Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Vláda schválila žádost o prodloužení nouzového stavu

Tisková konference vlády; ilustrační foto • Autor: Šimánek Vít
Tisková konference vlády; ilustrační foto • Autor: Šimánek Vít

Vláda schválila materiál ministerstva zdravotnictví, na základě kterého požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ve čtvrtek vládní představitelé uvedli, že chtějí prodloužení nouzového stavu do 25. května, aby bylo možné zachovat restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. Nyní platí nouzový stav do 30. dubna. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že si další pokračování nouzového stavu nepřeje, naopak  ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) apeloval na jeho zachování. Poté, co ve čtvrtek Městský soud v Praze zrušil mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví jako nezákonná a uvedl, že je vláda měla přijmout podle krizového zákona, se kabinet shodl, že o prodloužení nouzového stavu požádá.

Podle Babiše o prodloužení nouzového stavu vláda nedebatovala, protože věc za ministry rozhodl soud. Nouzový stav v Česku platí od 12. března, Sněmovna ho už jednou prodloužila do konce dubna. Pro další prodloužení nouzového stavu je opět nutný souhlas Sněmovny. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) řekl, že by poslanci mohli o vládní žádosti rozhodovat na mimořádné schůzi 28. dubna. Podle vlády je třeba nouzový stav zachovat, aby bylo možné restriktivní opatření uvolňovat postupně. Kabinet přitom ve čtvrtek po rozhodnutí soudu uspíšil harmonogram otevírání obchodů a dalších provozoven, rozhodl, že lidé mohou chodit ven až v desetičlenných skupinách, a zrušil zákaz vycestovat. Pravidla pro roušky by nicméně měla platit ještě pro příští dva měsíce.

Češi mohou za hranice, občané EU kvůli práci do Česka

Švýcarsko-německá hranice; ilustrační foto • Autor: SEBASTIEN BOZON / AFP / Profimed
Švýcarsko-německá hranice; ilustrační foto • Autor: SEBASTIEN BOZON / AFP / Profimed

Podle čtvrtečního rozhodnutí vlády mohou Češi opět cestovat do zahraničí, a to i na dovolenou. Pro cestu musí použít auto, spoje dopravců za hranice jsou stále mimo provoz. Cestování může být problematické, protože režimy na hranicích sousedních zemí běžné cestování pořád neumožňují. Restrikce by se nicméně v blízké době měly uvolnit v Rakousku nebo v Chorvatsku. Pokud se Češi vrátí do neděle, musí ještě do karantény. Češi, kteří se do Česka budou vracet až po víkendu, se na hranicích musí prokázat negativním testem na koronavirus, jinak musí rovněž do čtrnáctidenní karantény. Testy si v zahraničí budou muset Češi opatřit sami. Vláda ve čtvrtek zároveň rozhodla o prodloužení kontrol na hranicích s Německem a Rakouskem o 20 dnů. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka je tak není nadále možné překračovat jinde než na stanovených přechodech.

Ministerstvo zahraničí nicméně vyzvalo, aby lidé do ciziny i přes uvolnění nejezdili, pokud nemusí republiku opustit z nezbytných důvodů. Nejde jen o trvající riziko nákazy v některých zemích, ale i o to, že v zahraničí také stále platí řada omezení. Hranice se otevřou i v opačném směru pro občany Evropské unie. Ti budou moci přicestovat do Česka na tři dny, ale pouze za předpokladu, že budou v České republice vykonávat ekonomickou činnost. Před přechodem hranic se budou muset i oni prokázat negativním testem nanejvýš čtyři dny starým, jinak nebudou do republiky vpuštěni.

Ruská policie prý zná osoby spojené s odstraněním Koněva

Socha sovětského maršála Ivana Koněva; 22. srpna 2019; ilustrační foto • Autor: ČTK
Socha sovětského maršála Ivana Koněva; 22. srpna 2019; ilustrační foto • Autor: ČTK

Kremelský poradce Vladimir Medinskij předal ruským vyšetřovatelům jmenný seznam osob, které jsou odpovědné za odstranění pomníku maršála Ivana Koněva v Praze. Kdo je na seznamu uveden, ale  neprozradil. Podle dřívějšího vyjádření české diplomacie je stíhání podle ruského zákona spojené s odstraněním sochy nepřípustné a případný rozsudek nevymahatelný. Exministr kultury postupoval podle nového ruského zákona, který před třemi týdny podepsal prezident Vladimir Putin. Za poškození válečných hrobů a pomníků v Rusku i zahraničí hrozí podle normy až pětiletý trest. Sochu Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku, nechala radnice Prahy 6 odstranit počátkem dubna a chce ji umístit do muzea.

„Proběhnou náležité a ne příliš složité vyšetřovací úkony, jména viníků vyjdou najevo. Ať se ti lidé zamyslí, jak budou žít dál, když jejich skutky budou označeny na zločin,“ citovala ruská agentura z přednášky Medinského pro posluchače Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů známého pod zkratkou MGIMO. Odstranění Koněvova pomníku se během dubna stalo příčinou diplomatické roztržky mezi Prahou a Moskvou. Česká diplomacie argumentuje tím, že odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6 neporušuje žádnou z česko-ruských smluv. Několik protestních nót zaslalo české ministerstvo zahraničí do Moskvy po výtržnostech, které odstranění sochy vyvolalo v Moskvě a Petrohradě. Jak napsal tento týden Respekt, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář čelí nebezpečí a je pod ochranou, stejně jako primátor Zdeněk Hřib.

Důvěra v českou ekonomiku v dubnu rekordně klesla

Zavřená Škoda Auto, jaro 2020; ilustrační foto • Autor: ČTK
Zavřená Škoda Auto, jaro 2020; ilustrační foto • Autor: ČTK

Strach z pandemie se podepisuje na důvěře v českou ekonomiku. Důvěra zaznamenala v dubnu podle Českého statistického úřadu největší pokles od roku 1993, kdy ji úřad začal měřit, a klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. „Konjunkturální průzkumy potvrzují, že ekonomika zažívá v souvislosti s pandemií koronaviru a následnými opatřeními naprosto bezprecedentní šok a důvěra podnikatelů i spotřebitelů atakuje historicky nejnižší hodnoty. Bohužel, ani očekávání pro nejbližší měsíce nejsou příliš optimistická,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Důvěra mezi podnikateli klesla o 19,3 bodu na hodnotu 73,8 bodu, snížila se ve všech odvětvích. Ve službách je na úrovni 70,5 bodu, což je nejníže od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009. Mezi spotřebiteli se důvěra snížila o 20,4 bodu na 80,1 bodu. Spotřebitelé tak ekonomickou situaci a její výhled hodnotili nejhůře od ledna 2013. Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů se konal v období od 1. do 17. dubna, za spotřebitelskou část od 1. do 16. dubna. Celkově pod hranici osmdesáti bodů klesla důvěra naposledy v roce 2009 v čase vrcholící finanční krize.

Německo podpoří ekonomiku stovkami miliard eur

Továrna Volkswagen; ilustrační foto • Autor: REUTERS
Továrna Volkswagen; ilustrační foto • Autor: REUTERS

Německo se rozhodlo podpořit ekonomiku stovkami miliard eur. I tak se ale ozývají hlasy, že ani taková  suma možná nebude dostačující. Přední němečtí ekonomové se domnívají, že se letos hrubý domácí produkt sníží nejméně o pět procent a zároveň se zvýší zadlužení ze 60 na více než 75 procent HDP. Kancléřka Angela Merkel ve čtvrtečním projevu v parlamentu poznamenala, že koronavirus bude mít na německou ekonomiku dramatický dopad, ale zatím není jasné, jak velký.

O další podporu prakticky každý den žádají tak různorodé skupiny jako zaměstnanci hotelů, řidiči v autobusové dopravě nebo muslimská náboženská komunita. Na pomoc OSVČ a drobným podnikatelům je k dispozici na 50 miliard eur. Firmy s nejvýše pěti zaměstnanci mají nárok na podporu až 9000 eur na tři měsíce, společnosti s nejvýše deseti zaměstnanci až na 15 000 eur. V některých spolkových zemích, například v Berlíně nebo Severním Porýní-Vestfálsku, bylo čerpání podpory tak jednoduché, že z ní podle policie těžila i řada podvodníků. Především pro středně velké a velké firmy jsou k dispozici nejméně stovky miliard eur. Ministerstvo hospodářství dokonce hovoří o tom, že prostředky pro tento účel jsou neomezené.

Čtenáře lákají příběhy o moru a pandemiích

Albert Camus • Autor: Respekt
Albert Camus • Autor: Respekt

Z britského průzkumu u příležitosti Světové knižní noci vyplývá, že až třetina lidí čte víc než před karanténou. Aktuálně jsou populární především detektivní romány nebo klasická beletrie. Řada lidí v současnosti vyhledává také knihy, jejichž děj je zasazený do období morových ran. Čtenáře lákají i dystopické příběhy o šíření smrtících pandemií.  Zejména některé konkrétní tituly zaznamenaly raketový nárůst čtenosti. Například u Deníku morového roku Daniela Defoea, který pojednává o průběhu morové nákazy v Londýně v roce 1722, se prodeje zvýšily o 750 procent. Soubor novel Giovanniho Boccaccia Dekameron, který se odehrává během morové epidemie ve Florencii ve 14. století, se nyní prodává třikrát víc než před pandemií. Značný zájem je i o román Mor francouzského spisovatele Alberta Camuse. Podle údajů nakladatelství Penguin Classics se prodeje klasické literatury zvýšily o šest procent. V průzkumu odpovídalo přes 2100 lidí, kteří uváděli, že čtou hlavně proto, že mají více času, a také kvůli tomu, aby v koronavirové době přišli na jiné myšlenky. Náruživých čtenářů přitom přibylo hlavně ve věkové kategorii 18 a 24 let, kde nyní čte více 45 procent oslovených.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].