Justiční mafie a nevinný Grygárek

V úterý, tedy z pohledu autora článku včera, měl pražský soudní spor začít projednávat případ, který před pěti lety plnil soudní síň tucty novinářů včetně několika televizních štábů. Marie Benešová prohlásila v jinak nevinném rozhlasovém interview o sedmičce vlivných a vysoce postavených právníků, „ že představují justiční mafii, která v zákulisí manipuluje případy“.Mezi mafiány měli patřit tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, Libor Grygárek, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a jeho kámoš, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, plus ještě tři další. Všichni „mafiáni“ zažalovali Benešovou za urážku na cti a soudce Vojtěch Cepl, který žalobu tehdy řešil, pojal případ skutečně do hloubky.  Připomeňme si citací odstavce článku z Respektu tehdejší atmosféru.„Ještě před týdnem by nějakou depresi a trauma u Pavla Kučery nikdo nečekal: v lavici středočeského soudu z něj vyzařovalo sebevědomí znalce politických salonů a zákulisí. To vše skončilo, když pak v malé soudní síni vytáhl soudce Vojtěch Cepl svazek papírů a začal číst svůj rozsudek. Týkal se ostře sledované věci – soudního sporu, v němž sedm vysoce postavených funkcionářů justice žalovalo další právnickou celebritu za to, že je nazvala zákulisní justiční mafií. Bývalá šéfka státního zastupitelství Marie Benešová tímhle svým loňským výrokem chtěla říci, že Pavel Kučera a šest jeho kolegů posloužili výkonné moci k ututlání korupčního případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka. V malé soudní síni je plno diváků, kamery, novináři. Když soudce čte verdikt, je naprosté ticho: Marie Benešová se nemusí šestici žalobců omlouvat, sedmému ano. Státní zástupce Libor Grygárek se podle soudu machinací neúčastnil. Činnost těch ostatních však byla podle soudce Cepla natolik „nestandardní“, že říkat jim „justiční mafie“ je oprávněné. Tito významní právníci a představitelé státu ovlivňovali případy, a když se jim v tom někdo z podřízených snažil zabránit, bez skrupulí jej vyhodili z místa. Zvlášť viditelná byla souhra těchto „mafiánů“ v případech vicepremiéra Jiřího Čunka, podezřelého z přijetí půlmilionového úplatku, a vydání katarského prince Hámida bin Abdal Sáního odsouzeného za zneužívání mladých dívek.“

Slova Marie Benešové střelená trochu od boku byla potvrzena pečlivými otázkami a shromažďováním dokumentů soudcem Ceplem. Obojí začalo měnit dějiny. Sama žaloba na Benešovou se pak projednávala v pražského Vrchního soudu, který naopak řekl, že Benešová neměla pro své tvrzení žádné důkazy a že se musí omluvit. Benešová to udělala, podala dovolání k Nejvyššímu soudu - a ten prohlásil rozsudek vrchního soudu za vadný a dal za pravdu soudci Ceplovi a Benešové.

V úterý měl Vrchní soud vynést nový rozsudek, v němž se musel řídit rozhodnutím nejvyššího soudu. Stání se nekonalo, „mafiáni“ a jejich obhájci se omluvili. Pro laiky se z žaloby na Benešovou stal neprůhledný a nepoživatelný džem; spravedlnost nakopnutá a naštvaná chováním Vesecké a jejích kumpánů a iniciovaná procesem začínala žít svobodným životem.

Výsledky už známe: výměny nejvyššího státního zástupce, vrchních žalobců, řady dalších nižších funkcionářů - a to, co je podstatné, vyšetřování případů které byly do té doby zametány státními zástupci, ale i policisty pod koberec. Najednou neměl kdo chránit Davida Ratha, kmotry, podvodné podnikatele, zloděje ze státních zakázek. Nedotknutelní začali být vyšetřováni, žalováni a souzeni.

Samozřejmě ne všichni; policie a státní zástupci se sice probudili, ale nemůžeme od nich čekat, že během krátké chvíle vyřeší všechny zločiny, které jejich předchůdci kryli a přehlíželi. Nicméně jisté je, že se spravedlnost probudila a dosáhla – byť v právně velmi složitém případě, ale zločiny bývají často složité a sofistikované – dokonce na premiéra této země.

Jsme v Česku, zemi paradoxů. Soudce Cepl tehdy vyvinil ze skupiny mafiánů Libora Grygárka. Výpovědi a dokumenty Grygárkovi nic neprokázaly. Dnes je policií obviněný z manipulování případů a zdá se, že je hlavním justičním spolupracovníkem kmotrů, jaké reprezentuje třeba Roman Janoušek (mimochodem i tento muž byl v době výroku Benešové nedotknutelný a dnes mu hrozí dlouhá léta vězení).

Současné obvinění Grygárka, které má přes čtyřicet stránek, prokazuje jeho neuvěřitelné a jím zneužívané kontakty v justici, politice i mezi šíbry a kmotry. A doufejme, že povede k hodně přesnému vysvětlení, co všechno a jak justiční mafie kryla. To tehdy neměl soudce Cepl možnost prozkoumat – byl v tom totiž poměrně sám – a nemohl se spolehnout ani na informace z policie, ani od státních zástupců. Bez jeho procesu by ovšem věta Marie Benešové zapadla.