Některé spolkové země chtějí po vítězství Levice omezit financování Berlína

Některé německé spolkové země chtějí po vítězství strany Levice v nedělních volbách omezit financování Berlína. Konzervativní bavorský premiér Markus Söder řekl, že by systém finančního vyrovnání mezi spolkovými zeměmi neměl odměňovat extremistickou, protidemokratickou a antisemitskou politiku. Přidal se k němu také premiér Hesenska Boris Rhein, podle kterého je Levice rozpočtově chaotická a extremistická.

Takzvané vyrovnání mezi spolkovými zeměmi je zákonný mechanismus přerozdělování financí v Německu, jehož cílem je srovnávat životní podmínky v celé zemi. Povinnost "úměrně vyrovnávat" finance v jednotlivých zemích plyne z německé ústavy. Zdaleka největším plátcem je Bavorsko následované Bádenskem-Württemberskem a Hesenskem. Čistým plátcem pak v posledních letech byl už jen Hamburk. Ostatní země z finančního vyrovnání profitují. Zdaleka nejvíce peněz dostává právě Berlín.

Bavorsko systém dlouhodobě kritizuje. Jeho premiér a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) Söder ho označuje za drahý a nespravedlivý. Snaží se změny mechanismu dosáhnout i soudně. Spolkové země, které ze systému profitují, podle něj na rozdíl od Bavorska nemusejí dbát na zodpovědnou rozpočtovou politiku.

Po vítězství Levice v zemských volbách v Berlíně Söder řekl, že je třeba mechanismus vyrovnání mezi spolkovými zeměmi znovu reformovat. "Není přece možné odměňovat extremistickou politiku, antidemokratickou politiku a především antisemitskou politiku," řekl.

Radikálně levicová strana Levice vyhrála volby v Berlíně v neděli se ziskem 25,7 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU), větší sesterská strana bavorské CSU, získala jen 18,8 procenta hlasů. Nejpravděpodobnější se nyní zdá být varianta, že se na nové koalici na radnici hlavního města dohodne Levice se Zelenými a sociálními demokraty (SPD). Prvním velkým problémem, který budou muset strany překonat, by mohla být obvinění z antisemitismu, kterým vítěz voleb čelí. Souvisí mimo jiné s povolebním večírkem strany, na kterém se objevil také Ibrahim Ibrahim, propalestinský aktivista, který je známý nenávistnými výroky na adresu Izraele.

K Söderovi se přidal také další zemský premiér, jehož země patří k čistým plátcům. "Markus Söder má pravdu: Žádné peníze z daní antisemitům a levicovým extremistům," řekl předseda hesenské vlády Rhein. "Potřebujeme spravedlivou reformu vyrovnání mezi spolkovými zeměmi s pobídkami pro výkon místo paušálních převodů peněz rozpočtovým chaotům a extremistům," dodal.

V trojici zářijových zemských voleb v Německu vyhrály strany z okrajů německého politického spektra. V Sasku-Anhaltsku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku to byla Alternativa pro Německo (AfD), kterou německá civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. V Berlíně vyhrála radikálně levicová strana Levice, která se hlásí k demokratickému socialismu. Vzešla ze Strany demokratického socialismu (PDS), nástupkyně komunistické státní strany v Německé demokratické republice (NDR).

Levice má velkou šanci být součástí vlády v Berlíně, v Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD skončí pravděpodobně v opozici. V Sasku-Anhaltsku je situace zatím krajně nejasná. Neformální rozhovory o spolupráci vede AfD se stranou Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).