0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Informační servis3. 4. 20207 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Vojtěch Kočárník

V boji s koronavirem lidé nejlépe hodnotí Prymulu, nejhůře Zemana

Roman Prymula • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal
Roman Prymula • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

Ke zvládnutí epidemie nového koronaviru v Česku nejvíc přispívá epidemiolog Roman Prymula následovaný ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Naopak nejhůře je hodnocen prezident Miloš Zeman. Vyplynulo to ze zjištění projektu National Pandemic Alarm. Respondenti měli seřadit šestici veřejných činitelů podle jejich přínos ke zvládnutí současné situace. Podle toho pak autoři výzkumu vypočítali průměrnou pozici konkrétního politika. Prymula má známku 2,33, Hamáček 2,67. Za nimi jsou premiér Andrej Babiš  (3,15) a  ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (3,4). Na páté příčce žebříčku se umístili hejtmani a primátoři  (4,24) a nejméně příznivé hodnocení získal Zeman.

Ministerstvo školství v pátek na svém webu uvedlo, že zápisy dětí do mateřských škol se letos v první polovině května uskuteční bez přítomnosti dětí. Školky by měly zápisy organizovat tak, aby do nich nemuseli chodit osobně ani rodiče. Přihlášku by mělo být možné poslat elektronicky nebo poštou. Podle České spořitelny výdaje domácností klesly po 16. březnu, kdy byla zavedena karanténa, o 23 procent. Lidé přestali kupovat oblečení a výrazně omezili útraty v restauracích, naopak více utrácejí za potraviny a léky. Nákupy se přesunuly do virtuálního prostředí a lidé začali masivně spoléhat na e-shopy, kde utratili o 44 procent více. Hitem se staly online nákupy potravin s nárůstem výdajů o 215 procent a online nákupy hotových jídel z restaurací (nárůst o 286 procent). Domácnosti naopak prakticky přestaly nakupovat oblečení (pokles výdajů o 82 procent) a propad o dvě třetiny zasáhl obchody nabízející vybavení domácností.

Pacient léčený remdesivirem se uzdravuje

Sanitka pro testování na koronavirus v terénu • Autor: David Malik / CNC / Profimedia
Sanitka pro testování na koronavirus v terénu • Autor: David Malik / CNC / Profimedia

Stav pacienta ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), kterému lékaři podávali lék remdesivir, se zlepšuje. V tuto chvíli ale není jasné, zdali muži pomohl právě tento lék, používaný v minulosti proti viru eboly. Pacient zůstává napojen na plicní ventilaci. „Kůra byla ukončena ve čtvrtek. Bez ohledu na to, co jsme mu podávali, je pacient při vědomí a na nadějné cestě režimu odvykání na ventilaci, tedy na cestě k uzdravení,“ řekl vedoucí lékař intenzivní péče Martin Balík. Kromě remdesiviru dává VFN pacientům také léky s hydrochlorochinem, který účinkuje proti malárii. Tato látka stejně jako remdesivir brání šíření viru v těle. Lékaři také podporují imunitu pacientů a zkoušejí i některá antibiotika.

VFN aktuálně pracuje i na zavedení metody, kterou už zkoušeli v Itálii. Jedná se o podávání krevní plazmy vyléčených pacientů. „Je to možnost, je to čerstvě schváleno Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Budeme na to připravovat protokol. Důležité bude odchytit správnou kohortu lidí, kteří jsou vyléčení a budou ochotni plazmu poskytnout,“ dodal Balík. Agentura APA ve čtvrtek informovala o tom, že v severoitalské Pavii nemocnice léčí pacienty krví vyléčených. Ti si totiž při uzdravování vytvořili v těle protilátky. Oficiální výsledky odborníci zatím nezveřejnili, podle některých jsou příznivé.  Němečtí vědci se podle agentury DPA shodují, že po prodělané nemoci COVID-19 šlověk získá dočasnou imunitu proti koronaviru, která možná trvá i několik let. Podle  ministerstva zdravotnictví se počet nakažených v Česku k pátečnímu ránu zvýšil na 3 869. Množství zemřelých vzrostlo o dva na 46. Z nemoci se dosud vyléčilo 71 lidí.

Ruská ambasáda považuje odstranění Koněvovy sochy za vandalismus

Socha sovětského maršála Ivana Koněva; 22. srpna 2019; ilustrační foto • Autor: ČTK
Socha sovětského maršála Ivana Koněva; 22. srpna 2019; ilustrační foto • Autor: ČTK

Radnice Prahy 6 v pátek odstranila sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Bubenči. Socha sovětského vojevůdce, který na konci druhé světové války pomáhal osvobodit Prahu, ale který o deset let později krvavě potlačil maďarské povstání, poputuje do depozitáře a následně do Muzea paměti 20. století, jehož vybudování připravuje hlavní město. „Sejmutí bronzové sochy maršála Koněva z piedestalu na náměstí Interbrigády je pomyslným posledním tónem v etudě, která se v Bubenči rozehrála v roce 1980. Její echo bude nadále rezonovat v muzeu věnovanému dějinám dvacátého století v Československu a přispěje tak k objektivnímu výkladu naší nedávné historie,“ uvedl starosta Ondřej Kolář z TOP 09.

Odstranění sochy už přineslo ostrou reakci ze strany ruské ambasády. „Vyjadřujeme rázný protest proti vandalským činům odvázaných municipálních činitelů. Hodnotíme to jako krok, který není přátelský, a je v přímém rozporu se Smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou z roku 1993,” konstatovala ambasáda a dodala, že tento krok se neobejde bez odezvy. Odstranění sochy se nelíbí ani prezidentu Zemanovi - a „zneužití krizového stavu považuje za morálně neospravedlnitelné“, jak uvedl jeho mluvčí na Twitteru. Podle mluvčího Prahy 6 se ale jednalo o dlouhodobě připravovanou akci.

Podnikatelská aktivita eurozóny je na minimu

Zavřená Škoda Auto, jaro 2020; ilustrační foto • Autor: ČTK
Zavřená Škoda Auto, jaro 2020; ilustrační foto • Autor: ČTK

Podnikatelská aktivita v eurozóně v březnu oslabila více, než se předpokládalo. Její souhrnný index v konečném zúčtování klesl na 29,7 bodu z únorové hodnoty 51,6 bodu. Informaci oznámila organizace IHS Markit, která aktivitu sleduje. „Údaje naznačují, že ekonomika eurozóny už je ve fázi poklesu, který se v přepočtu na celý rok blíží deseti procentům,“ upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „A to nejhorší v nejbližší době zcela nepochybně teprve přijde,“ dodal. Tvrdou ránu kvůli pandemii způsobené koronavirem dostal zejména dominantní sektor služeb, na který plnou vahou dolehla nařízení vlád mnoha evropských zemí zavřít restaurace a další podniky, kde se hromadí více lidí.

Souhrnný index je nejníže od července 1998, kdy se tato data začala sledovat. Předběžná zpráva uváděla, že index aktivity za březen klesl na 31,4 bodu. Hodnota pod 50 bodů signalizuje pokles aktivity, hodnota nad 50 bodů pak její růst. Kvůli pandemii pracuje v Evropě mnoho lidí z domova, část profesí práci přerušila úplně, mimo jiné i pracovníci v některých továrnách. Výrobu přerušila i řada automobilek. V USA by pak podle americké banky Morgan Stanley by ekonomika letos mohla klesnout o 5,5 procenta, což by byl nejhlubší propad od roku 1946. Míra nezaměstnanosti pak ve druhém čtvrtletí může vystoupit až na rekordních 15,7 procenta. Zaniknout by mohlo až 21 milionů pracovních míst. V únoru přitom míra nezaměstnanosti činila 3,5 procenta a byla nejníže za 50 let.

Emise oxidu uhličitého mohou díky koronaviru klesnout nejvíc od války

 Fidži – jedna ze zemí, kde už má globální oteplování reálný dopad • Autor: Profimedia, TEMP Oldřich Karás
Fidži – jedna ze zemí, kde už má globální oteplování reálný dopad • Autor: Profimedia, TEMP Oldřich Karás

Podle vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project mohou emise oxidu uhličitého klesnout nejvíce od druhé světové války. příčinou je  aktuální pandemie koronaviru, která pozastavila podstatnou část světové ekonomiky. Vědci ale dodávají, že pokles je spíše dočasný a nepředstavuje potřebnou strukturální změnu pro plnění klimatických cílů.

„Nebyl bych v šoku, kdyby emise kysličníku uhličitého klesly o pět či více procent, což by od druhé světové války bylo něco nevídaného. Ani rozpad Sovětského svazu, ani ropné či úvěrové krize v posledních padesáti letech zřejmě neovlivní emise tak jako tato krize,“ řekl profesor Stanforodovy univerzity Rob Jackson. Emise a jejich dopad na životní prostředí jsou celosvětovým tématem. Vědci opakovaně varují vlády, že emise musejí v roce 2020 začít globálně klesat, aby se svět vyhnul nejhorším dopadům klimatických změn.

Koronakrize, koronténa, koronáč: virus mění češtinu

Aktuální pandemie koronaviru zapříčinila i vznik nových slov. Podle Michaely Liškové, která se v Ústavu pro český jazyk Akademie věd ČR zabývá výzkumem jazykových novotvarů, vznikly dokonce stovky nových slov souvisejících s koronavirem. Ústav tato slova registruje v databázi nových výrazů Neomat, která je přístupná online. Nyní je tu zaneseno 80 slov začínajících „korona“ a 11 slov s „corona“ na konci. „Takových výrazů však je a bude mnohem více, do databáze se budou průběžně dopisovat,“ uvedla Lišková.

Na aktuální dění ovšem reagují i spojení, která „koronu“ neobsahují - třeba „škola v pyžamu“, jež označuje způsob výuky na dálku v době, kdy jsou školy kvůli šíření koronaviru zavřené. Slovní hříčky baví i sociální sítě. Objevila se tu třeba Včera se například objevila verze plakátu k festivalu Votvírák, kde byla pozměněna jména známých vystupujících - mimo jiné třeba Michal Covid, PANDEMIG 21, Tři zdravotní sestry nebo Kapitán Epidemo.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].