Lidé v centru Brna protestují proti financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu

Vyjádřit podporu České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) přišlo ve středu před polednem na náměstí Svobody v centru Brna zhruba 2000 lidí. Protest proti záměru vládní koalice převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet svolala platforma Výbor solidarity studentů.

Shromáždění začalo v 11:55, od 10:00 však lidé na náměstí vyráběli transparenty nebo večerníčkové čepice z novin. Okolo poledne odhadl pro ČTK tajemník městské části Brno-střed Petr Štika počet účastníků na 1500, krátce po poledni už na náměstí podle něj bylo asi 2000 lidí. Protestující si přinesli transparenty s nápisy jako "Média nedáme" nebo "Pojďme pane, budeme se za média prát!"

Pořadatelé akce v prohlášení pro média vyjádřili obavu z ohrožení kvality obsahu a nezávislosti veřejnoprávních médií, pokud by je financoval stát. "Nejsme a nebudeme lhostejní k silovému protlačování zákonů, které podrývají principy svobodné společnosti, stejně jako k obsazování pozic naší infrastruktury nekompetentními osobami odhodlanými obětovat fungující demokratický systém osobnímu zisku," uvedli.

Kvůli projednávanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků vyhlásili stávkovou pohotovost studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI. Protesty zaznívají také z dalších brněnských vysokých škol. Znepokojení nad případným oslabením veřejnoprávních médií vyjádřili rektoři Masarykovy univerzity i Vysokého učení technického, stejně jako některé akademické senáty.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů minulý týden v noci na sobotu ve Sněmovně poslala do druhého čtení návrh na zrušení rozhlasového a televizního poplatku a převedení financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Opozice záměr, o kterém budou poslanci dál jednat, označuje za útok na nezávislost veřejnoprávních médií a jejich faktické zestátnění. Vládní plán, který ČT a ČRo zároveň ubere peníze, čelí kritice také od rektorů vysokých škol, od církví, divadel i dalších kulturních institucí. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.

Kritiku vyvolal i způsob projednávání návrhu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) po pietním aktu ke 108. výročí vzniku Československa na pražském Vítkově bránil hlasování o návrhu v brzkých ranních hodinách. Diskuse k předloze, která trvala zhruba devět hodin, podle něj odpovídá dřívějšímu rozhodnutí Ústavního soudu. "Dalším důležitým momentem je, že prostor pro druhé čtení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků - mohli jsme ho zkrátit na 30 dnů ze 60 dnů podle jednacího řádu, ale neudělali jsme to," řekl Okamura.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) uvedl, že se o důležitých zákonech hlasovalo ráno i v minulosti a nejde o nic mimořádného. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) doplnila, že kdyby se rozhodovala ona, rozprava by trvala celý víkend, šlo ale o rozhodnutí grémia.

Předseda ODS Martin Kupka řekl, že bude bojovat za to, aby v Česku zůstala veřejnoprávní média nezávislá na státním rozpočtu a na politicích. "Pokud současná vládní většina navrhuje svázat veřejnoprávní média se státním rozpočtem, který je reálně ve schodku - a tak jako na Slovensku by takové navázání vytvářelo mnohem větší tlaky, tak v tomhle já vnímám ohrožení svobody," uvedl Kupka. Zákon by podle něj měla vláda stáhnout.

Česká televize (ČT) by podle návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Vedení ČT už varovalo, že návrh považuje do velké míry za likvidační. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně.