Česko je otevřené debatě o zmrazených ruských aktivech, uvedla Schillerová

Česká republika je otevřená debatě o zmrazených ruských aktivech v Evropě, ale zdůrazňuje důležitost právních záruk. Po jednání v Lucemburku to uvedla česká ministryně financí Alena Schillerová. Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Španělsko v nedávném dopise představitelům unijní exekutivy znovu otevřely téma využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Belgie, kde se nachází většina aktiv, zatím svůj postoj k jejich uvolnění nezměnila.

"Je to složité. Chápu postoj Belgie, která nese velký díl odpovědnosti," řekla českým novinářkám v Lucemburku Schillerová. "Chtěla bych zdůraznit, že Česká republika se připojila ke všem balíkům protiruských sankcí. Nicméně máme obavu, aby se spolu s tím nepoškodili také lidé, kteří jsou pronásledováni ruskou vládou a prezidentem a žijí například v emigraci. Je to velmi složitý právní problém," dodala.

Plán takzvané reparační půjčky pro Kyjev, financovaný z více než 200 miliard eur (přibližně 4,83 bilionu korun) aktiv ruské centrální banky v Evropě zmrazených na základě sankcí EU, se zhroutil minulou zimu poté, co ho na summitu odmítla podpořit Belgie. Zdůvodnila to obavami z případného ruského úspěchu, pokud by Moskva postup napadla u soudu. Na loňském prosincovém summitu EU požadovala Belgie neomezené záruky, které by ji chránily před právními a finančními dopady; lídrům EU se však tento požadavek zdál příliš rozsáhlý.

Unijní prezidenti a premiéři se nakonec rozhodli pro společnou půjčku na finančních trzích a z těchto prostředků financují půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. EU nyní půjčku Kyjevu vyplácí v následujících 18 měsících, a to za podmínky, že ukrajinská vláda provede požadované reformy.