Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen
Ministři zahraničí Evropské unie schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
První schválený balíček omezujících opatření se týká 12 jednotlivců a 101 subjektů, celkem tedy 113 jmen. Důvodem pro jejich zařazení na sankční seznam je zejména jejich role v těch hospodářských odvětvích, která představují významný zdroj příjmů pro ruskou válku na Ukrajině.
Na seznamu figuruje podle prohlášení Rady EU téměř 50 ruských bank a finančních institucí. Sankce se rovněž týkají ruského internetového obchodu Wildberries, na jehož sklady ukrajinské síly opakovaně útočily. Kyjev tyto útoky vysvětlil tím, že přes sklady Wildberries dostává ruská armáda bojující proti Ukrajině součástky k dronům a další zařízení. Sankce se týkají i zakladatelky serveru Taťány Kimové.
V rámci sankcí namířených proti ruským hybridním aktivitám EU zařadila na seznam moskevskou společnost Social Design Agency (SDA), která podle prohlášení Rady EU organizuje rozsáhlé dezinformační kampaně financované, řízené a kontrolované ruskou administrativou. Zaměřuje se mimo jiné na členské státy EU, unijní instituce a podporu Ukrajiny mezi evropskou veřejností. Na seznam přibylo také 24 jejích pracovníků a několik propagandistů, včetně ruských televizních moderátorů a bloggerů. Celkem se jedná o 30 osob a jeden subjekt.
Konkrétně se sankce vztahují na ruského televizního moderátora Vitalije Jelisejeva, rovněž rozhlasového a televizního moderátora Pjotra Marčenka, bloggera Jurije Podoljaku a irského novináře a komentátora Chaye Bowese, který pracuje pro ruskou státní televizní stanici Russia Today (RT).
Sankce se vztahují rovněž na proruskou hackerskou skupinu NoName057(16), která se hlásí k odpovědnosti za kybernetické útoky na státní instituce, kritickou infrastrukturu a soukromé společnosti na Ukrajině, v USA a v zemích EU. V Evropě útočila například na webové stránky v energetickém, finančním a dopravním sektoru, vodohospodářská zařízení nebo internetové stránky politických stran a kandidátů během voleb.
Na osoby a subjekty zařazené na sankční seznam se vztahuje zmrazení majetku a zákaz poskytovat jim přímo či nepřímo finanční prostředky nebo jiné hospodářské zdroje. Pro fyzické osoby navíc platí zákaz vstupu na území EU a tranzitu přes její členské státy.



