Miroslav Kalousek má pravdu
Služební zákon by neměl být návodem ke služebnosti mocným; vládní návrh jím docela je
Zřejmý lídr opozice, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek utřel ve středu ve sněmovně kabinet Bohuslava Sobotky, když přečetl dokument EU, že novelu zákona o státní službě nemusí Česko schválit tak, aby platil od příštího roku a že na tuto podmínku nejsou vázány dotace z Evropské unie. A má pravdu i v tom, že zákon není dobrý. Mýlí se ovšem v tom, že hlavní chybou zákona je fakt, že budou ve svých funkcích „zabetonováni“ úředníci, které dosadila na posty současná koalice. Na hlavní chybu zákona upozornila iniciativa Rekonstrukce státu.
Autor těchto řádků se domnívá, že služební zákon je zásadní věc. Vysvobodit státní úředníky z moci politiků skutečně může v Česku zásadně omezit korupční klientelismus. Může. Svobodní úředníci mohou přijít s potenciálem, na který zatím moc nevypadají. Prostě to tak je; státem placené instituce – od soudů přes NKÚ a antimonopolní úřad až po státní - zástupce budou prospěšnější a výkonnější tím více, čím méně budou závislé na politických rozhodnutích. Za prvé to už většina institucí prokázala. Za druhé, kdo tomu nevěří, nevěří svobodě lidského ducha.
Autor se musí opět připomenout. Není znalec státní služby a ani jejího chodu. Nicméně zákon, který preferuje finanční odměňování hlavně podle odsloužených let, který uzavírá instituci příchodu nové krve a odkazuje sebetalentovanějšího nováčka do role referenta, se snaží udržet vliv politiků na státní službu na dlouhý čas, protože zabetonovává současný stav bez ohledu na to, jaká strana úředníky dosadila. Stejně výkon úředníků omezuje skoro stoprocentní stopka pro zkušené profesionály ze soukromého sektoru, občanských iniciativ nebo akademického prostředí, kteří by státní službu jistě oživili.


Jak upozorňuje Rekonstrukce státu, zákon rezignuje na reformu systemizace státních úřadů. Prostě nejde dát svobodu úředníkům bez toho, že by mohli ovlivnit systém, v němž pracují, že by mohli přicházet s iniciativou ke změnám v úřadech. Pokud bude zákon schválen v současné podobě, bude nutné jej co nejdříve novelizovat. Na to upozorňuje opozice i nevládní iniciativy.
Nicméně ani Miroslav Kalousek není tak úplně hrdinou tohoto příběhu. Šest let byl významným členem vlády, která mohla podrobně a do hloubky prodiskutovat všechny výhrady, které proti zákonu on a jeho strana mají. Zákon mohl být už dávno schválený a jeho podoba mohla skutečně úředníky odříznout od politické moci. Tedy – na kvalitní zákon budeme čekat ještě nejméně rok. Je otázkou, jestli jsou politici, kteří zákon navrhují a schvalují, jen neschopní dodat slušnou podobu právní normy, nebo jestli se jen tak tváří, protože jim vyhovuje stav, kdy mají téměř bezmeznou moc nad státní správou.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










