Estonsko zakázalo převoz ruského a běloruského obilí přes své území

Estonsko zakázalo tranzit ruského a běloruského obilí přes své území. Oznámil to dnes ministr zahraničí Margus Tsahkna na sociální síti X. Rozhodnutí zdůvodnil ruskou válkou proti Ukrajině a útoky na ukrajinské přístavy. Tallinn podle něj nebude pomáhat s financováním ruské invaze. Moskva ani její spojenec Minsk se zatím nevyjádřily. Podle agentury Reuters Rusko i Ukrajina hledají alternativy k trasám přes Černé moře, které narušily boje.

"Rusko útočí na ukrajinské přístavy, blokuje ukrajinský vývoz obilí a poté hledá nové trasy pro své vlastní obilí. Estonsko žádnou neposkytne," napsal šéf estonské diplomacie. "S Lotyšskem a Litvou pracujeme na tom, aby se pobaltské přístavy nestaly pro Rusko tranzitní trasou," pokračoval ministr. Moskva podle něj nemůže vést útočnou válku a čekat, že jí Estonsko pomůže udržet obchod. "Nebudeme pomáhat financovat její válku," prohlásil Tsahkna.

Lotyšský premiér Andris Kulbergs tento měsíc podle agentury Reuters uvedl, že Riga plánuje zavést clo ve výši 300 procent na obilí přivážené z Ruska a Běloruska. O něco dříve představitelé Lotyšska a Litvy uvedli, že zvažují zákaz přepravy ruského obilí přes své přístavy.

V Kyjevě se před několika dny sešel ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj se svým estonským protějškem Hendrikem Johannesem Terrasem a Kyjev následně uvedl, že Ukrajina zkoumá možnosti využití přístavů v Baltském moři pro vývoz svého obilí. Hlavní překážku v možném exportu obilí přes Baltské moře podle Kyjeva představují vysoké logistické náklady.

K podobnému kroku už dříve podle Reuters přistoupilo Rusko. Na konci srpna agentura uvedla, že ruští vývozci obilí přesměrovávají své zásilky k Baltskému moři, a to včetně přístavů v pobaltských státech. Navzdory napjatým vztahům mezi Ruskem a trojicí pobaltských zemí přeprava ruského obilí přes jejich území pokračuje, napsal Reuters. V poslední sezoně ale podle jím oslovených analytiků klesla zhruba na jeden milion tun z 2,5 milionu tun před dvěma lety.

Ruské společnosti podle dalších zdrojů Reuters kvůli narušené přepravě přes Černé moře také upravují terminály určené pro export hnojiv, uhlí a dalších produktů v ruských přístavech u Baltského a Severního moře, aby mohly zajistit vývoz obilí.

Ukrajina, která je předním světovým pěstitelem a vývozcem obilí, se brání ruské vojenské agresi pátým rokem a součástí bojů jsou i vzdušné útoky obou stran na různé cíle. Obě strany přitom před časem zintenzivnily údery na plavidla v černomořské oblasti. Rusko na ně útočí s tvrzením, že Ukrajina pod zástěrkou civilních lodí nechává do země přepravovat zbraně a vojenský materiál. Ukrajina uvádí, že zasáhla v Azovském a Černém moři řadu lodí, které označila za součást ruské stínové flotily, jíž Moskva používá k obcházení protiruských sankcí.

Ruské vzdušné útoky de facto zablokovaly ukrajinské přístavy v Černém moři, které dříve zajišťovaly 90 procent exportu, a Ukrajinci většinu nákladu přesměrovali přes tři říční přístavy na Dunaji, napsal před časem Reuters s tím, že to však zvyšuje náklady na transport a zároveň tam vznikají plavební zácpy.

čtk, tb