Informační servis

Volby by v lednu podle STEM vyhrálo ANO s náskokem před Piráty a ODS. Vládní hnutí Andreje Babiše zůstává první i podle Medianu, ale v jeho lednovém modelu ODS předstihla Piráty. Podle modelu agentury STEM by zastoupení v dolní komoře mělo sedm místo nynějších devíti stran, TOP 09 a STAN by do ní na rozdíl od prosincového průzkumu nepronikly. Posílilo hnutí Trikolóra, poslance by ale navzdory tomu nemělo. Zatímco v prosinci by opoziční Piráti a ODS zaznamenali stejný volební výsledek 12,3 procenta, v lednu by si Pirátská strana polepšila na 13,6 procenta, občanští demokraté by naopak klesli na 9,8 procenta. Mírný propad podpory přisoudil průzkum KSČM a ČSSD.

Podle volebního modelu agentury Median by ODS ve volbách skončila druhá a předstihla by Piráty, kteří mírně ztratili. První by bylo nadále hnutí ANO. Piráti sice spadli na nejnižší úroveň volebních preferencí od září 2018. I tak jsou na tom ale nejsilnější strany lépe než při sněmovních volbách v roce 2017. ANO je podle agentury Median populární mezi staršími lidmi. Volilo by jej 48 procent dotázaných nad 65 let věku, zhruba dvě pětiny vyučených a 57 procent nezaměstnaných. ODS preferují nejvíce respondenti ve věku mezi 35 a 44 lety (28,4 procenta), největší podporu má strana mezi podnikateli (36 procent) a zaměstnanci (18 procent). Piráty by volilo 53 procent voličů do 34 let věku a 16 procent vysokoškoláků.

Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k Ústavnímu soudu před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. Podle poslaneckého podnětu zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Zeman pak kritizoval i délku řízení.  Soudce zpravodaj Jan Filip ale hned na začátku odůvodnění obsáhlého nálezu řekl, že námitky jsou nedůvodné. Otázkou, jestli je Babiš nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie.

Krajský soud v Olomouci začal projednávat jednu z nejsledovanějších korupčních kauz posledních let. Obžalováni jsou čtyři lidé, dva bývalí vysoce postavení olomoučtí policisté Karel Kadlec a Radek Petrůj, kteří měli vynášet informace pro jednu nejvlivnějších osob olomouckého byznysu Ivana Kyselého a tehdejšího olomouckého hejtmana, sociálního demokrata, Jiřího Rozbořila. Případ zaujal také proto, že v rámci vyšetřování provedli policisté a státní zástupci domovní prohlídku u politika Ivana Langera. Podle čtené obžaloby prozradili policisté Kyselému a Rozbořilovi informace z devíti vyšetřovaných případů, které prý mařily vyšetřování, Kadlec a Petrůj se měli také v jiných případech stavět k vyšetřování způsobem, který policejní pátrání poškodil.

Operaci tehdy spustili olomoučtí státní zástupci ve spolupráci s dnes už neexistujícím Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu. V roce 2016 média spekulovala, že operace Vidkun, která se dotkla vlivných politiků, byla prvotním spouštěčem příprav na zrušení ÚOOZ – detektivové tehdy kvůli riziku prozrazení utajili pátrání před vedením policie. Sedm měsíců po zahájení vyšetřování a necelý měsíc po razii, která otevřela další kauzu vynášení citlivých informací směrem k podezřelým osobám (akce Beretta), byla ÚOOZ rozpuštěna. Verdikt soudu je tedy očekáván i jako jisté rozhodnutí o tom, nakolik byla policejní reorganizace v roce 2016, která vedla ke zrušení ÚOOZ, oprávněná - a nakolik mohla být vedena faktem, že si detektivové dovolili stíhat vlivné osoby.

Server Aktualne.cz získal vládní návrh zákona, který umožní kontrolu a omezení investic z rizikových zemí do strategických oblastí české ekonomiky či vědy. Zákon o prověřování zahraničních investic, jak se norma jmenuje, má regulovat investice zahraničních fyzických osob či firem, které mohou vyvolat riziko zneužití akvizic ve prospěch mocenských či jiných nekalých zájmů. Zákonu by podléhaly firmy, jejichž sídlo je mimo země Evropské unie, případně rozhodující vliv se v dané firmě uplatňuje ze země mimu EU.

Povolení si bude muset obstarat investor pro koupi podniku, jenž se zabývá vývojem, inovacemi či pracuje s vojenským materiálem, nebo pro státní správu provozuje kritickou informační infrastrukturu. Legislativa svěřuje výlučnou kompetenci při rozhodování vládě. Po podnětu od ministerstva průmyslu a s přihlédnutím k bezpečnostním rizikům může vláda investici ze zahraničí zakázat. Bezpečnostní riziko se bude vyhodnocovat na základě informací z ministerstva vnitra, zahraničí nebo policie či tajných služeb. Zákon také ovlivní podobu veřejných zakázek, z nichž budou moci být vyloučeny na základě uznání rizika „podezřelé“ zahraniční firmy. BIS už léta upozorňuje na kapitál z Ruska nebo Číny, skrze který se obě země snaží získat v tuzemsku ekonomický a politický vliv. Zatím ale není jisté, kdy vláda návrh schválí, o finální podobě se stále vede debata.

Britský nedělník The Sunday Times s odvoláním na nejmenované „vlivné poradce premiéra“ uvedl, že tým Borise Johnsona plánuje zrušit povinný koncesionářský poplatek a nahradit tento způsob financování BBC „předplatitelským modelem“. Podle listu představy Downing Street zahrnují i rušení desítek rozhlasových stanic či některých ze současných deseti celostátních televizních kanálů BBC a redukci webových stránek vysílací společnosti. Změny by mohly být součástí nové Královské charty, která stanovuje cíle BBC, její veřejnou roli i ekonomický rámec. Platnost stávající charty skončí v roce 2027.

„Celé to potřebuje masivně osekat,“ citoval The Sunday Times nejmenovanou vysoce postavenou osobu. Další zdroj uvedl, že Johnson je pevně přesvědčen o potřebnosti „vážné reformy“ fungování BBC. S podobnými plány ale nesouhlasí ani řada poslanců premiérovy Konzervativní strany: mluví o „destruktivní myšlence“ či vládní „vendetě“. Podotýkají, že „útok na BBC“ nebyl součástí volebního programu, a varují, že zrušení koncesionářského poplatku by znamenalo pro tuto instituci existenční hrozbu.

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná. Titul opeřenci, který žije v blízkosti lidí a na zimu odlétá do Afriky, udělila Česká společnost ornitologická. Odborníci tak chtějí upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro ptáky vlivem stavebnictví a zásahů do hnízdišť. Loni ornitologové ptákem roku vyhlásili hrdličku divokou. Jiřička je považována za všudypřítomný druh, ale ani ornitologové nemůžou s jistotou říct, že jiřičku dokonale znají, uvedl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. Nejasné zůstává například to, kde přesně jiřičky zimují.  Díky kroužkování ale ornitologové vědí, že se jiřičky věrně vracejí tam, kde hnízdí. Zpět přilétají na přelomu dubna a května, první se objevují kolem svátku svatého Jiří 24. dubna.

Jiřičky žijí v souladu s člověkem po tisíciletí, v poslední době jim ale škodí intenzivní velkoplošné zemědělství, které podle ornitologů narušuje pestrost krajiny a použitím chemikálií snižuje množství hmyzu. K tomu se přidává i další, poměrně nový trend - shazování jiřiččích hnízd v obavách z hromadícího se trusu pod nimi. Přitom podle ornitologů stačí pod hnízdo umístit podložku, která trus zachytí. Jiřičkám ubývají možná hnízdiště i zasklíváním lodžií v panelových domech nebo jejich zakrytím sítí proti holubům.