Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
středa 13. 11. 2019

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Hamáček: Malé děti bez doprovodu v Řecku nejsou

Jan Hamáček
Jan Hamáček • Autor: ČTK

Ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček z ČSSD se podle serveru iDnes.cz ohradil proti kritice, že se postavil proti přijetí čtyř desítek malých dětí z uprchlických táborů v Řecku. „Nejsem monstrum, které by odmítalo pomoci malým dětem bez doprovodu a v tíživé situaci,“ uvedl na Fecebooku. Takové děti ale podle něj v Řecku nejsou, resp. pokud ano, jsou součástí systému péče na řecké straně. Mezi nezletilými v táborech podle Hamáčka převažují chlapci nad 14 let z Afghánistánu či Pákistánu a jejich příchod by prý byl bezpečnostním rizikem, jež nepřipustí. Ministr nicméně zaslal dopis řeckému ministrovi ochrany občanů, ve kterém zopakoval žádost z loňského listopadu o poskytnutí seznamu konkrétních 40 dětí bez doprovodu pro možné přijetí do Česka. Pak by byly podrobeny bezpečnostní prověrce.

Hamáčkův stranický kolega z ČSSD Tomáš Petříček přislíbil, že zástupci české ambasády v Aténách navštíví řecké uprchlické tábory. Ve sněmovně to řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný s tím, že pokud by děti prověrku úspěšně absolvovaly, Česko by podle lidovců mělo vyjádřit solidaritu. Strana podle Výborného ví o českých rodinách, které se nabízejí a čekají na možnost se o nezletilé uprchlíky postarat. Diskusi vyvolala v Česku minulý týden informace o řecké výzvě ze začátku září, podle které by měly evropské země přijmout děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Řekové požádali Česko o přijetí 40 nezletilých z celkem zhruba 2 500. Hamáček na to už dříve reagoval prohlášením, že dopis není ničím novým, pouze snahou Řecka vyvolat debatu o přemístění migrantů.

Rektor UK po skandálu ruší Česko-čínské centrum

Rektor UK Tomáš Zima
Rektor UK Tomáš Zima • Autor: ČTK

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima zrušil s okamžitou platností Česko-čínské centrum školy. Reagoval tak mimo jiné na sérii zjištění Aktuálně.cz, že akce centra konané pod hlavičkou univerzity a zaštítěné rektorem financovala více než milionem korun čínská ambasáda. Část sinologů je pak kritizovala jako příliš příchylné k čínskému režimu. Zima se předtím od financování čínskou ambasádou distancoval. Centrum ale založil a dosadil do něj Miloše Balabána, který je ústřední postavou skandálu. Zatímco pořadatelé konferencí tvrdili, že naprostou většinu nákladů platila univerzita, ve skutečnosti minimálně 1,2 milionu korun poslala čínská ambasáda. A to prostřednictvím soukromé firmy akademiků v čele s Balabánem, která se jmenovala stejně jako univerzitní výzkumné Středisko bezpečnostní politiky.

Nyní rektor uvedl, že centrum bylo založeno s úmyslem podpořit a koordinovat fakultní aktivity směřující ke spolupráci s akademickými institucemi Číny, ale kvůli negativní publicitě nezaslouženě utrpěly i aktivity připravované fakultami UK. Balabána i jeho kolegy Mirku Kortusovou a Libora Stejskala, kteří spoluvlastní soukromou firmu, přes kterou peníze komunistického režimu na akce Karlovy univerzity tekly, už také univerzita donutila odejít. Spolumajitelé firmy a akademici v jedné osobě řekli, že nechají renomovanou firmu udělat forenzní audit společnosti, aby se vyjasnilo, kolik peněz a od koho na akce pod hlavičkou univerzity teklo. Doteď ale smlouvu s univerzitou neuzavřeli.

Mohutné demonstrace paralyzovaly Hongkong

V Hongkongu už třetím dnem trvají mohutné protesty, které v mnoha ohledech zastavily chod města. Úřady zrušily vyučování na všech školách, zavřené zůstaly i některé banky, obchody a omezená je veřejná doprava. Školy budou zavřené i ve čtvrtek. Studenti, kteří tvoří jádro prodemokratických protestů, v noci na dnešek sváděli bitvy s příslušníky policie v univerzitních areálech. V kampusu Čínské univerzity policie v noci zasahovala slzným plynem a gumovými projektily proti studentům, kteří na policisty házeli zápalné lahve a zakládali požáry. Bezpečnostní složky do prostor univerzit zatím nevstupovaly.

Asi 1000 demonstrantů v zakázaných maskách zakrývajících obličej v poledne blokovalo ulice v obchodním centru města, kde se nacházejí luxusní obchody a nejdražší nemovitosti. Mnoho demonstrantů mělo na sobě oblek, což podle agentur naznačuje, že ke studentům se při protestních akcích přidávají také úředníci. Pořádková policie se snažila dav rozehnat. U budovy burzy přitom policisté některé demonstranty srazili k zemi a bili obušky. Hongkongské úřady vyčítají protestujícím, že jejich demonstrace škodí ekonomice města - a efekt protestů už je v makroekonomických číslech citelně znát. To je ovšem záměr demonstrantů, kteří tak chtějí donutit správu města ke splnění svých požadavků na demokratizaci. Mezi ty patří svobodná volba správce města, kterého dosazuje Peking.

Petříček si kvůli Člověku v tísni předvolá ruského velvyslance

Šimon Pánek
Šimon Pánek • Autor: Matěj Stránský

Kvůli rozhodnutí ruských úřadu zařadit humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací si český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) předvolá ruského velvyslance. Moskva organizaci ze svého území v podstatě vykázala v úterý: ČvT nesmí na ruském území nijak působit a jeho občané mají zákaz s ním spolupracovat pod hrozbou vězení. Petříček je momentálně služebně v Africe a o svých plánech informoval na Twitteru. Podle něj je ČvT světově respektovaná organizace a ruské rozhodnutí je absurdní.

Člověk v tísni v reakci uvedl, že tento krok pro něj není překvapením. Své ruské aktivity zastavuje, ale „v žádném případě to neznamená, že by v Rusku přestala pracovat“. Člověk v tísni v Rusku dlouhodobě podporuje občanskou společnost - a to samozřejmě ruský režim dráždí, neboť nechce fungovat transparentně a prezident Vladimir Putin chce vládnout v Rusku tvrdou rukou, dodává. Rusko začalo západní organizace zakazovat v reakci na sankce za anexi Krymu. Na seznam nežádoucích patří třeba Open society fund miliardáře George Sorose. Ruské úřady hrozí, že zakážou například i vysílání rádia Svobodná Evropa, ale zatím to neučinily.

respekt 46/2019: Politiky jsem hluboce podcenil

Zimola založil hnutí pro krajské volby, ale ČSSD opustit nehodlá

ČSSD
Jednání ústředního výkonného výboru ČSSD v Hradci Králové: Jiří Zimola a Jan Hamáček • Autor: ČTK

Předseda jihočeské ČSSD by chtěl v příštích krajských volbách figurovat na kandidátní listině hnutí Změna 2020. Hnutí si nechal spolu s dalšími členy jihočeské ČSSD zaregistrovat.  Šéf strany Jan Hamáček mu vzkázal, že pokud někdo značce ČSSD nevěří, měl by se rozhodnout, za koho chce v politice bojovat. Zimola ale nehodlá opustit stranu. „Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda,“ uvedl. Místopředseda ČSSD Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou.

Zimola řekl, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie. Podle Hamáčka je sice strana otevřená a počítá s tím, že v některých krajích bude kandidovat společně s nezávislými osobnostmi, ale vždy pod značkou ČSSD. Připouští i kandidátky v rámci širších koaličních uskupení s nezávislými osobnostmi, se kterými strana sdílí hodnoty. I on dal přitom za příklad kandidaturu Michala Šmardy - ale zakládání nových stran a hnutí je prý něco jiného. Totéž řekl místopředseda ČSSD Ondřej Veselý s tím, že stanovy neumožňují členům kandidovat za jiný subjekt.

zajímavost

Pražské letiště se bude rozšiřovat

Letiste Ruzyne, Praha.
Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Ministerstvo financí schválilo šestnáctimiliardovou investici na rozšíření druhého terminálu pražského letiště. Stavba by měla být podle plánů hotová do konce roku 2028. Konkrétně na druhém terminálu (odkud létají letadla v rámci schengenského prostoru) přibude devět nových letadlových stání. Nyní ruzyňské letiště odbaví téměř sedmnáct milionů cestujících ročně a jeho kapacita je naplněná. Po úpravách by mohlo Letištěm Václava Havla projít až třicet milionů lidí ročně. Zároveň by měl skončit noční provoz.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové zaplatí celou částku letiště z vlastních zdrojů. Vedení letiště zvažuje i stavbu nové přistávací dráhy. K tomu se ale rozhodne až podle aktuální situace na trhu. Létání je sice stále populárnější, kvůli jeho dopadu na klimatickou změnu je ale téměř jisté, že na něj v budoucnu dopadnou regulace. Přinejmenším skončí doba daňových úlev na letecký benzín, díky kterým jsou letenky levné a dostupné.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Tomáš Brolík

redaktor, Fokus

brolik
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1080
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte