukání, bolestínství v lidech vzbuzuje dojem, že on by jim rád pomohl, ale nemůže. To celé není dobrá zpráva.
Kdo je tu premiér
Různé studie dokládají, že lidé mívají poměrně zmatek v tom, kdo je zrovna ministrem a za jakou stranu. Někteří ani po čase přesně nevědí, koho volili. Je však málo pravděpodobné, že by voliči a voličky hnutí ANO nevěděli, kdo je v této zemi premiér. Představa, že Andrej Babiš je věčný opozičník, je výhodná jak pro voliče, tak pro něj samého.


Pro nikoho není příjemné si připustit, že volil stranu, která selhala. Pokud si ale voliči řeknou, že i když jejich lídr rozhoduje, stejně je v nějaké opozici, špatný pocit se nikdy nedostaví. Můžeme jen fabulovat, protože tyto otázky nebyly obsahem průzkumu, ale ona pětina voličů si možná myslí, že Česku vládnou nějaké tajemné nesesaditelné elity, liberálové a kdovíkdo ještě. Což je přirozeně nesmysl.
Nikdo nenese za posledních dvanáct let v této zemi tolik vládní odpovědnosti jako Babiš. Seděl ve čtyřech kabinetech, ve třech jako premiér. I z opozice měl velký vliv na formování země, protože jeho snaha o blokádu parlamentu brzdila fungování státu. Vedle toho zásadně ovlivňuje Česko i skrz svůj obrovský byznys a dominantní postavení v potravinářském sektoru.
Pakliže si někdo kladl otázku, stejně jako já, proč se téměř deset let nehýbou preference ANO směrem dolů, pak je to zřejmě mimo jiné i proto, že Babiš má dar vytvořit virtuální realitu, kde nenese odpovědnost za vládnutí (po selhání v době pandemie by jiný politik neměl nárok na reparát). Aby prohrál, musejí získat ostatní strany víc, stoupenci ANO svoji oblíbenou stranu neopouštějí. Takto dlouhodobě se žádné jiné straně po roce 1989 zbavovat odpovědnosti a držet se na vrcholu nepovedlo.
Jiná realita
Hnutí ANO s tímto vědomím evidentně pracuje. Tuší, že svět voličů se pohybuje v jiné dimenzi, než jsou fakta. Dobře to bylo vidět na videu ministryně financí Aleny Schillerové, kde kritizovala expremiéra Petra Fialu za jeho reakci na obžalobu Pavla Blažka v bitcoinové kauze. Fiala prohlásil: „Věřím v nezávislost české justice, stejně tak věřím, že Pavel Blažek se žádného trestného činu úmyslně nedopustil.“
Na české poměry je to celkem věcné vyjádření. Ovšem Alena Schillerová ve svém videu pobouřeně říká: „O vině a nevině nerozhoduje politik, ani vedení ODS, ale soud. Pavel Blažek je obžalován. To je realita. Pane Fialo, nechte justici pracovat a nevysílejte jí signály, jak má v kauze ODS rozhodnout.“
Za normálních okolností by ministryně byla vystavena drtivé kritice, která by zaujala i její voliče, takže by se omluvila. Proč kritice? Hnutí ANO odmítlo přijmout verdikt soudu v kauze Čapí hnízdo Andreje Babiše. Roky vysílalo signály, jak mají soudy rozhodnout, a když přišel verdikt, ANO se rozhodlo ho nerespektovat a sněmovna hlasovala pro Babišovo nevydání. Předseda ANO okradl občany, je to detailně zdokumentované, případ prošel všemi odvolacími instancemi, jeho spolupracovnice už je odsouzena pravomocně. Ovšem sám Babiš se dál vyhýbá spravedlnosti.
Nejsme zaměstnanci Agrofertu, členové ANO ani jeho stoupenci, takže můžeme klidně konstatovat, že strana Andreje Babiše se postojem vůči kauze Čapí hnízdo zřekla práva na jakékoli hodnocení soudních sporů konkurenčních politiků. Stala se totiž komplicem svého majitele. Ani paní Schillerová nenatočila video o svém šéfovi, nehlasovala pro jeho vydání k trestnímu stíhání, takže dnes může jen mlčet. Naopak v kauze bitcoinů vše postupuje, jak má. Blažek musel skončit ve funkci ministra spravedlnosti, policie případ vyšetřuje a teď se jím zabývají státní zástupci a potažmo soudy. A jeho političtí kolegové mu vyjadřují podporu.
Co ale dělat ve světě, kde voliči podobně křiklavé případy ignorují a dávají svým politikům absolutní propustku či pardon na všechny jejich činy? Lze měnit republiku k lepšímu, když voliči Motoristů sobě věří Filipu Turkovi, že se stal obětí jakýchsi komunistů, kteří zle narýsovali křižovatku, kde byl nucen porušit pravidla provozu? Pro začátek je dobré dávat najevo, že ne všichni jsou ochotní na toto vypnutí kritického myšlení přistoupit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].











