Poker s Opencard

Část Pražanů bude muset zřejmě brzy zahodit slavnou kartu Pražana přejmenovanou na Opencard a vrátit se k papírovým kuponům. Představa přebytečného úkonu u okénka Dopravních podniků děsí – aspoň podle toho, co se dá dočíst v médiích – klienty pražské hromadné dopravy pravděpodobně víc než představa, že za projekt byly vyhozeny zbytečně stovky milionů korun, a že si za něj pár soukromníků možná pořídilo jachty nebo výlet do Himálají.

Opencard nebyl pro jednadvacáté století špatný nápad. Mít kartu, kterou zaplatíme většinu pražských služeb, pořídit na ni pro uživatele nějaké výhody či slevy zní docela vizionářsky. Vizi pohodlí Pražanů a jejích návštěvníků ovšem nahradila vize, že se na projektu dají vydělat slušné peníze. Ani policie už asi nikdy nezjistí, jak vzniklo zločinecké spiknutí, v němž se do projektu investovala skoro miliarda ještě předtím, než začal fungovat. A žalobci asi nedostanou do mluvy paragrafů otázku, kdo z radních prosadil a kolik dostal za to, aby na vzniku a provozu karty profitovala jediná firma, pro niž byla zakázka na radnici evidentně ušita.

Policie vyšetřuje, ale výpovědi radních z časů primátora Pavla Béma jsou strohé: nikdo si nic nepamatuje, nikdo o ničem nic neví. Z dostupných dokumentů a auditů sice může i laik zjistit jak korupční prostředí okolo Opencard fungovalo. Ale i laik zároveň uzná, že je nesmírně těžké vymezit konkrétní trestní odpovědnost konkrétní osoby. Magistrátní schvalování Opencard se neodehrávalo pod dohledem policejních odposlechů a sledování jako třeba případy Davida Ratha a Jany Nagyové; skutečné důkazy chybějí.

Projekt by bylo dobré odpískat. Soukromá firma eMoneyServices, která kartu provozuje, sídlí v Holandsku a její majetková struktura není zcela průhledná. Za prodloužení práv k užívání Opencard chce po Praze skoro půl miliardy korun. Zastupitelé to už skoro odsouhlasili, ale do věci vstoupilo občanské seskupení Oživení, které přineslo analýzy několika firem, které v oblasti podnikají.

Projekt by se dal prý pořídit daleko levněji, možná pouze za šedesát milionů korun. Pražští radní vystrašení trestním stíháním většiny členů rady z doby primátora Bohuslava Svobody – za odhlasování podobné smlouvy, jakou by museli schválit dnes – couvli a začali uvažovat nad jiným řešením. Tím jsou prozatímní papírové kupóny.

 Je dobré vidět, že na pravděpodobný konec tak pochybného projektu má vliv spravedlnost a aktivity občanské společnosti. Teď jde jen o to, aby povinnost jít k okénku a pořídit si papírový kupón neznechutila Pražany natolik, že veřejným brbláním a stěžováním vyvinou tak velký tlak, že Opencard nakonec zachrání.