Trump letos Nobelovu cenu za mír nezíská, ale ovlivní výběr laureáta
Prezident Spojených států Donald Trump, který vede válku proti Íránu, letos Nobelovu cenu za mír nezíská. I tak ale výbor, který laureáta vybere, podle expertů pocítí jeho vliv .
Loňské udělení ceny, kterou dostala María Corina Machado z Venezuely, bylo ve 125leté historii ocenění výjimečné. Stalo se tak za Trumpova opakovaného lobbování, aby ji dostal on. O několik týdnů později Machado svou zlatou Nobelovu medaili věnovala Trumpovi ve snaze získat podporu pro své úsilí o demokratickou Venezuelu.
Letos bude pětičlenný výbor dbát na to, aby vybral někoho, kdo dokáže ustát Trumpův tlak, myslí si tak úřadující šéf norského mírového institutu PRIO Haakon Gjerlöw. "Myslím, že loňské události okolo Nobelovy ceny za mír, ovlivní některé úvahy členů výboru," řekl Gjerlöw. "Jednou z obav, kterou může výbor mít, je to, zda je udělení ceny může vystavit tlaku od Donalda Trumpa. Myslím, že výbor zváží, zda cena nepřinese více škod než užitku," uvedl.
To by podle expertů mohlona jedné straně znamenat ocenění ocenění papeže Lva XIV., Mezinárodního trestního soudu, Mezinárodního soudního dvora nebo zvláštní zpravodajky OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesky Albanese. Vyhlášení laureáta se uskuteční 9. října.
Lev XIV., který je prvním papežem narozeným v USA a kterého Trump označil za slabého kvůli kritice amerického konfliktu s Íránem, prohlašuje, že bude nadále hovořit proti válce. "Papež představuje více než jen náboženskou osobnost. Stal se předním názorovým lídrem," řekl šéf Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru Karím Haggág. Italka Albanese zase čelí výpadům Spojených států a Izraele za kritiku izraelského vedení války proti Hamásu v Pásmu Gazy a za okupaci Západního břehu Jordánu.
Loňské šokující události by ale mohly mít na výbor i opačný dopad: tedy rozhodnout se pro bezpečnou a nekontroverzní volbu, která by spíše nerozhněvala Trumpa, jež z loňského nezískání ceny obvinil Norsko. To by mohlo znamenat ocenění Emergency Response Rooms (ERR), súdánské komunitní skupiny poskytující pomoc během občanské války, či nevládní organizaci Save the Children za pomoc dětem během ozbrojených konfliktů.
Výbor je zároveň pod drobnohledem, aby reagoval na Trumpovo zpochybňování mezinárodního řádu, uvádí historik Öivind Stenersen věnující se Nobelově ceně za mír. "(Členové výboru) čelí určitému tlaku, aby byli vůči Trumpovi neoblomní," řekl. "V této vážné mezinárodní situaci volá letošní rok po ceně za mír za obranu liberální demokracie, mezinárodního práva a lidských práv," uvedl.
Představitelé Kambodži, Izraele a Pákistánu údajně nominovali Trumpa, ale jeho šance považuje Gjerlöw za "velice nízké".
Trumpův nátlak na norský Nobelův výbor šokoval mnoho lidí, byla mezi nimi i filipínsko-americká novinářka a laureátka Nobelovy ceny za mír Maria Ressa, která řekla, že loňské dění sledovala s hrůzou. "Násilníci svět neřídí," řekla během zářijové návštěvy Osla. "Existují zásady, podle kterých žijeme. Síla neznamená právo," dodala.
