Po měsících vyjednávání je grexit na spadnutí. Sobotní situace je značně chaotická, hrubé obrysy jsou však následující: po týdenním jednání Řekové odmítli podepsat poslední ultimativní návrh reforem EU, ECB a MMF - a překvapivě v pátek v noci vyhlásili o návrhu referendum.

Má se má konat příští neděli, nicméně záchranný program, díky němuž se Řecko drží nad vodou, vyprší již v úterý. Ve stejný den Řecko nezaplatí Mezinárodnímu měnovému fondu. Ministři eurozóny během jednání v sobotu odpoledne odmítli program prodloužit, takže v úterý Řecko definitivně narazí do zdi.

Řecký parlament právě jedná o tom, co dál; stejně tak dál jednají ministři eurozóny, ovšem už bez Řeků. S ministrem financí Varufakisem v tuto chvíli zjevně už není o čem mluvit, zbývajících 18 zemí připravuje krizová opatření, jež mají odříznout řecký finanční systém od zbytku eurozóny a zabránit šíření paniky.

Vývoj má mnoho nuancí, v podstatě jde ale o to, že Řekové v lednu naletěli. Syriza slibovala, že ukončí úsporné a reformní programy, a zároveň nadále zůstane v eurozóně. Nic takového nejde splnit, v životě běžné rodiny to odpovídá situaci, kdy se rodinná rada u kuchyňského stolu „demokraticky“ rozhodne, že nebude dál splácet hypotéku, dům si ale ponechá.

 

Čeština takovou situaci popisuje jako snahu „dělat účet bez hostinského“ a není divu, že řecká vláda narazila. Vyhlášením referenda včera přiznala porážku: nemá od voličů mandát, aby plnila podmínky věřitelů, a nemá ani mandát, aby zbankrotovala a odešla z eurozóny (a nejspíš i z Evropské unie). V podstatě nemá manévrovací prostor a promarnila pět měsíců.

Začátek konce: Řecko právě vyloučeno z dalšího jednání ministrů eurozóny. Záchranný program končí v úterý bez ohledu na referendum.

— Jiří Sobota (@sobota_jiri) June 27, 2015

Co bude dál, je možné jenom odhadovat. Řekové mohou uspořádat refendum, podle všeho ale zkrachují dříve, než k němu dojde. Jak se bude situace v zemi bez peněz příští týden vyvíjet, je pouze na představivosti každého čtenáře. Řecký parlament může v sobotu v noci ještě ustoupit a podmínky věřitelů přijmout. Vzhledem k rétorice jakou velká část řeckých politiků používá, by to bylo velké překvapení. Nebylo by ale první.

Právě způsob, jakým vláda celou situaci popisuje, nedává od počátku mnoho nadějí k řešení. Každý, koho v životě potkají obtížné chvíle, má v podstatě dvě možnosti. Svalit vinu na všechny okolo, zapšknout a setrvat v tomto stavu libovolně dlouho. Nebo může dramatickou situaci pochopit jako příležitost k novému začátku a pokusit se odrazit ode dna.

Řečtí populisté od počátku ekonomickou krizi pojímají z té první perspektivy. Všechno je spiknutí mezinárodních institucí, urážka řecké hrdosti. Vrcholem tohoto vidění světa bylo páteční prohlášení jednoho z představitelů Syrizy: „Vztyčíme zeď proti bezostyšným požadavkům věřitelů, kteří chtějí dosáhnout naprostého ponížení naší levicové vlády a jejichž činy povedou k zotročení a vyhlazení našeho lidu.“ Připomeňme si, že jádrem sporu v poslední fázi vyjednávání byla rychlost zvyšování důchodového věku, důchodové příplatky a výjimky z daně z přidané hodnoty pro řecké ostrovy (hojně využívané k daňovým únikům).

V řeckém parlamentu je návrh na vyslovení nedůvěry vládě. To je ale asi bez šance.

— Jiří Sobota (@sobota_jiri) June 27, 2015

Pokud Řekové skutečně uspořádají referendum, budou mít možnost napravit svůj lednový omyl. Podle všech průzkumů si 75 - 80 % obyvatel země stále přeje setrvání v eurozóně, není ovšem jasné, co jsou pro to ochotni obětovat. Odhadnout výsledek celé kalamity se autor komentáře neodvažuje. Řecko je pro něj ale dobrý příklad, jak se problémy řešit nemají.