Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
pátek 13. 12. 2019

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Prezident podepsal státní rozpočet na příští rok

Rozpočet
Premiér Babiš přivítal prezidenta Zemana na zasedání vlády o rozpočtu; září 2018 • Autor: ČTK, Šimánek Vít

Prezident Miloš Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun, tedy ve stejné výši jako letošní schválený deficit. Celkové výdaje rozpočtu představují 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu Kč. Mezi hlavní výdajové priority vlády patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Průměrný důchod se má zvýšit v příštím roce asi o 900 korun. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozpočet prorůstový a proinvestiční. Opozice ho naopak kritizovala. Vládě vytýkala , že v době růstu netvoří rezervy a málo investuje. Návrh rozpočtu počítá se zpomalením tempa reálného růstu HDP z letošních 2,4 na 2,2 procenta.

Hlavním tahounem růstu by měla zůstat domácí poptávka. Pokud vývoj ekonomiky bude nepříznivý, nebude vláda podle Babiše výdaje škrtat, ale bude naopak do ekonomiky pumpovat peníze. Na daních včetně pojistného by měl státní rozpočet získat 1,405 bilionu, z toho na samotných daních by mělo přitéct 819 miliard korun, což je meziroční nárůst o téměř 50 miliard Kč. V závěrečném schvalování přesunula Sněmovna v rozpočtu na návrhy KSČM kolem dvou miliard korun. Neuspěli však opoziční poslanci, stejně jako zástupci vládní ČSSD Václav Votava a Kateřina Valachová s návrhem přidat tři miliardy na platy učitelů.

Konzervativci získali v britském parlamentu pohodlnou většinu

Conservative Party leadership candidate Boris Johnson leaves his home in London
Boris Johnson • Autor: REUTERS

Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona ve čtvrtečních parlamentních volbách získali absolutní většinu v 650členné Dolní sněmovně, kde budou mít nejméně 364 křesel.  Johnson ve vítězném projevu prohlásil, že odchodu z Evropské unie k 31. lednu 2020 již nic nezabrání. Opoziční labouristé Jeremyho Corbyna mají 203 mandátů. Corbyn. Na třetím místě skončila Skotská národní strana  se 48 křesly, 11 mandátů připadlo Liberálním demokratům. Do parlamentu se dostala i menší uskupení včetně severoirských stran. Johnsonův volební slib dokončit brexit se podle komentátorů premiérovi očividně vyplatil, neboť ovládl i obvody, které se tradičně hlásily k labouristům. Ti se musí smířit s nejhorším výsledkem za několik posledních desetiletí. K zajištění většiny konzervativcům stačilo 326 křesel.

Výrazný úspěch komentoval Johnson slovy, že výsledek dává jeho vládě mandát, aby realizovala brexit a příští měsíc zemi z evropského bloku vyvedla. „EU opustíme 31. ledna, už neexistuje žádné ‚pokud‘, žádné ‚ale‘, žádné ‚možná‘,“ prohlásil. Corbyn uvedl, že labouristy čekají jednání o budoucnosti. V tomto období chce stranu dále vést, do dalších voleb už ale jako lídr nepůjde. Ve straně se nicméně ozývají hlasy, aby post opustil rychleji. Skotská národní strana prakticky ovládla tamní obvody. Skotská první ministryně a šéfka SNP Nicola Sturgeon se již nechala slyšet, že Skotsko musí mít právo na další referendum o nezávislosti na Británii. V referendu v roce 2014 se 55 procent hlasujících vyslovilo pro setrvání ve svazku s Británií. Volby přinesly změnu v rozložení sil rovněž v Severním Irsku: obyvatelé poprvé od rozdělení Irska v roce 1921 zvolili více irských separatistů než probritských unionistů.

Čtěte také: Sázka na brexit vyšla

Praha schválila rozpočet a poplatek za Airbnb

Koalice
Šéfové pražské koalice: Hřib, Čižinský, Pospíšil • Autor: Milan Jaroš

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů. Ty dosáhnou 64,8 miliardy korun, což je o 5,5 miliardy více než letos. Nárůst je však podle koalice dán vyšší státní dotací na školství a státem nařízeným zvýšením platů zaměstnanců veřejného sektoru.

Zastupitelé také schválili, že ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku, které vláda sloučila do jediného. Praha tak může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Od roku 2021 pak podle novely budou moci obce vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože ten současný je směsně nízký. Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel.

Prezident navrhl exministryni Válkovou na ombudsmanku

Helena Válková
Helena Válková • Autor: Matěj Stránský

Prezident Miloš Zeman Poslanecké sněmovně navrhl na post veřejné ochránkyně práv bývalou ministryni spravedlnosti a současnou vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou (ANO).  V dopisu napsal, že chtěl navrhnout dva kandidáty, jeden z nich ale kandidaturu odmítl. V krátkém čase poté neměl dost času najít jiného vyhovujícího kandidáta. Podle Zemana je Válková známou a respektovanou osobností s odbornou praxí a dlouholetými právními zkušenostmi. Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Hlava státu i horní komora Parlamentu mohou předložit po dvou kandidátech, zákon připouští shodné návrhy.

Funkce ombudsmana je neslučitelná s poslaneckou, kterou Válková zastává v současnosti.  Od května je navíc zmocněnkyní pro lidská práva; z rady pro lidská práva kvůli tomu odešel vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa, kterému vadí, že Válková byla před rokem 1989 v KSČ. Válková se na počátku 90. let angažovala v Občanském fóru a od ledna 2015 je členkou hnutí ANO, za které je poslankyní od října 2013. Od ledna 2014 do března 2015 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sněmovna koncem listopadu po dvou neúspěšných pokusech vybrala novou zástupkyni ombudsmanky, stala se jí Monika Šimůnková.

Summit EU se shodl na klimatické neutralitě

Charles Michel
Charles Michel • Autor: REUTERS

Lídři 26 zemí Evropské unie se v pátek nad ránem po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.

Prezidenti a premiéři zemí EU také vyzvali k dokončení současných kroků na cestě k hlubší hospodářské a měnové unii. Zhodnotili pokračující reformu záchranného mechanismu eurozóny (ESM) či návrh základních parametrů takzvaného rozpočtu eurozóny. „Je důležité, abychom pokračovali ve snahách, které posunou bankovní unii vpřed,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Zásadním sporným bodem zůstává společný systém pojištění vkladů označovaný zkratkou EDIS. Na jeho obrysech se zejména kvůli rozdílným pohledům Německa a Itálie zatím zemím platícím eurem nepodařilo shodnout.

zajímavost

Z ukrajinského seriálu zmizel v ruské televizi vtip o Putinovi

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj ve volební místnosti • Autor: REUTERS

Ruská televize TNT odvysílala první tři díly ukrajinského seriálu Sluha národa s Volodymyrem Zelenským v roli poctivého a zásadového učitele, který se jako bojovník proti korupci nečekaně stane hlavou státu. Z části, která se ve středu večer dostala na ruské obrazovky, TNT však vystřihla vtip o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kreml se od zásahu distancoval.

Zelenskyj si měl jako nově zvolený prezident Vasyl Holoboroďko opatřit nový oblek a také hodinky odpovídající postavení hlavy státu. Poradce mu napovídá, že Putin nosí švýcarské hodinky Hublot. „Putin je Hublot?“ podiví se seriálový prezident. To při ukrajinské výslovnosti může znít ruským uším skoro jako sprosté slovo, užívané v lidové mluvě jako označení pro pánské přirození a obecněji pro hlupáky. Na ruské obrazovky se tato scénka nedostala, alespoň v hlavní části země. Na Dálném východě podle sociálních sítí odvysílali z neznámých důvodů necenzurovanou verzi. Na dotaz, zda v ruských televizích sílí cenzura a zda Putinovo jméno nelze v žertech vyslovit, odpověděl mluvčí Kremlu záporně. Z aktuálního programu už však Sluha národa zmizel. Stanice uvádí, že odvysílání prvních dílů byl jen marketingový tah, protože seriál jako celek zakoupila pro svou placenou platformu.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 356
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte