Informační servis

Ve Washingtomu probíhá zasedání Sněmovny reprezentantů, dolní komory amerického Kongresu, na jehož konci bude pravděpodobně ústavně obžalován americký prezident Donald Trump. Kongresmani jej viní ze zneužití pravomoci a z bránění Kongresu ve vyšetřování; oba přečiny jsou podle americké ústavy důvodem k prezidentově odvolání. Trump měl podle kongresmanů zneužít svou pravomoc při červencovém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Po něm chtěl, aby ukrajinské úřady zahájily vyšetřování Huntera Bidena, syna Joea Bidena, možného Trumpova konkurenta v blížících se prezidentských volbách. Zelenského vydíral pozdržením slíbené americké vojenské pomoci, kterou Ukrajina potřebuje pro válku s Ruskem, jež okupuje její území. Bílý dům následně odmítl kongresmanům poskytnout jakékoliv dokumenty a součinnost - a s tím souvisí druhý bod obžaloby.

V dějinách Spojených států to bude teprve potřetí, kdy bude Sněmovna hlasovat o obžalování hlavy státu. Impeachment není justiční, ale politický proces. Sněmovna Trumpa s velkou pravděpodobností obžaluje, demokraté v něm mají většinu. Obžaloba následně bude putovat do Senátu, který o prezidentově osudu rozhodne. Tam naopak mají většinu republikáni, kteří jsou ke svému prezidentovi stále loajální. Není tedy příliš pravděpodobné, že by Trump - který obvinil demokraty z překrucování spravedlnosti a zneužití moci - byl ve finále skutečně odvolán. A stejně tak není jasné, jaký vliv bude mít tento proces na volby.

Lidovci napadnou u Ústavního soudu zvýšení rodičovského příspěvku, jak ho v úterý schválila Poslanecká sněmovna, informoval předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Za diskriminační považují, že se netýká všech rodin s dětmi do čtyř let. Návrh předloží potom, co novelu podepíše prezident Miloš Zeman a vejde v účinnost.připravují lidovečtí senátoři ve spolupráci s iniciativou #TAKÉPEČUJEME. její advokát Zdeněk Joukl odkazoval na právní rozbor, podle kterého je novela protiústavní, protože nezajišťuje rovnost v právech. Zákonodárci podle něj rozhodli jen podle finanční náročnosti bez hlubšího důvodu a legitimního cíle.

Rodičovská by se měla v lednu zvýšit o 80 000 korun asi pro 280 tisíc rodičů dětí do čtyř let, kteří budou dávku zrovna pobírat. Podle iniciativy a podle některých opozičních politiků tak na přidání nedosáhne 70 tisíc rodin s potomky do čtyř let, které už dosavadní příspěvek 220 tisíc korun vyčerpaly. Úřad práce zaznamenal v posledních týdnech zvýšený zájem rodičů o snížení měsíční dávky a prodloužení čerpání. Opoziční ODS už avizovala, že připraví novelu, která stav napraví. Novelu prosadila vládní koalice hlasy ANO, ČSSD a KSČM. Podle Senátu, který materiál poslancům vrátil, by se navýšení mělo týkat i rodičů s dětmi do čtyř let, kteří nynější příspěvek už vyčerpali. ČSSD ještě v pondělí uvedla, že by chtěla přesvědčit ANO pro podporu senátní verze, u koaličního partnera ale neuspěla.

Nejteplejší den ve své historii má za sebou Austrálie. Celostátní (a tedy i celokontinetnální) průměr byl 40,9 stupně Celsia. Dosavadní rekord z ledna 2013 byl o šest desetin stupně nižší. Místně byly teploty v úterý ještě vyšší - ve vnitrozemí překročily i 45 stupňů.Rekordní vedro je ve státě Západní Austrálie, kde hasiči bojují s požáry, jež zničily tisíce hektarů porostů. Horko je i na východě a také tam hoří na mnoha místech: oheň zničil na 700 domů. Trvající požáry vyprovokovaly Australany k protestům proti vládě, která je podle nich v boji proti oteplování klimatu pasivní.

Úřady vydaly varování lidem z pobřežních oblastí, protože se očekává vítr, jenž může mít v poryvech rychlost až 100 kilometrů za hodinu, což zvyšuje nekontrolovatelnost požárů. Předpověď pro Oodnadattu ve státě Jižní Austrálie na další den je 47 stupňů. Toto místo, kde žije 200 lidí a jež leží na tradiční obchodní trase původních obyvatel, patří k nejteplejším na planetě. V celé Austrálii oheň zničil už tři miliony hektarů půdy a o život přišlo šest lidí. Hoří na stovkách míst a extrémní horka a sucha přispívají. Podle meteorologů k vysokým australským teplotám a nízkým srážkám přispívá nerovnováha teplot vodních mas napříč Indickým oceánem. Jev způsobený globální klimatickou změnou je nejsilnější za posledních šedesát let.

Nejvyšší soud odmítl dovolání důchodce Jaromíra Baldy, jenž dostal čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Muž pokácel stromy na koleje a chtěl tím vyvolat strach z migrační vlny. Podle obhajoby měl být Balda souzen jen za obecné ohrožení, nikoliv za terorismus, s tím ale Nejvyšší soud nesouhlasil. „Ve shodě se státním zástupcem a rozsudky nižších soudů Nejvyšší soud konstatoval, že zde byly jednoznačně naplněny znaky zvlášť závažného zločinu teroristického útoku,“ uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

A terorismus je hrozbou pro demokracii, svobodný výkon lidských práv, hospodářský i společenský rozvoj, stojí v rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce. Soud také připomněl, že Balda vystavil cestující a osádku vlaku nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví. „Takovými útoky, lokalizovanými do nepřehledného místa trati, chtěl současně závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo, když předstíral (letáky pohozenými na místě činu), že se jedná o akt islamistických teroristických skupin,“ řekl Tomíček.

Bankovní rada České národní banky ve středu ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Důvodem rozhodnutí je podle ekonomů mimo jiné nadále nejistý vývoj v zahraničí. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„I když inflace zůstává nad cílem centrální banky, pro stabilitu úroků hovoří jak rizika spojená s vývojem ve světě, tak vývoj v české ekonomice,“ uvedl pro iHned.cz hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Načasování případné změny v nastavení úrokových sazeb a směr takové změny budou podle něj záležet především na vývoji světové ekonomiky. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny jich hlasovalo pět, dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.

Evropský teleskop Cheops se usadil na oběžné dráze Země a může začít plnit svou roli - pozorovat exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu. Astronomové objevili za posledních dvacet let zhruba 4500 takových těles. Lidstvo ví, že tam jsou, ale neví o nich nic moc dalšího. To má Cheops změnit a nabídnout náznak odpovědí na otázky o jejich složení, atmosféře, povrchu a dalších vlastnostech. V příštích třech letech má Cheops vyhlédnuto zhruba pět set takových cílů. Kouzlem teleskopu jsou především jeho citlivé senzory: dokáží zachytit tak jemné změny ve světelném proudění, že na Zemi není žádný přirozený zdroj světla, který by byl tak slabý a stabilní, aby na něm bylo možné teleskop otestovat. Vědci proto museli takový zdroj postavit.