Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Rozhovor

Pánek: Hluboce jsem politiky podcenil

S ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem o euforii devadesátých let a pomáhání, které se z ní zrodilo

Šimon Pánek
Šimon Pánek • Autor: Matěj Stránský

Prostředí, v němž Člověk v tísni pracuje, se mění venku i doma. Váš projekt mediální výchovy ve školách, který dříve vypadal jako bezproblémový, v poslední době naráží na odpor, kdy vaši kritici z extrémních politických proudů mluví o vymývání mozků. S odporem se setkává v Česku i pomoc uprchlíkům před válkou v Sýrii. Jak tyto nové poměry práci mění?

Výzvy, které jsme měli před dvaceti lety, máme i dnes. Konflikty a katastrofy ve světě neustávají, jen se mění. Pokračujeme tedy v pomoci. Stále také existují země, kde není svoboda a kde jsou obránci lidských práv pronásledováni. Tam se snažíme překlenout to, v čem jim jejich režimy brání. Například se snažíme zajistit, aby si koupili knihy, které je zajímají, mohli komunikovat volně do světa, naučili se dělat webové stránky nebo vybírat peníze v crowdfundingu. To zůstalo velmi podobné.

To, co se mění, je, že si přibíráme úkoly doma. S tím také souvisí jedna z největších chyb, kterou jsme jako Člověk v tísni v minulosti udělali. Až někdy skoro do poloviny minulé dekády jsme si mysleli, že v Česku je všechno v pořádku a nemusíme tady nic moc dělat. S věcmi, jako je výchova k aktivnímu občanství, kritické myšlení, mediální výchova, jsme měli začít daleko dřív. Stát totiž dělal málo nebo vůbec nic a uteklo dost času, který nám teď jako společnosti chybí. Pokud bychom začali ve školách učit tyto věci o pět deset let dřív, tak by dnes víc mladých lidí mělo větší odolnost a nenechalo sebou manipulovat přes média. Uvažovali by kritičtěji, měli by větší schopnost utvářet si vlastní názor, byli by občansky aktivnější. Německo pochopilo už v padesátých letech minulého století, že to je strategická záležitost národní stability a bezpečnosti. V rámci ministerstva vnitra založili zvláštní odbor, který investuje do vzdělání k aktivnímu občanství. A nás, Česko, to třicet let od konce komunismu nenapadlo.

Takže pod politickým tlakem nechcete od mediální výchovy a podobných snah ve školách ustupovat?

Ne, naopak. Děláme toho výrazně víc, než jsme dělali, a snažíme se to dál rozšiřovat, protože vidíme, že potřeba je strašně velká.

Jak snadné je obhájit podobné aktivity před vašimi donory? Předpokládám, že pomáhání obětem války nebo přírodních katastrof se obhajuje snáz než mediální výchova ve školách.

Nevím, já to neměřím. A lidí, kteří se ozvou a řeknou: „Ať si v Sýrii pomřou, to není naše věc“, je taky dost. Daleko víc, než jich bylo před dvaceti lety. To, že domácí témata některé lidi nebo politické skupiny víc iritují – a jsou to zejména populistické skupiny, které s voliči manipulují –, je logické, protože my se snažíme zvýšit schopnost lidí mít na věci vlastní názor. Tedy přesně opak toho, co populisti chtějí. Tedy mě nepřekvapuje, že je iritujeme. Neříkáme ale školám, co si mají žáci myslet. Snažíme se školám, které projeví zájem o naše materiály, umožnit moderními způsoby dětem a mladým lidem pochopit, že když si otevřou noviny, zapnou televizi nebo internet, tak to, co na ně vyskočí, nemusí být pravda. Je to jenom to, co tam někdo dal, a oni se mají zajímat, co to je a kdo to tam dal. Nebo jestli ten, kdo to tam dal, má nějaké majitele, kdo jsou ti majitelé, kdo to platí, jestli to má nějakou redakční radu. A že informace není pravdivá jen proto, že se dá někde najít, ale že je potřeba k ní přistupovat kriticky.

Již delší čas sledujeme nářky některých politiků, že nevládní organizace dostávají od státu příliš mnoho peněz. V téhle souvislosti jste před časem v Českém rozhlase řekl, že ani premiér Andrej Babiš patrně neví, jak funguje financování Člověka v tísni, a že byste mu to rád vysvětlil. Měl jste již možnost?

Ano. Hlavní vlna téhle kritiky proběhla v létě 2018 a my jsme se potom sešli s premiérem a s ministryní financí. Debatovali jsme o těch věcech a premiér loni na podzim možná částečně na základě toho svolal Radu vlády pro nestátní neziskové organizace a vlastně nechali běžet rámce financování tak, jak běžely do té doby.

Politický tlak tedy ustal, nebo ho pořád nějak cítíte?

Myslím, že se různě mění. Jsou tady stále politické skupiny, kterým vadí kupříkladu environmentální nebo genderová témata či lidská práva v zahraniční politice, ale tyhle skupiny se vytvářejí podle ideologie napříč politickým spektrem. Vláda, aspoň pokud já vím, zatím žádnou změnu v přístupu k nevládnímu sektoru nechystá. Je otázka, co se stane v parlamentu. Pokud se ale někdo čas od času ptá po legitimitě nestátních neziskových organizací a žádá kontrolu jejich finančních prostředků, s tím žádný problém nemám. Takové dotazy jsou v pořádku.

Když o tom mluvíme: vymýváte lidem mozky?

Co je vymývání mozků na tom, že mladým lidem prostřednictvím jejich učitelů nabízíme možnost být ostražitější při konzumování informací, zejména on-line, a nebrat je rovnou jako pravdu, když se jim objeví v prohlížeči? To není žádné vymývání mozků, naopak posilování schopnosti mít vlastní názor. Takže to pro mě není kritika, jen útok, nálepka, pokus o delegitimizaci nebo dehonestaci nás a toho, co děláme. A na to se v podstatě nedá reagovat nebo jen podobným útokem. Když jste populista, tak vám samozřejmě kriticky přemýšlející voliči vadí. Nejraději byste měl stádo, které přijme to, co jim nacpete přes svůj Facebook.

I_obalka_R46
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R46
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 39 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

2007-1057-vobr-svehla.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2096
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte